Praha - Němý film Svatý Václav se Zdeňkem Štěpánkem v hlavní roli byl připravován jako součást oslav svatováclavského milénia v roce 1929, promítán byl nakonec ale až v dubnu 1930. Nejdražší snímek své doby a rarita české kinematografie byl v obnovené premiéře uveden po osmdesáti letech dnes, v Den české státnosti, v rámci slavnostního shromáždění v pražském Rudolfinu. Akci v přímém přenosu vysílala i Česká televize (její záznam, včetně historického snímku, najdete v archivu iVysílání), po jejím skončení zařadila na druhém programu dokument Svatý Václav: světec - kníže - legenda o natáčení původního snímku i jeho rekonstrukci.
Obnovenou premiéru snímku Jana Stanislava Kolára doprovodila původní hudba Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, kterou synchronně s filmem zahrál Symfonický orchestr českého rozhlasu. Partitura původní hudby byla objevena v roce 2009 a právě na podnět Českého rozhlasu byl zahájen projekt její rekonstrukce a připojení k filmu. Na 40 vagonů dříví a 2 300 štítů přispěl i stát - poprvé v historii. Bezmála dvouhodinový němý film je dosud jediným pokusem, jak převést příběh knížete Václava na filmové plátno. Jeho rozpočet se vyšplhal do astronomické výše - náklady na výrobu přesáhly 4 miliony korun. (Natáčení se účastnilo na sto herců a pět tisíc komparsistů.)
Filmový historik Petr Kopal upozornil loni v časopise Cinepur, že stavby obou hradů na Strahově spolkly 40 vagonů dříví, 170 tun sádry, šest tun hřebíků, 12 tun barev a 50 nákladních aut různých rostlin, travin a mechů. Ležely v náročných podmínkách i další konstrukce - náročné exteriéry a obrovské kulisy. Několik let se tedy věnovala pozornost nejen samotnému záměru, ale i technickému zázemí a logistice náročného natáčení.
„První republika se snažila harmonizovat dvě v zásadě protichůdné tradice - husitskou a svatováclavskou,“ upozorňuje filmový historik Národního filmového archivu Ivan Klimeš. „Také ten film, jakkoli není klerikální, byl z klerikalismu obviněn. V roce 1925 se odehrály velmi rozlehlé oslavy mistra Jana Husa, byly trochu náhradou za rok 1915, a patronát nad těmito husovskými oslavami přijal prezident Masaryk.“
Němá národní opera, mládeži nepřístupná. Po uvedení do kin se Svatý Václav nesetkal s příliš velkým diváckým úspěchem. „Příčin bylo ale více,“ dodává Klimeš. „Byl promítán na švu němé a zvukové éry. Byla taková idea, že se film natočí němý, ale na něj naváže zvuková verze, film s doprovodem hudby, ale na tu už se nenašly peníze.“ Původně zamýšlená hudba Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky, jejíž partitura byla objevena v roce 2009, je ale součástí restaurovaného snímku a zazněla také dnes večer při obnovené premiéře. „Třetí důvod mohl být umělecký,“ doplnil ještě Klimeš k diváckému neúspěchu. „Film je statický, je to taková národní opera, i když němá, takže divácká atraktivita byla snížena.“
Zajímavostí je, že cenzura snímek v době vzniku zapověděla mládeži. Až když z prologu zmizela kojící žena a byly vystřiženy scény Václavova probodnutí a uškrcení sv. Ludmily, mohla na představení i školní dítka. Svatý Václav - světec, kníže i legenda. Mimo jiné i pro studenty je také určeno DVD s dokumentem Svatý Václav: světec - kníže - legenda, který zachycuje postup renovace původního filmu (začalo se s ní na konci 60. let v Národním filmovém archivu za dohledu režiséra J. S. Kolára) i vyprávět legendu o Václavovi. Jeho smyslem má být předání poselství mladé generaci o tom, jak je pro každý národ a pro každou zemi důležité mít svého patrona, svého ochránce a svoji legendu.
Podobný cíl si dává i obnovená premiéra velkofilmu Svatý Václav. Chce „přispět k aktuální diskusi o tom, co vše tvoří obsah relativně mladého státního svátku Den české státnosti 28. září a jaké místo v něm svatováclavská tradice může mít“. „Obecně ve 20. století svatováclavská tradice slábne a vytrácí se,“ domnívá se Ivan Klimeš. V úterý 28. září bude u příležitosti svátku sv. Václava a Dne české státnosti v pražském Rudolfinu uveden jediný film, který byl této významné osobnosti našich dějin i legend věnován. Na slavnostním večeru v pražském Rudolfinu uvidí diváci film Svatý Václav z roku 1930 za doprovodu původní filmové hudby skladatelů Oskara Nedbala a Jaroslava Křičky.
