Jen pár kilometrů od Berouna, přímo uprostřed Českého krasu, se skrývá malebná vesnička Sv. Jan pod Skalou. Je ideální na nenáročný jednodenní výlet, ale klidně tu můžete strávit i příjemný víkend. Místo opředené legendami, historie Svatého Jana pod Skalou sahá až do roku 880, kdy zde pobýval první český křesťanský poustevník Ivan, a život plný odříkání trávil podle legendy právě v jeskyni na úpatí skály. Jedinou společností mu byla ochočená laň, kterou mu prý seslal sám Bůh. O to unikátnější atmosféru poutního místa dodnes ve vesnici zachovaly.
Jak se sem dostat a co vás na místě čeká
Do obce přímo uprostřed Českého krasu dojdete po naučné stezce z nedaleké Vráže, kde staví autobus. Jste-li však trochu náročnější turisté, můžete vyrazit z Karlštejna. Po vstupu do vesnice na vás první pohled upadne impozantní útes ve výšce 180 metrů, nejmohutnější skalní útvar Českého krasu, a pokud se cítíte na výšlap, můžete se vydat na jeho vrchol. Strmá stezka doplněná o naučné tabule vede vápencovými svahy až na vyhlídku nad Českým krasem.
Od útesu pokračuje naučná stezka na starý lom Paraple, kde se můžete podívat do železničního skanzenu. Po necelé hodince a čtyřech kilometrech trasa končí opět v obci, pod skalním útvarem, kde se po staletí skrývá benediktinský klášter a barokní kostel sv. Jana Křtitele. Pokud vám čas nevyžene tempo, můžete si procházku prodloužit po žluté turistické značce až do Srbska. V opačném případě nasedněte zpět a vydejte se na další destinaci.
Historie a architektura Svatého Jana pod Skalou
V srdci oblasti stojí benediktinský klášter a kostel sv. Jana Křtitele, vzniklý v 17. století, který navázal na pověstnou jeskyni sv. Ivana. Legenda vypráví o poustevníkovi Ivanu, který žil v travertinových jeskyních a byl spojován s dávnými mnišskými obývacími prostory. V 9. století byl Ivanu zasvěcený kostel a kaple na místě, kde dnes stojí chrám. Podél cesty se návštěvníkům otevírá vyhledávaný výhled do údolí Loděnického potoka a klášerního areálu.
V 15. a 16. století se do oblasti začali stěhovat mniši, a roku 1584 bylo nalezeno Ivanovy ostatky. V roce 1661 byl nad skalnatým místem postaven impozantní barokní kostel sv. Jana Křtitele, projektér Carlo Lurago; v 1711 byl kostel částečně přestavěn Krištofem Dienzenhoferem. Skála nad klášterem bývá pojmenována Svatojánská a na její vrchol vede vyhlídkové místo s křížem a pohledem na klášter a údolí. V roce 1719 se otevření Janova hrobu a následné zázraky staly podkladem pro kanonizaci, která posílila kult Jana Nepomuckého po celé Evropě a svědčila o jeho významu pro české země.
Jan Nepomucký: z otisků dějin až po ikonografii baroka
Jan Nepomucký, narozený v Pomuku kolem roku 1340 a bývalý notářem, vysvěcený kněz, se stal jedním z nejvýznamnějších českých světových patronů. Legenda vypráví o jeho mučednické smrti za zpovědní tajemství a o uctívání na mostech a u vodních toků. V češtině se stal symbolem věrnosti, mlčenlivosti a ochrany před neštěstím na vodě; ikonografie ho zobrazuje s pěti hvězdami kolem hlavy, křížem, palmovou ratolestí, a s bohatou svatozáří ze hvězd. Důležitým mottem pro jeho kult byla relikvie-jazyk nalezený v lebce během kanonizačního řízení, i když moderní zkoumání ukázalo spíše na suchou mozkovou tkáň.
Ve střední Evropě se sochy Jana Nepomuského hojně rozmístily; v Evropě, Americe i asijských krajích se stal symbolem ochrany lodí a mostů. Nejstarší kostel zasvěcený Janu Nepomuckému stojí poblíž Telče a v Praze na Skalce. V Nepomuku je patrný význam tohoto světce v regionu: kostely a sochy Jana Nepomuckého jsou součástí místní identity a kultury. Barokní sochy a sochy Jana Nepomuckého zdobí mosty a betlémy po celé zemi, a z našeho kouta vypráví příběh o historii, víře a umění 18. století.
Poutě, muzea a dnes
V polovině 17. století vznikl v Nepomuku poutní chrám sv. Jana Nepomuckého a rozsáhlá architektura, která podpořila kult. V kronikách se uvádí zázraky a uzdravení; například uzdravení ochrnulé ruky Terezie Krebsové a zázračná záchrana Rozálie Hodánkové ze Strakonic. V roce 1729 byla Jana Nepomuckého kanonizována papežem Benediktem XIII. během procesu, který zkoumal zázraky a ostatky. V Svatém Janovi pod Skalou je klášter dnes uzavřený pro veřejnost, ale kostel a jeskyně bývaly během letní sezóny otevřené, a oblast je domovem vzácných letounů, jako jsou netopýři a vrány. Areál kláštera slouží i jako zimoviště pro velký počet netopýrů a vrápenců; v roce 2017 byla v okolí ukryta geocaching keška a od roku 2024 je zde trasa Letem netopýřím světem s edukačními a zábavnými prvky.
V blízkém okolí Sv. Jana pod Skalou se nabízí i skanzen Solvayovy lomy a další turistické atrakce, které rozšiřují cestovatelskou nabídku Českého krasu. Pro pěší výlety a spojení s městy kolem Berouna, můžete navštívit berounský region a pokračovat na Karlštejn nebo do Rožmitálu, a při cestě narazit na Svatojánskou cestu, která protíná region. Svatý Jan pod Skalou se stal významnou součástí chráněné krajinné oblasti Český kras a zůstává jedním z nejmalebnějších míst regionu, známým svým klášterem, jeskyní Ivana a výhledy, které lákají turisty zblízka i z daleka.
Historie a souvislosti s dalšími světy
Největší barokní sochy Jana Nepomuckého stojí na mostech po celé střední Evropě a mnohé z nich vznikly díky dílnám a mistrům, kteří se zasloužili o proslulost světcova kultu. Svatý Jan Nepomucký získal mezinárodní věhlas díky jezuitům a misiím po Asii, Latinské Americe či Španělsku, kde se stal patronem námořní pěchoty a dalších řemesel spjatých s vodou. V kostelech a kaplích po celé Evropě i v zahraničí se objevují sochy a obrazy Jana Nepomuckého, symbolizující jeho vliv na baroko a víru v Boha.
Víte-li již vše o Janu Nepomuckém, otevře se vám i pohled na architektonické a kulturní dědictví v Necích, Nepomuku a Svatém Janu. Znalost historie a legendy Ivana v kontextu české kultury pomáhá pochopit, proč je Sv. Jan pod Skalou tak významným místem, a proč sem lidé stále proudí za poznáním a klidem přírody.

Obrazová poznámka: mapy a fotografie ukazují vesnici, skalní útvar a klášter v okolí Berouna.
Video představuje scenérii Českého krasu a vyhlídky nad Sv. Janem pod Skalou, včetně vyhlídkového místa na Svatojánské skále.
Po svátku Sv. Jana Nepomuckého se konají tradiční oslavy a mše v katedrále, procesí a barokní koncerty na hladině Vltavy u Karlova mostu, známé jako Navalis. Tyto slavnosti připomínají jedinečnou tradici a propojení víry, kultury a řemesel napříč staletími.