Jedno z nejznámějších poutních míst Moravy je bezesporu vrch Svatý Hostýn, ležící na pokraji Západních Beskyd. Dle katolické tradice je místo spjato se zázrakem ve čtyřicátých letech 13. století. Moravou tehdy prý táhli Tataři (de-facto Mongolové tvořící stěžejní část vojska asijského státu, tzv. Zlaté Hordy). Na Hostýně se tehdy utábořila moravská vojska. Tataři se rozložili pod vrchem a schylovalo se k bitvě, která by vzhledem k početnosti vetřelců znamenala absolutní likvidaci domobrany.
V tom, ale byly vyslyšeny modlitby křesťanských bojovníků a Panna Maria seslala na tatarské vojsko ukrutnou bouři. Ti, kteří zásah z nebes přežili, se dali raději na útěk a víckrát na Moravu nevkročili. Historikové události vysvětlili prozaičtěji a vítězství nad Tatary původně přisoudili moravskému šlechtici Jaroslavovi ze Šternberka. Toto jméno zmiňuje v 16. století Václav Hájek z Libočan, jehož práce se po hříchu stala pramenem pro mnoho dejepisů. Epos Jaroslava ze Šternberka je znám i v Rukopisu Královo-dvorském, což byl do dané doby fiktivní spis. Fiktivní je nejspíš celá postava Jaroslava ze Šternberka.
Od konce 19. století je historická věda skeptická k moravskému vítězství nad vojskem Zlaté Hordy. Postupně poukazuje, že ve skutečnosti nelze prameny spolehlivě doložit ani střet s Tatary. Ti sice ve zmíněnou dobu podnikali loupežné výpady, kterým zřejmě neunikla ani Morava, ale naprosto chybí záznam o významném střetnutí, kterého by se účastnila moravská šlechta.
Pravděpodobnější je, že byl tatarský vpád zaměněn s vpádem Kumánů, kteří byli rovněž asijského původu, ale na Moravu vtrhli o 10 let později (ve službách uherského krále Bély IV). Poněkud překvapivě se jim ubránila Olomouc a tato skutečnost patrně ovlivnila obě legendy.
Stoupáte tichým lesem, kolem vás vysoké stromy a sem tam průhled na sady a louky svažující se k hanáckým polím. Najednou se vám nad hlavou rozezní zvony a jejich zvuk letí nad horami až tam, kam dohlédnete. Takový je Hostýn. Hostýn lidi fascinoval odedávna. Kdysi dávno tu bylo keltské oppidum, jedno z mála na Moravě. Když se budete pozorně dívat, ještě dnes najdete val, který krouží kolem temene hory a je prostoupen dvěma branami - Slavkovskou a Železnou.
Stávala tu románská rotunda, říkalo se, že hora je plná stříbrných pokladů. Nejkrásnější je ale pověst o tom, jak Hostýn dostal svou panenku Marii, která srší blesky na nebohé Tatary prchající z lesů pod Hostýnem. Že nevíte, o čem mluvíme? Vystoupáme prudkým kopcem z Bystřice pod Hostýnem, z Chvalčova nebo z Rusavy. Všechny cesty vedou do kopce a každá je trochu jiná. Nejmalebnější je ta rusavská, je ale taky nejdelší.
Pojďme ale tou cestou, která vede podél Vodní kaple. Ze země tu vyvěrá léčivý pramen a nad ním stojí kaplička jako poděkování. Napijte se pořádně, čekají nás schody. Kamenných stupňů je snad nekonečno. To, co na Hostýně opravdu milujeme, jsou drobné dřevěné stánečky, boudy a útulny, které schodiště lemují. Prodávají se tady svaté obrázky, skleněné růžence a korálky, perníky, hračky pro děti, kokosový kmen, cukrové růžence (ty si rozhodně musíte z Hostýna odnést) a turecký med. Až budete mít nakoupeno, pojďme dál.
