Prezident Václav Klaus dnes na Národní svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi vyzval k hlasité obraně tradičních hodnot. Jeho projev přihlíželo zaplněné Mariánské náměstí. „Stále jsme svědky každodenních útoků pokrokářů všeho druhu na naši dlouhou dobu utvářené a osvědčené společenské hodnoty a ctnosti. Tradiční staré dobré hodnotové schéma se rozkládá,“ řekl prezident. Klaus hájil tradiční hodnoty už ve svém loňském projevu, během uplynulého roku se podle něj ale nic nezměnilo. „Dále zesilují tendence k regulacím a řízení našich životů ve všech možných i nemožných směrech a k oslabování lidské vůle a zodpovědnosti,“ míní Klaus. „Není to jen důsledkem málo prozíravé politiky multikulturalismu a málo domýšleného otevírání hranic pro příliv emigrantů z celého světa. Je to v první řadě projevem naší vlastní slabosti, našeho nedoceňování kořenů, hodnot a tradic, na nichž naše evropská civilizace vyrostla. Ty jsme měli za úkol opatrovat a předat generacím dalším. Klaus považuje za nutné, abychom daleko hlasitěji a silněji než dosud vystupovali na obranu našich společných tradic, duchovního a mravního rozměru naší národní existence. „Měli bychom být vždycky sví. Měli bychom vědět, co chceme, co je pro nás dobré, co odpovídá našim životním národním zájmům.“
Poutníky na náměstí přivítal starosta města Ondřej Přenosil. Poté už začal sloužit mši arcibiskup Graubner. Hovořili i další církevní hodnostáři. Plzeňský biskup František Radkovský ve své řeči varoval před krizí morálky: „Nedopusťme, aby se jako následek naší morální krize a nezvládnuté demokracie objevila nějaká další diktatura.“ Podle něj mají na nynější neutěšený stav společnosti podíl všichni. Poutě se zúčastnili i někteří kandidáti na prezidenta. „Pro mě je to hlavně návrat ke kořenům, k české historii, k jejímu vrstvení, k jejím základům,“ řekl bývalý premiér Jan Fischer. Umělec Vladimír Franz uvedl: „Je to tradice, která má být naší součástí, to znamená tradice žitá.“
Téma happeningů a jejich významu pro veřejný život se objevuje i v knize Happening: mezi záměrem a hrou. Čtyřčlenný autorský kolektiv zkoumá, jak se happeningy pohybují na pomezí divadla, rituálu, politického protestu a psychodramatu. Autoři ukazují, že některé protesty mohou působit „upoceně“ či jako propagandistické a prvoplánové, a doporučují spíše práci s symboly, která umožňuje otevřené interpretace. Radek Chlup uvádí, že metaforická rovina pomáhá problém rozetnout a že dobře zvládnutá rituální hra má energii, která se nemusí ztratit. Zjevení takových akcí bývá spojeno s obnovou občanské společnosti, často v souvislosti s výročím 17. listopadu.
Happeningy dnes často navazují na historické tradice i regionální inspirace, jako například polská Pomerančová alternativa Waldemara „Majora“ Fydrycha. Jeden z příběhů popisuje akci u příležitosti dvacátého výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, kdy se aktivisté snažili překročit hranice a sdělit svůj názor hravou formou, avšak čelili zásahům bezpečnostních složek. Kniha také zmiňuje reflexi autorů nad tím, jak současné happeningy vyvolávají diskusi v médiích a veřejnosti, ale současně poukazuje na potřebu pochopení kontextu a symboliky, která umožňuje více interpretací.
V čase debat o politických tématech a veřejném diskurzu se objevují i kritické hlasy skeptické k efektivitě a srozumitelnosti happeningů. Autoři se přitom snaží ukázat, že rituály zvláště u moderních dějin mohou sloužit jako prostředek k obnovení občanské společnosti, a že na jejich realizaci je nutné pracovat s uváženou symbolikou, nikoli s jednoduchými karikaturami. Zprávy z médií a veřejných akcí často ukazují rozmanité reakce na aktuální témata a často i názorovou polarizaci, která provází veřejný prostor kolem tradic a identity. V rámci této diskuse je důležité sledovat, jak se mění role veřejného diskurzu a jak lze prostřednictvím kreativity a humoru vyvolat konstruktivní debatu o hodnotách a důsledcích politických rozhodnutí.
Další záběry na veřejný prostor ukazují, že průvody a happeningy se inspirují tradičními formami i moderními prostředky. Průvody s názvem Sametové posvícení, organizované neziskovými organizacemi a iniciativami, se snaží upozornit na palčivé problémy současné společnosti s nadhledem a humorem. Cieslarová vyzdvihuje, že cílem není sesadit konkrétního politika, ale vyvolat diskuzi. Masky politiků a tematické symboly mají sloužit k vizualizaci debat o korupci, propojení politiky a byznysu a o demokracii obecně. Podle organizátorek má být výstupem spíše impuls k veřejné debatě než konkrétní politická změna.
V průvodu se objevují masky Václava Klause, a hned pořádající perspektiva ukazuje, jak kulturní a politická témata mohou být zpracována prostřednictvím vizuálního divadla. Průvod má podle odhadů přibližně 1 000 účastníků a zahrnuje různá témata iniciativ, například AutoMat a Arnika, která upozorňují na problémy dopravy a třídění odpadů. Tímto způsobem veřejnost získává prostor pro reflexi nad tím, jakým způsobem by měla být společnost řízena a jaké hodnoty by měly být v centru veřejné debaty.
Co je to bipolární porucha? | What the Fact?
tags: #svatoreceni #vaclava #klause