Mgr. Václav, vedený svatou Ludmilou k učení slovanského písma a knih, se stal knížetem po smrti otce v roce 920 a vládu převzal v roce 925. Jeho poručnicí byla matka Drahoměř, která jej na čas nepřátelství vyhnala na hrad Budeč, avšak Václav zůstal na trůnu a usiloval o mír a spravedlnost pro svůj lid.
Na Budči se naučil latině a řečtině, aby byl ve spojení se Západem. Dříve než se stal knížetem, dovedl formou ozbrojeného násilí přimět nepřátele k míru a pořádku. Vládl jako příkladný křesťanský panovník, stavěl chrámy, navštěvoval bohoslužby, konal skutky milosrdenství a lásky a podporoval práci duchovních.
Václav proslul jako spravedlivý vládyce, který se staral o sirotky a vdovy a miloval svůj lid bez rozdílu bohatství. Ke kněžím byl laskavý a jejich práci na poli duchovním aktivně podporoval. Lidé o něm říkali, že „stál se tudíž obětí intrik svých dvořanů“, a jeho vládu ovlivnily konflikty s jeho mladším bratrem Boleslavem.
Podle legendy se na svátek sv. Kosmy a Damiána Boleslav sebral s dvořany na hostinu a večer Václav zůstal na hostině, zatímco jeho bratr ho posléze dostihl a zabil. Po třech letech se Boleslav k činu káli a nechal ostatky Václavovy vyzdvihnout z hrobu a pochovat do chrámu sv. Víta. Tímto činem zapsal Václav svou památku do srdcí českého lidu a stal se patronem a nebeským ochráncem národa.
Dnes se slaví jeho svátek a v modlitbách se k němu obrací lid v těžkých chvílích národa: „Svatý Václave, vévodo české země, nedej zahynouti nám, ni budoucím.“
Legenda a píseň často zobrazuje Václavovu postavu v kontextu historických událostí a symbolů české státnosti, a to nejen v literárních pramenech, ale i v moderních písních a textech. Svatý Václav se stal symbolem víry a národní identity, která sehrála významnou roli při emancipaci českého státu.
Vzpomínky na svatého Václava a jeho význam se promítají v mnoha památkách a umístěních po celé České republice. Kostely zasvěcené knížeti a jeho jezdecká socha na Václavském náměstí v Praze, kterou ztvárnil Josef Václav Myslbek, připomínají jeho odkaz a slouží jako důležitá kulturní památka. Na minci 20 korun je zobrazen reliéf Václava, jehož prapor a vyobrazení mají připomínat jeho roli v české historii.
Písně a legendy často odkazují na Blanické rytíře, kteří mají podle pověstí přijít s Václavem jako ochránci země v době největšího ohrožení. Legendy zpracoval Alois Jirásek a v moderní hudbě na něj odkazují i interpreti jako Daniel Landa či Wanastovy Vjeci, a to prostřednictvím písní jako Legenda o svatém Václavu nebo Kde je český král. Tyto texty reflektují nejen historické události, ale i současné vnímání národní identity a hodnot.
V textu písní často hraje roli symbolika: Václav je vyobrazen jako ochránce země, která je postavena na hodnotách víry, svobody a spravedlnosti. V souvislostech s historií a mýtem o Blaníku se k hymnu národa a jeho odkazům váže důraz na důstojnost a oběť pro vlast, která je stále živá v české kultuře.
Kralupy TV: Svatý Václav a jeho odkaz (3. 9. 2004)
Historické a kulturní souvislosti
Život svatého Václava zapsala latinská legenda Vita et passio sancti Wenceslai et sanctae Ludmilae, aviae eius, známá také jako Kristiánova legenda. Svatý Václav je jedním z nejoblíbenějších českých světců a byl významným prvkem při rozšiřování křesťanství v zemi, stejně jako při formování symbolů české státnosti a identity.
Kostely zasvěcené Václavovi se nachází po celé České republice, zejména v místech spojených s jeho životem a legendami. Olomouc, Ostrava, Praha a Letovice poskytují významná místa k uctění jeho památky a k pochopení historických souvislostí mezi věroukou a státní správou tehdejší doby.