Při slavnostech Kristových mystérií během roku církevního je v římkat. církvi oslavována „s mimořádnou láskou“ i Marie, Matka Boží. Toto vysoké ocenění se odráží v zavedení m.s., které se člení na velké svátky, svátky a pamětní dny; všechny jsou propojeny spásonosným posláním Krista (christologie).
Počet m.s. se měnil, po zavedení liturg. kalendáře 1969 rozeznáváme tři velké svátky, dva svátky a osm pamětních dnů, jejichž svěcení mělo pův. Svátek Panny Marie (1. 1.); část vánočního oktávu a nejstarší řím. upomínka na Marii, napojená k datu Kristova narození (25. Nanebevstoupení Panny Marie (15. 8.); svátek je starého původu a byl již v 5. stol. slaven v Římě a vých. krajích. Svátek Neposkvrněného početí Panny Marie (8. 12.); církev oslavuje zvláštní milost, jíž byla Panna Maria vzhledem k zásluhám Ježíše Krista uchráněna dědičného hříchu od okamžiku, kdy byla počata v lůně své matky (hřích prvotní).
Svátek se vyvinul z byzantského svátku Početí sv. Anny, slaveného od 700, a měl své pestré osudy; přenesl akcent na Pannu Marii a od 1708 byl slaven v celé řím. liturgii. Po dogmatizaci Neposkvrněného početí Panny Marie (1854) byly liturg. Navštívení Panny Marie (2. 7. nebo 31. 5.); svátek se opírá o bibl. zprávu o návštěvě Panny Marie u své příbuzné Alžběty (Lk 1, 39-56), zahrnující také pozdravná slova Magnificat.
Úcta vznikla v prostředí františkánů a zasloužil se o ni zejm. Narození Panny Marie (8. 9.); svěcení svátku je doloženo v Římě již od 7. Pamětní dny jsou menšího významu nebo lokálního charakteru. Na zavedení svátku Zvěstování Panny Marie (25. 3.) měl rozhodující podíl arcibiskup Jan z Jenštějna. Svémocné vyhlášení svátku 28. 4. 1386 vyvolalo ostrou polemiku M. Vojtěcha Raňkova z Ježova a teprve po jeho smrti se podařilo přimět papeže Urbana VI., aby 8. 4. 1389 zavedení tohoto m.s.
Pravosl. církev uctívá Pannu Marii jako Bohorodici, útočiště bědných, přímluvkyni u Boha a nebeskou Matku. Je uctívána čtyřmi svátky, které patří k dvanácti nejvýzn. svátkům církve. Slaví se den jejího Narození (8. 9.), Uvedení do chrámu (21. 11.), Zvěstování (25. 3.) a Zesnutí (15. 8., Nanebevzetí). Mimo to se ještě připomíná Záštita Bohorodice (1. 10., svátek Panny Marie Pomocné).
Svátek Uvedení Bohorodice do chrámu (v římkat. Katolická církev dnes slaví svátek Narození Panny Marie. Tato památka je stanovena na pevné datum 8. září, tedy devět měsíců po oslavě jejího Neposkvrněného početí, které si církev připomíná 8. prosince. Tyto záznamy, ačkoliv nejsou považována za směrodatné tak, jako je Bible, nastiňují tradiční víru církve ohledně Mariina narození.
“Jakubovo protoevangelium" (tzv. apokryfní), které bylo do své konečné písemné podoby uvedeno pravděpodobně na počátku 2. století, popisuje Mariina otce Jáchyma jako bohatého člena jednoho z dvanácti izraelských kmenů, kterého stejně jako jeho ženu Annu velmi trápilo, že neměli děti.
Anně se zjevil anděl, který prorokoval, že jejich budoucí dítě budou ctít všechna pokolení: "Anno, Anno, Pán slyšel tvoji modlitbu a ty počneš a porodíš a o tvém plodu bude mluveno po celém světě." Po Mariině narození Anna udělala v pokoji děvčátka svatyni a nedovolila jí nic obyčejného ani nečistého kvůli zvláštní svatosti.
Tentýž spis uvádí, že když byl Marii jeden rok, otec uspořádal velkou slavnost. Jáchym přivedl dítě ke kněžími a ti mu požehnali slovy: 'Bůh našich otců nechť požehná toto děvče a dá mu jméno slavné a trvající po všechna pokolení." Protoevangelium také popisuje, jak Mariini rodiče spolu s chrámovými kněžími následně rozhodli, že bude po zbytek života obětována Bohu jako zasvěcená Panna a vstoupí do čistého manželství s tesařem Josefem.
Svatý Augustin popsal narození Panny Marie jako událost historického významu a jako předzvěst narození Ježíše Krista. "Ona je polní květ, z něhož vykvetla vzácná lilie."
Liturgická oslava Jména Panny Marie začala ve španělské diecézi Cuenca (L.P. 1513), postupně se rozšířila po celém Španělsku a slavila se 17. září. Vzhledem k tomu, že hebrejské dívky dostávaly jméno až dva týdny po narození, začalo k jeho slavení docházet až 22. 9. Po vítězství polského krále Jana Sobieského nad tureckým vojskem u Vídně (12. 9. 1683), které souviselo se vzýváním jména Panny Marie a s její pomocí zavedl papež Inocenc XI. oslavu pro celou církev a stanovil pro ni neděli v oktávu svátku Narození Panny Marie; při liturgické reformě za Pia X. (1912) pak byla přeložena na 12. V výročí.
V Bibli se jméno objevuje i v řecké podobě Maria (Μαρία). Jméno Marie je spojováno i s hebrejským slovem mara, což znamená „drsný“ nebo „hořký“. U nás jméno Marie bylo dlouhá léta nejčetnější ženské jméno.
tags: #svatek #panny #marie #ukrajinsky