Kníže Václav, jehož den oslavíme 28. září, byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti.
Pocházel z rodu Přemyslovců, byl synem Vratislava, nicméně podle pověsti ho vychovávala babička sv. Ludmila.
Zasloužil se o rozšíření křesťanství v českých zemích, stavěl křesťanské chrámy, často navštěvoval bohoslužby a pomáhal chudým.
Zároveň ale zakládal vinice, pěstoval révu, víno sám vyráběl a rád ho pil.
Je to patron české země a nejvyšší perkmistr vinic českých a moravských. Supremus Magister Vinearum.
Jedná se o malé vinařství z Hustopečí s vlastními vinicemi v obci Kurdějov.
Zaměřuje se na produkci limitovaných šarží vín.
Jeho vinařská cesta je zde krásná a slunečná, ale též obtížná, deštivá i mrazivá. Ale hlavně nikdy nekončící. Má jasný cíl. Vyrobit skvělé víno. Takové, kterého se budete chtít znovu napít.
To jsou lehká, svěží, bílá vína s atraktivní primární aromatikou.
První vína na lahvi. Proto si zachovávají svůj mladistvý projev.
V této řadě vín najdete i méně známou odrůdu Saphira, která umí produkovat aromaticky výrazná a chuťově vyvážená vína.
Saphira si našla mnoho fanoušků a je to vždy jedno z prvních vyprodaných vín vinařství Václav.
Vína řady Vinearum jsou určená k přímé konzumaci nebo degustaci.
Nosná řada Vinařství svatý Václav. Jsou to vína s odrůdově typickým senzorickým projevem, čistou a elegantní aromatikou.
Všechna vína vznikají a následně zrají v nerezových tancích. Vybrané šarže se míchají na jemných vinných kalech.
Jde o vína z tradičních odrůd. Riesling, Sauvignon Blanc, Pinot Blanc, Pinot Gris, Pálava, nebo Frankovka.
Zajímavé je cuvée rose odrůd Cabernet Sauvignon a Merlot, nebo Pinot Noir blanc de noirs.
Vína z této řady jsou vytvářená šetrně s důrazem na maximální zachování charakteru kurdějovských hroznů s využitím procesu výroby sur - lie ve francouzských barrique sudech.
Vína jsou proto plná a komplexní a nabízí skvělý chuťový zážitek především s doprovodem vhodné gastronomie.
Výjimečná vína vznikající ve výjimečných ročnících z nejlepších hroznů.
Tato vína nabízí jedinečný chuťový zážitek a příležitost pro pochopení unikátního charakteru toho nejlepšího z kurdějovských vinic.
Vinařství Václav má historický sklep s moderní architekturou.
Původní sklep, který se nachází v typické sklepní uličce Na Hradbách v Hustopečích, byl zrekonstruován tak, aby vznikl unikátní a prostorný interiér.
Nachází se zde technologické zázemí pro zpracování hroznů, výrobu a zrání vína, tradiční prezentační sklep, apartmány a prostory pro degustaci.
Interiér vinařství doplňují umělecká díla s odkazem ke svatému Václavovi, jehož životní příběh je zde inspirací.
Sen o vlastní vinici se zrodil v roce 2006.
Kurdějov je krásné místo, dlouhé slunné stráně, bohatá fauna a flora.
Obec je vlastně celá v údolí a kopce na horizontu jsou pokryté souvislým lesním porostem, ze kterého vystupují svažité viniční traktě.
Jsou zde strmé stráně, louky a druhotné stepi. Teplé a suché klima a tomu přizpůsobená místní květena.
Za vinohrady Václava můžete potkat stáda muflonů, daňků, srn a divočáků, ale také dravé ptáky, ochránce vinic před špačky.
Rostou tady chráněné stepní rostliny. Přímo u plotu našich vinohradů dokonce objevíte dvě vzácné rostliny z čeledi ORCHIDEACEA - vstavač vojenský a žežulník pětiprstku.
