Svatý Jan pod Skalou, malá obec v srdci Českého krasu, je významným poutním místem u Berouna. Hlavním lákadlem je impozantní raně barokní Kostel sv. Jana Křtitele pod impozantní vápencovou skalní stěnou, jehož vznik sahá do 17. století. Kostel stojí nad jeskyní a svatyní poustevníka Ivana, která dala jméno místu a pojmenování mnoha zdejších památek. Kostel Narození sv. Jana Křtitele je raně barokní stavba s bohatou vnitřní výzdobou, postavená podle plánů C. Luraga v letech 1657-1661 a staticky zajištěná v roce 1711 K. I. Dienzenfoferem. Uprostřed kostela stojí náhrobek sv. Ivana a nad oltářem dominují fresky a sochy, včetně slavného obrazu Zjevení sv. Jana Křtitele poustevníku Ivanovi z roku 1695.
Portikus hlavního průčelí, bohaté zdobení a unikátní zvon z roku 1401 na věži svědčí o významu tohoto chrámu. Z jeskyně vede vchod do jeskyně sv. Ivana a celá jeskyně dominuje portál renesančního kostelíka Panny Marie vytesaného ve skále krasové travertinové jeskyně. Studánka sv. Ivana, která vyvěrá z několikasetmetrového krasového podloží, byla tradičně považována za léčivý pramen; pramen Ivanka má vydatnost okolo 15 l/s, zatímco pramen svatého Ivana dosahuje podobných vlastností a je stále vyhledávaným zdrojem vody pro návštěvníky.
V areálu bývalého benediktinského kláštera se dochovala věž kostela z roku 1601 a rozsáhlejší klášterní komplex byl postupně dokončen až v roce 1735. Refektář a prelatura patřily k nejvýznamnějším místnostem; kaple Povýšení sv. Kříže a kaple sv. Maxmiliána doplňují soubor sakrálních staveb, které tvoří centrum svatojánské paměti. Kaple Povýšení svatého Kříže byla postavena kolem roku 1714, kaple Maxmiliána pak v roce 1849 v neogotickém stylu od stavitele Bernarda Gruebera, s bohatými kamennými prvky a relikviemi.
Hřbitov ve Svatém Jánu pod Skalou je lemován ohradní zdí s branou a doménou několika kvalitních náhrobků, mezi nimiž vyniká náhrobek Karla Bergera s vysoce ceněnou pískovcovou sochou anděla od Franze Wurzela. Bergerové byli majiteli svatojánského panství a podporovali Národní divadlo v Praze; jejich rodinná hrobka se nachází v kryptě hřbitovního areálu.
Významné je i propojení lokality s klášterním komplexem, jehož historie sahá až do 17. století. Konvent byl dokončen roku 1726 a klášter samotný byl po desetiletí používán různými účely, včetně Svatojánských lázní a později škol. V meziválečném období sem zasahovaly katolické ústavy a po válkách se areál stal místem internací a nápravně-rehabilitačních zařízení. Dnes slouží areál jako Vyšší odborná škola pedagogická - Svatojánská kolej, a byl 1. července 2018 prohlášen za Národní kulturní památku. Turistům však zůstává většina klášterního areálu uzavřena.
V Sedlci u Sedlence byla vybudována kaple sv. Ivana v roce 2004 jako součást místní výstavby odpočinkového areálu. Kaple byla vytvořena podle návrhu akademického architekta Milana Míška z Teplic a byla zprovozněna v rámci Svatojánské pouti v roce 2007. Značnou část rekonstrukcí a obnov byla realizována občanským spolkem Svatojánské společnosti a obcí Sv. Jan pod Skalou, aby se zachovala původní památka a umožnilo rozptýlení návštěvníků v tomto údolí.
Další významnou památkou je kaple sv. Maxmiliána na hřbitově ve Svatém Janě, postavená v roce 1849 jako rodinná hrobka majitele panství dr. Maxmiliána Bergera. Kaple je dílem mnichovského stavitele Bernarda Gruebera a obsahuje cenné prvky jako oltář v kryptě a bohaté gotické detaily kaple nad kryptou. V 90. letech 20. století prošla významnými restaurátorskými zásahy, včetně záchrany sochy a renovací oltářních a výzdobných prvků. Kaple je dnes majetkem obce a slouží pro výstavy a drobné kulturní akce, spolu s dalšími památkami v areálu.
Kaple sv. Ivana a zvonička v Sedlci vznikla na podnět rodiny Ševčíků a byla postavena jako soukromá kaple ve folijním údolí Sedlec. Slavnostní vysvěcení kaple proběhlo během pouti v roce 2007, současně s rekonstrukcí okolního areálu. V obci Sedlec se nacházejí naučné stezky a historické památky, včetně původní lidové dřevěné zvoničky s kamenným křížkem, která byla v roce 2018 zrestaurována.
Do jisté míry lze říct, že Svatý Jan pod Skalou je jedinečné poutní místo v Českém krasu. Jeho krása čerpá z kombinace historických staveb, přírodních scenérií a příběhů o klášteře, hrobech a pramenech. Turisté zde nachází vyváženou kombinaci klášterního dědictví, přírodních krás a romantické atmosféry, kterou dokresluje i naučná stezka „SVATOJÁNSKÉ PAMÁTKY“.
Kostel sv. Jana Křtitele a minoritský klášter | audioprůvodce
Kostel sv. Jana Křtitele a minoritský klášter | audioprůvodce
Beroun a okolí doplňují další poutní místa a přírodní zajímavosti. Město Beroun leží na soutoku Litavky a Berounky a nabízí spojení s Českým krasem a Křivoklátskem. Svatý Jan pod Skalou zůstává vyhledávaným cílem pro rodiny i zdatné turisty, kteří chtějí poznat jedinečnou kombinaci historických staveb, přírody a mystických příběhů spjatých s poustevníkem Ivanem a s kostelem Narození sv. Jana Křtitele.
| Památka | Rok/autor | Poznámka |
|---|---|---|
| Kostel sv. Jana Křtitele | 1661, C. Luraga; staticky zajištěn 1711 K. I. Dienzenfofer | raně barokní; náhrobek sv. Ivana |
| Kaple Povýšení sv. Kříže | 1714; Kryštof Dienzenhofer | řecký kříž; oltář a vzácné malby |
| Kaple sv. Maxmiliána | 1849; Bernard Grueber | neogotická; hrobka Bergerů |
| Kaple sv. Ivana (Sedlec) | 2004; arch. Milan Míšek | nová kaple; vysvěcení 2007 |
Pro památku a vzdělání je klíčové, že areál kláštera byl vyhlášen Národní kulturní památkou 1. 7. 2018 a že vývoj všech propojených staveb a soch ukazuje na bohatou historii regionu. Sochy Panny Marie, sv. Ivana a sv. Jana Křtitele prošly v minulosti vážnými poškozeními a rekonstrukcemi; dnes je obnovené Sousoší svatého Ivana chráněnou památkou, která stojí ve výklenku u Ivanova pramene.