Originální způsob, jak zachytit ideologické soupeření supervelmocí známé jako studená válka, je využití karikatur. V rámci politického boje využívaly oba soupeřící bloky moc schematického kresleného obrazu. Československou veřejnost zásoboval politickými karikaturami časopis Dikobraz. Téma obrazy ideologie je postaveno na dekonstrukci vybraných karikatur z Dikobrazu, které odpovídají počátečnímu období studené války. Žáci a studenti 9.
Záhy po ukončení druhé světové války a rychlé korozi svazků vítězných mocností nad nacistickým Německem se začaly tvořit nové mocenské bloky. Na jejich hranicích vznikla ideologická i skutečná železná opona. Jedním z prostředků ideologického boje bylo využívání masmédií. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let se stále využíval rozhlas a tisk, éra televize byla teprve budoucností. Výrazně širší prostor v tomto boji tak skýtal tisk a jeho různé podoby. Oblíbené se staly satirické deníky či satirické přílohy běžných novin. V československém prostředí plnil tuto roli satirický časopis Dikobraz, založený v roce 1945. Šéfredaktorem byl epigramatik Jaroslav Vojtěch, heslem časopisu bylo „s úsměvem jde všechno líp“. Zejména po únoru 1948 se Dikobraz stal zdrojem primitivní a štvavé satiry vůči Západu a politickým oponentům, velkou zásluhu měl v tomto směru ministr informací Václav Kopecký. Počátkem padesátých let se stal šéfredaktorem Dikobrazu Pavel Kohout, který v tvrdé linii pokračoval. Dnes představuje Dikobraz unikátní sbírku karikatur, které reflektují dobové ideologické válčení. Postavy v časopise jsou symbolické a představují čisté esence základních ideologických motivů daného režimu. Díky tomu není problém tyto karikatury analyzovat a na základě jejich dekonstrukce vysvětlit jazyk ideologie komunistického státu.
Námět tímto způsobem zpracovává osm vybraných karikatur, které zobrazují téma studené války. Předneseme základní informace o studené válce. Důležité je seznámit studenty s ideologickou stránkou konfliktu. Promítneme první karikaturu, obraz č. 1. „systém“. V něm je zachycen komunistický a kapitalistický svět. Zatímco v komunistickém mírovém světě nese dělník knihy a společnost radostně buduje nové město, v druhé části obrazu nenasytní lidé mučí a zabíjejí. Zdůrazněn je motiv války v Koreji a spojitost USA s fašismem (knihy) a rasismem (postava z rasistické organizace Ku-klux-klan). Tuto karikaturu učitel promítne na projektor, popřípadě ji rozdá do každé lavice. Studenti se s ní seznámí, kantor stručně vysvětlí její původ (časopis Dikobraz).
Rozdělíme třídu do skupin a každé z nich dáme jednu karikaturu. Celkově tak bude ve třídě pracovat maximálně 7 skupin pro obrazy č. 2 - č.8. V případě jiného počtu se může postupovat individuálně. Následně skupiny analyzují obraz. Na základě analýzy zodpovědí příslušné otázky, ty jsou u všech obrazů stejné. Studenti přednesou svoje závěry a důvody, které je k jejich utváření vedly. Na základě finálních odpovědí se vytvoří finální obraz studené války jako ideologického konfliktu dvou velmocí a dvou ideologických bloků.
Seznam karikatur a jejich tematických motivů
Č. 1 - „systém“
Č. 2 - „americká společnost“
Č. 3 - „pavučina“
Č. 4 - „medvěd pětiletky“
Č. 5 - „voják míru“
Č. 6 - „Korea“
Č. 7 - „Marshallův plán“
Znak tvoří štít s erbem, který je namalován na štítu. Erb je významný symbol. Dle textu obsahuje různé komponační prvky a hierarchii: nejvyšší hodnosti a titul Kardinál, arcibiskup, nuncius a další. Uvedené popisy a principy heraldiky ilustrují způsob, jakým se v karikaturách a ikonografii pracuje se siluetou moci a autority, a jak lze prostřednictvím vizuálních prostředků vyprávět o ideologických tématech.
Kardinál - Cardo = stěžejní základní pevný bod (hlavní roh oltáře), později výraz pro pevné veřeje, panty na dveřích. Název označoval dveřníka. V prvotní církvi titul hlavního faráře v Římě, později titul 25 římských kněží důležitých farností a diecézí. Počet kardinálů se během staletí měnil. Do 12. století 25, do 15. století 30, v roce 1586 určil papeže Sixtus V., že kardinálů bude 70, v roce 1958 papež Jan XXIII. toto rozhodnutí zrušil, papež Pavel VI. Kardinálové jsou nejvyšší hodnostáři katolické církve a mají (do 80 let věku) právo volit papeže. Kardinál je státním občanem Vatikánu i státním občanem své země.
Další texty rozvíjejí systematické členění hodností, jejich působnost, rytus a ritualy včetně intronizace, pallia a cappa magna. Dějinné souvislosti a historické kontexty heraldiky a církevního označení doplňují pochopení, jak symboly moci fungují v grafickém jazyce karikatur.
Znak papeže: na štítu erb rodový nebo osobní erb nositele. Za štítem svázané dva svatopetrské klíče: zlatý pravý je položený kosmo a stříbrný levý je položený šikmo. Znak papeže a jeho titul složitě zahrnují i tradiční prvky, které jsou zobrazeny v karikaturách, aby ilustrovat jeho duchovní i světskou autoritu.
ARCIBISKUP - (archieparcha) hlava církevní provincie. Nadřízený biskup, kterému jsou podřízeni biskupové ostatních diecézí. Tituly metropolita, primás a prelát papežské komory (komoří) demonstrují hierarchii uvnitř římskokatolické církve a její vliv na symboly moci zobrazené v karikaturách Dikobrazu.
V souvislosti s kontextem Dikobrazu a studené války se karikatury používají k dekonstrukci a analýze jazyka ideologie komunistického státu. Zobrazení představuje čisté esence ideologických motivů a umožňuje studentům pochopit historické souvislosti.
tags: #stredovek #karikatura #dvojhlavy #papez