Poslední schody jsou popsány jmény farníků, kteří chtěli poděkovat panence Marii za uzdravení. Nad nimi už se tyčí bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Uvnitř je to nádherné a úplně jiné než v ostatních kostelech. Když se pořádně rozhlédnete, uvidíte valašské motivy na stěnách, modrou oblohu se zlatými hvězdami pod kupolí chrámu a zlatem zdobený oltář. Tak, už vás nebudeme napínat.
Legendy vyprávějí, že Tataři vtrhli na Moravu, oblehli i Hostýn a jejich tábor ležel, kam až oko dohlédlo. Když vyplenili všechno, co jim přišlo pod ruku, obrátili se i proti Hostýnu, kde se místní schovávali. Nešťastní obyvatelé sepnuli ruce a modlili se k panence Marii. Ta je vyslyšela, a že věděla, jak se Turci bojí blesků a hromů, smetla jejich vojska bouří.
Ať už to pravda je nebo není, sami na Hostýně uvidíte, že je to zvláštní místo. Projděte se od kostela kouzelnou křížovou cestou, kterou pro Hostýn navrhl Dušan Jurkovič. Barevné keramické kachle z Rako Rakovník podtrhují lidovou secesi, která se k bazilice krásně hodí. Zajděte si i na rozhlednu a pokochejte se žírnými poli na Hané, odtud uvidíte lidem do talíře snad až v Olomouci. Hostýn, to už je Valašsko, jak se patří.
A přece se jednou stranou dívá na Hanou, druhou na Valašsko, stojí tu rozkročený mezi nimi, jako by říkal, že patří oběma. Na Hostýn se nedá jít jen jednou. Musíte se sem vracet, ukazovat ho dětem a známým, a tak nějak mu být pořád na dohled. Alespoň v myšlenkách.
Historie a vědecké pohledy na legendu
V minulých zprávách se postupně ukazuje, že myšlenka o napadení Moravy Tatary a zázračném záchranném zásahu Matky Boží je směs legendy a historických reálností. Dále: Balbín a Crugerius hovoří o událostech, ale moderní dějiny upozorňují na problematiku pramenů a jejich interpretace. Flajšhans spojil tradiční vyprávění s příběhem z roku 1241 a rozvíjí koncepci hostýnské pověsti, ale kritika Neumanna poukazovala na časovou nesouhlasnost mezi pojmy a fakty.
Archeologické výzkumy od konce šedesátých let 20. století potvrzují, že na Hostýně existovalo opevnění již v různých historických obdobích a že některé prvky bývalé fortifikace byly přebudovány Kelty a dále Slovany. Podle Fr. Adámka a dalších výzkumů se zde nacházely násypy a dřevěné konstrukce, které zřejmě sloužily jako obrana pro křesťanské osady v 13. století. Kaple, která je v legendě zmiňována, byla doložena v písemnostech z 17. století, avšak její existence byla vyvracena jen zřídka.
Původní chrám na Hostýně byl z velké části zničen, obnova začala v 19. století a významný impuls mu dal císař Ferdinand V. Restaurace a rozkvět poutní tradice pokračovaly až do počátku 20. století, kdy byl chrám svěcen. Dominantní mozaikový obraz Panny Marie Svatohostýnské z roku 1912, sochařské dílo a další detaily interiéru vytvořily identitu místa.
Současnost a atrakce Hostýna
Hostýn je nejen duchovním centrem, ale i místem s bohatou architekturou a výhledy do krajiny. Zmínky o Bazilice Nanebevzetí Panny Marie a dalších objektech ukazují, že areál je složitou síťou chrámů, kaplí a ambitů. Návštěvníci obdivují i sochy, malby a monumenty, které odrážejí historické vrstvy poutní tradice.
Na Hostýně se často pořizují historické a archeologické poznámky, které vysvětlují vývoj areálu i proměny vnímání legend. V dnešní době zůstává Hostýn jednou z nejdůležitějších destinací pro poutě, rodinné výlety a poznávání regionální historie a kultury.
