Kostel byl založen pravděpodobně roku 1331 spolu s místním špitálem. Obnoven po třicetileté válce. Stavba, široká 22,5 m, byla vybudována na půdorysu rovnoramenného kříže, stěny byly členěny štukovými lizénami a jednoduchými, půlkruhem zaklenutými okny. Nad křížením valbových střech s volskými oky vystupovala osmiboká zvonička se dvěma zvony. Vnitřek byl sklenut jednoduchou křížovou klenbou. Čtyři oltáře byly pořízeny v roce 1876 s využitím starších zbytků, barokní socha sv.
V roce 1911 se rozhodlo obecní zastupitelstvo kostel zbořit kvůli jeho nevhodné poloze. Zpráva z periodika Posel od Čerchova ze dne 24. „Děkanský úřad požádal 16. prosince 1908 obecní zastupitelstvo královského města Domažlic o zastavení služeb Božích v kostele sv. Antonína, Městská rada navrhla zastupitelstvu zavření tohoto kostela z důvodů zdravotních a veřejné bezpečnosti. Žádost svou odůvodnil děkanský úřad opětně stejným výsledkem místního komisionálního šetření, které vykonáno bylo dne 14. listopadu toho roku, a při němž konstatováno bylo, že krov, krytina, věž a římsy kostela nalézají se ve stavu chatrném, takže i městský stavitel zřekl se veřejné odpovědnosti. Mimo to stav kostela je dle prohlášení zdravotního znalce velmi nebezpečný pro zdraví, ježto kostel jest vlhký, plísní prosáklý a velice studený. Z uvedených důvodů usneseno, že obecní zastupitelstvo sprošťuje děkanský úřad sloužit v kostele sv. Antonína mše svaté po dobu, dokud nebezpečnost, totiž obecný stav kostela potrvá a dokud kostel ohrožovati bude zdraví kněží i ostatních návštěvníků. Zá simultaneously se schvaluje návrh městské rady, aby z týchž důvodů kostel sv. Chátrající návesní kaple z poloviny 19. století nebyla poznamenána žádnými nevhodnými přestavbami.
Stojí uprostřed téměř vylidněné malé vesnice. Vesce jsou malá vesnice, která vznikla patrně již ve 13. století a písemně je doložena od roku 1407. Malá vesnice zejména po roce 1980 poklesla na osadu, kde žijí jen čtyři obyvatelé. Nyní je částí města Vroutek, od něhož je vzdálena jihozápadně 4,5 km, ve stejném směru pak 11 km od Podbořan. Dominantu návsi tvoří kaple jako hodnotný doklad drobné vesnické sakrální architektury z období 1. poloviny 19. století.
Jiří Špaček, 12.6. 2025 0.5 min
Střecha je kryta pálenou taškou - bobrovkou. Prostor krovu je větrán dvěma volskými oky. Vstup, zakončený segmentovým záklenkem, se nachází v ose západního průčelí; výplní jsou dvoukřídlé, zdvojené dveře s dlouhými vnějšími závěsy. V obou bočních průčelích je po jednom pravoúhlém okně. Z okenních výplní se dochovaly pouze obvodové rámy s vnějšími závěsy. Současný stavební stav kaple není poznamenán žádnými nevhodnými přestavbami nebo jinými úpravami. 12.6.
Níže najdete sepsaný kompletní recept. Je poměrně málo jídel, které dokáží strávníky rozdělit na dva nesmiřitelné tábory. A jedním z nich je i čočka na kyselo.
Buď ji milujete, nebo ji nemůžete ani cítit. My se definitivně řadíme k jejím oddaným milovníkům a pravidelně si ji dopřáváme se vším všudy - vařeným párkem i volským okem.
Postup:Čočku zalijte v hrnci studenou vodou a přiveďte k varu. Nechte pár minut vařit, poté ji slijte a znovu zalijte studenou vodou. Vody dejte raději více než méně. Přidejte sůl, bobkový list a na mírném ohni ji pod pokličkou vařte cca 30 minut. Uvařenou čočku slijte tak, abyste zachytili přebývající vodu a odstraňte bobkový list. Oloupejte cibuli, nakrájejte ji nadrobno a na oleji ji opečte do zlatova. Orestovanou cibuli zaprašte hladkou moukou a 2 minuty míchejte. Do pánve přilijte polovinu hrnku s vodou z čočky a dobře míchejte, aby se z mouky neudělaly hrudky. Dolijte druhou část vody, opět dobře promíchejte, osolte a nechte na mírném ohni vařit cca 15 minut. Mezitím, co se vaří omáčka, připravte z vajec volská oka a prohřejte nožičky párků - případně je opečte nakrájené na kolečka. Hotovou omáčku ochuťte octem a špetkou cukru. Restovaná zelenina je vděčnou přílohou ke spoustě různých pokrmů. Hodí se nejen k masu, ale také k volskému oku. Do půlhodiny tak zvládnete připravit snadný, rychlý a zdravý oběd.