Všechny vinice vinařství Václav jsou proto certifikované v režimu BIO.
Hrozny nepřicházejí do kontaktu s nežádoucí chemií. Zdejší vinohrady bez chemických hnojiv, pesticidů, posílené výsevem kvetoucích bylin, jsou krásné na jaře i v zimě.
Svátek 28. V rámci září patří svátek svatého Václava k těm na pranostiky bohatším.
A jak to tak bývá, najdeme pro 28. září lidové říkanky slibující jak slunečné, tak deštivé počasí.
Kterým letos připíšeme body za splněnou vizi o budoucím stavu povětrnosti?
A v čem může pěstování vína pomoci meteorologům a klimatologům?
Odpovídá meteoroložka ČT Alena Zárybnická.
V podvědomí máme v souvislosti se svatým Václavem spíš slunečné a málo větrné počasí. To proto, že je podle něj pojmenována část babího léta, které se ve střední Evropě v průměru vyskytuje nejčastěji v období od 21. září do 2. října.
Jeho příčinou je rozsáhlá tlaková výše nad střední či jihovýchodní Evropou.
Letos ale budou počasí u nás na přelomu září a října ovlivňovat spíš tlakové níže. A to znamená víc oblačnosti a častější déšť.
Nejteplejším dnem týdne bude zřejmě sobota, to by se nejvyšší maxima mohla dostat až ke 24 °C, jinak bude většinou do 20 °C.
Výhled počasí pro následující týden
Cenné záznamy archivů
Ale zpátky k vínu. Obvykle se pěstuje mezi 25 a 40° zeměpisné šířky. Česko patří v rámci Evropy k místům, kde leží vinice nejvíc na severu.
To výrazně prohlubuje závislost úrody na aktuálním počasí i na vývoji klimatu.
Úrodu pozitivně ovlivňuje nejen dostatek slunečního svitu a vyšší teploty, ale taky dostatek srážek.
Naopak příčinou špatné úrody jsou nejen nižší teploty, ale taky extrémní zimní a pozdní jarní či časně podzimní mrazy.
Archivní záznamy o počátcích kvetení, časech vinobraní i o dalších fenofázích vinné révy jsou cenné pro rekonstrukci klimatických změn.
Díky pěstování vinné révy se tak v gruntovních knihách či novinových výstřižcích dozvíme mnoho o klimatu Česka v dobách, kdy ještě neexistovaly či se pro systematické měření nepoužívaly základní meteorologické přístroje.
A nejen v Česku, podobné výzkumy probíhají v mnoha zemích Evropy a taky například ve Velké Británii.
Hranice vinohradů ve Velké Británii
Rok 1811: „Tak dobré víno si v Bzenci nikdo nepamatoval.“
Rok 1822, který byl srovnáván s ročníkem 1811: „Výborné, jako r. 1811… to byl balsám na sklepy po těch válečných útrapách a neúrodách.“
Rok 1834 překonal předešlé ročníky: „Víno bylo tak dobré, že nemělo žádného pamětníka od šedesáti roků, aby mělo ctnosti neslýchané, totiž velmi silné, sladké a čisté. Vinobraní bylo 20. září.“
Rok 1835: „Ve množství bylo vína o třetinu více než v roce předešlém.“
Rok 1641: „Byla u nás všeobecná neúroda a následkem toho drahota. Tuhá zima poškodila naše vinohrady tak, že nebylo žádného vína. Velké mrazy přišly ještě v květnu a červnu a způsobily mnoho škody na ovocném stromoví, na osení a zeleninách.“
Rok 1805: Znojmo: Hrozny nedozrály, „wurden die wenigen Weintrauben nicht reif“.
Rok 1814: „Jarními mrazy většina vinic promrzla, co zbylo, zmrzlo v srpnu nadobro.“
Rok 1825: „Byl neslýchaný rok, z jara silné mrazy, 16. června pak třikrát v jednom dni potlouklo, a ty kroupy byly tak veliké jako slepičí vejce, nebylo znát, kde vinohrady ve Bzenci byly.“
V roce 1866 na celém našem území udeřily silné jarní mrazy, které poničily úrodu včetně révy vinné.