Ta byla dlouhá léta považována za ztracenou. Objevil ji až hudební historik Viktor Velek v archivu Českého rozhlasu, když pátral po hudbě se svatováclavskou tematikou. Film Sv. Václav se Zdeňkem Štěpánkem v titulní roli, který natočil režisér Jan Stanislav Kolár u příležitosti oslav svatováclavského milénia, nám slouží jako zajímavý historický doklad nejen toho, jak lidé v roce 1929/1930 postavu sv. Václava vnímali, ale také jako pozoruhodný předěl ve vývoji filmového umění. Šlo o první historický velkofilm a také o nejdražší film své doby. Jeho rozpočet se vyšplhal ke 4,5 milionu korun. Vznik filmu o sv. Václavovi bychom však i přes to, nebo možná právě proto, mohli s nadsázkou označit za další z řady Václavových zázraků. Jen málokterý filmový projekt se setkal s tak velkým očekáváním a s takovým množstvím problémů a nástrah. Sv. Václav byl jedním z posledních němých filmů, který u nás vznikl. Z finančních důvodů se tvůrci rozhodli pro film němý, i když měli možnost natočit první zvukový. Do kin šel však v době všeobecného nadšení ze zahraničních zvukových filmů. Navíc s půlročním zpožděním od oslav svatováclavského milénia, kdy už byli lidé touto tematikou notně přesyceni. Jeho obnovená premiéra si však neklade za cíl pouze upozornit na němý film, který má nepochybně umělecké kvality, i když poněkud poplatné své době. Ani na hudbu, která by, nebýt úsilí mnoha lidí, zůstala uchována pouze v nepřehledné notové partituře. Autoři projektu chtějí především připomenout, že odkaz sv. Václava je stále živou součástí naší minulosti i současnosti, i když byl v různých obdobích dějin interpretován jinak. A společně s tímto poznáním hledají odpověď na otázku, jak máme sv. Václav zamyslet se nad tím můžeme také při sledování filmu Svatý Václav, který v době rostoucího nacismu v letech 1929/1930 představoval knížete Václava jako zodpovědného státníka a mírotvorce. Přímý přenos filmu z Rudolfina za doprovodu původní hudby můžete shlédnout v úterý 28. září od 20.00 na druhém programu České televize.
Den svátku sv. Václava na @tv_noe | 28. září 2023
V kinematografii je Svatý Václav významný nejen jako historický dokument, ale i jako předěl ve vývoji filmového umění: byl to první český historický velkofilm a ten nejdražší film své doby, s rozpočtem přes 4,5 milionu korun. Exteriéry se natáčely mimo jiné v Prokopském údolí, na Šumavě v Boubínském pralese a na Křivoklátsku; největší stavby vznikly na Strahovském stadionu. Do hlavní role byl obsazen Zdeněk Štěpánek a na tehdejší dobu šlo o významný projekt s obrovskýmansázem veřejného zájmu, i když divácká odezva nebyla vždy příznivá. Svatý Václav se stal i terčem politických souvislostí a kritik, jelikož se v něm promítaly aktuální diskuse o náboženských tradicích a státním symbolu.
Režisér Jan Stanislav Kolár, který byl i spoluautorem scénáře, věděl, že diváci mají nejraději melodramata. Proto do příběhu zahrnul i milostný motiv - Radmila, která přestože miluje Václava, se vdá za Boleslava. Zesílil i motiv zla v podobě šlechtice Skerže, Radmilina otce. Přesto už jen záměr zpracovat svatováclavské téma vyvolal kontroverzní přijetí - to později postihlo i film samotný, z něhož se i proti záměru tvůrců stalo politikum.
A ležela zde i skutečnost, že televize i archivní záznamy ukazují, jak hluboká byla souvislost s oslavami milénia a jak finanční podpory státu a církve umožnily vznik tak ambiciózního díla. Obnovená premiéra v Rudolfinu a dokumenty doprovázející projekt zdůrazňují, že odkaz Svatého Václava je stále živou součástí historie i současnosti a že rekonstrukce hudby a znovuzobrazení na plátně slouží nejen připomínce, ale i edukaci mladé generace o významu patrona a legendy pro národní identitu.
Význam a kontext doby
- Sváť Václav byl připravován jako součást oslav svatováclavského milénia v roce 1929, premiéra však proběhla až v dubnu 1930.
- Jednalo se o nejdražší český film své doby; rozpočet přesáhl 4,5 milionu korun a vláda zaplatila čtvrtinu nákladů.
- Exteriéry a kulisy zahrnovaly Strahovské hradní scenérie a masivní stavby, včetně velkých kulis na Strahově.
- Hudba k filmu nebyla původně uvedena; plány na ozvučení se nepotvrdily kvůli finančním potížím, ale restaurovaná verze zahrnuje původní hudbu Nedbala a Křičky.
- Natáčení probíhalo s účastí na téměř 100 herců a 5 000 komparsistů.
- Exteriéry zahrnovaly Prokopské údolí, Šumavu a Křivoklátsko; největší kulisy - Václavův a Boleslavův hrad - vznikly na Strahově.
- Po uvedení do kin snímek nebyl divácky úspěšný kvůli opožděné premiéře a částečnému převedení na zvukovou éru.
- Obnovená premiéra slouží nejen k připomenutí němého filmu, ale i k reflexi o významu svatováclavské tradice pro Den české státnosti.
Závěr a možný dopad na dnešní vnímání
Reakce na obnovenou premiéru se soustředí na připomenutí odkazu svatého Václava jako patrona a symbolu středověké i moderní státnosti a na to, jak se tento odkaz promítá do současného vnímání Den české státnosti a národní identity.