Krok 1: Cibuli a papriku nakrájíme nadrobno. Krok 2: Na pánvi rozehřejeme máslo, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Pak vsypeme nastrouhanou zeleninu a papriku, osolíme, opepříme a podle chuti přidáme česnek. Cibuli a papriku nakrájíme nadrobno. Na pánvi rozehřejeme máslo, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Pak vsypeme nastrouhanou zeleninu a papriku, osolíme, opepříme a podle chuti přidáme česnek.
Zveřejněno 31. 1. Kaple sv. Dubina, JohannesstiegeGPS: 50°31'54.664"N, 14°7'52.273"E Autor: Giulio (Julius) Broggio Účel stavby: Sakrální stavba Výstavba: 1676 - 1677 Sloh: rané baroko O stavbě Jako gotický kostel je připomínána již v roce 1384. Radní protokol uvádí žádost biskupa Jaroslava Františka ze Šternberka z roku 1676 o pusté místo po kostelíku sv. Jana na Dubině. Na tomto místě pak byla následujícího roku vystavěna zřejmě Giulio Broggiem dnešní kaple sv. Jana Křtitele, což dokládá nápis na vstupním portálu. Opravována pak byla v letech 1910 a 1955. Nad portálem najdeme též znak tehdejšího litoměřického biskupa Jaroslava Františka ze Šternberka. Stavba je raně barokní, její kompozice je ještě poplatná renesančnímu prostorovému cítění. Interér drobné centrály uzavírá osmidílná kupole členěná plochými žebry a převedená do půdorysného čtverce pomocí klenbiček - tromp. Také exteriér této prosté stavby je snadno čitelný. Fasádu člení lizénové rámy mezi mělkými nárožními pilastry bez hlavic a celý korpus kaple uzavírá stanová střecha, pod níž je skryta kupole. Nízký stan vrcholí lucernou osvětlenou volskými oky a má nad vstupním průčelím štítový vikýř, který sloužil jako otevřená zvonička. Paralelu k této kapli najdeme v Liběšicích, proto je i tamní hřbitovní kaple sv. Františka Xaverského připisována G. Broggiovi. Uvnitř kaple Jana Křtitele se nachází renesanční náhrobek z roku 1573. Dnes jsou uvnitř uskladněny také barokní sochy z původního mostu přes Labe. Kaple sv. Kateřiny je jednolodní obdélná orientovaná stavba. Hlavní průčelí má v přízemí v ose vstupní portál s reliéfní supraportou tvořenou dole rostlinnými motivy mezi dvěma konzolami a nahoře segmentovým štítem s kartuší. Po obou stranách rámují průčelí svazkové pilastry s kompozitními na koso orientovanými hlavicemi. Nad masivní římsou v centrální části se zvedá štít opět rámován pilastry. Zakončen je mírným zvlněním, vlastní vrchol tvoří profilovaná římsa. V centrální části štítu je nika se sochou sv. Severní průčelí je čtyřosé členěné lizénovými rámy a jednoduchými pilastry. Kolem obdélných oken jsou šambrány s ušima. Protější jižní průčelí je provedeno obdobně u západní osy je přístavek se schody na kúr. Sakristie je zdobena hrotitým oknem, kryta je pultovou střechou. Vlastní kaple je zastřešena sedlově s volskými oky, krytinou je pálená bobrovka. Na východě jev hřebeni střechy vztyčena zvonička s dvoustupňovou střechou, makovicí a křížkem. Kaple Nejsvětější Trojice je bíle omítnutá zděná stavba ze smíšeného zdiva na obdélného půdorysu, na jihozápadní straně nadstavěná hranolová vež - zvonice. Kolem celého objektu obíhá hrubě omítnutý asi půl metru vysoký sokl. Čelní štítové průčelí - jihozápadní strana: V ose mělký rizalit, stěny mělce konkávně prohnuté. Fasáda členěna lizénami v nárožích a na hranách rizalitu. V rizalitu dveřní pravoúhlý otvor s kamenným ostěním (novodobě upravováno). Dveře dvoukřídlé, dřevěné, bohatě zdobené řezbou (florální motiv). V ose nad dveřmi okenní otvor zaklenutý dvojitým ostrým obloukem. Okenní rámy dřevěné, jednoduše členěné. Trojúhelný štít s prohnutými stranami oddělen drobnou oplechovanou římsou. Ve štítu umístěn letopočet 1914 (datum opravy). Nad štítem nadstavená hranolová zvonice. Ze tří stran má kasulová okna s dřevěnými žaluziemi. Fasáda zvonice členěna lizénovmi rámy, okolo obíhá podokapní fabiónová římsa. Zvonice je zakončena cibulovou oplechovanou střechou s makovicí a křížem. Pravé boční průčelí - jihovýchodní strana: Dvouosé, členěné lisénovými rámy a dvěma kasulovými okny s hladkými pásovými šambránami. Okenní rámy dřevěné, jednoduše členěné, okenní výplně tvoří novodobé vitráže. Presbytář - severovýchodní strana: k presbytáři s plochým závěrem je v ose přistavěná sakristie na čtvercovém půdorysu. Na jihovýchodní straně dveřní pravoúhlý otvor. Dveře jednokřídlé s výplněmi. Na zadní, severovýchodní, straně obdélný zaslepený okenní otvor se zdobeným kamenným ostěním. Objekt je zastřešen valbovou střechou s bobrovkami (vyjma zvonice).