Vinař J. Svoboda z Bohutic si do své hospodářské knihy zapsal, že „22. a 23. 5. Svatý Václav (asi 907-929), vinařský patron, pocházel z panovnického rodu Přemyslovců; syn Vratislava I. a Drahomíry; vnukem Bořivoje a Ludmily; starší bratr Boleslava I.“
Rozšířil pražské knížectví, v zahraniční politice se orientoval na Sasko; založil kostel sv. Víta na Pražském hradě.
Od druhé poloviny 10. století byl uctíván jako svatý, od 11. století se stal patronem českých zemí a symbolem české státnosti.
Svatováclavská tradice patří k nejstarším, svatováclavská kaple v chrámu sv. Víta na Hradčanech je posvátným místem českého národa.
Na ikonografických dokladech bývá zachycen v knížecí čapce, ve zbroji, s mečem a štítem v ruce a s praporcem s orlicí.
Se svatým Václavem bývá spojován rozkvět českého vinohradnictví a vinařství.
Je mu připisován také vznik Svatováclavské vinice na Pražském hradě; ta byla obnovena v letech 2006-2008.
Jako křesťan produkoval víno mešní pro bohoslužebné úkony.
Svátek sv. Václava si připomínáme 28.
Chcete ochutnat výjimečné víno? Doprava zdarma 0 / 2500 KčSeptember 28, 2024čtení na 2 min.
V Čechách se velké oblibě těší mezi patrony hlavně svatý Václav, který je vinaři uctíván již od dob „Otce vlasti blahé paměti“, Karla IV.
Je jediným českým panovníkem a zároveň patronem, který vinnou révu i sám pěstoval, ba dokonce ji i sklízel a vyráběl vlastní víno.
Vinaři ve svatém Václavovi našli zalíbení jako v ochránci před nepřízní počasí.
Také datum jeho smrti 28. září zapadá do nejdůležitějšího období vinařského roku, do období vinobraní.
Svatému Václavovi se dokonce dostalo cti stát se nejvyšším perkmistrem - stalo se tak v roce 1676 usnesením litoměřické obce.
Kníže Václav byl synem knížete Vratislava a jeho manželky Drahomíry.
Důležitou roli v jeho životě sehrála babička, svatá Ludmila, která se klíčovým způsobem podílela na Václavově výchově.
Po porážce saským králem JIndřichem Ptáčníkem se Václav zasloužil o zachování suverenity českého státu.
Podle historika Františka Palackého odváděl Václav tribut ve výši 500 hřiven stříbra a 120 volů do Saska, což mělo zabezpečit rámcovou suverenitu vznikajícího českého státu.
Nezpochybnitelným faktem zůstává, že Václav se zasloužil o založení chrámu sv. Víta, toho času hlavního kostela knížectví.
Dle středověkých legend byl zbožným panovníkem, což jest dokládáno vlastnoručním pěstováním vína a obilí pro svaté přijímání, péčí o chudé, stavěním kostelů a kácením šibenic.
Historická realita však jistě v době raného středověku byla jiná, než je předkládaný panovníkům obraz, ovšem o výjimečnosti Václavovi osobnosti pochybuje málokdo.
Václavovo jméno bylo a je vzýváno v dobách dobrých i zlých.
K významným objektům upomínajícím na jeho památku patří Myslbekova jezdecká socha sv. Václava na Václavském náměstí v Praze, socha svatého Václava na Karlově mostě, socha sv. Václava na Vyšehradě či kostel svatého Václava ve Staré Boleslavi.
Vína pod ochranou Sv. Václava: DiwineSuchá, Cuvée, Müller Thurgau, Veltlínské zelené, Sauvignon Blanc, Moravská zemská vína
