Treti řád premonstrátů v Čechách: bílí bratři a jejich duchovní dědictví

Podle řádového oděvu se nazývají Bílí bratři. Ale říká se jim také norbertini - to podle jejich zakladatele sv. Norberta, původem z Porýní, který je pohřben v pražské strahovské bazilice. Známe je ale především jako premonstráty. Na konci listopadu se chystají zahájit oslavy devíti staletí existence svého společenství.

Řád premonstrátských řeholních kanovníků (Candidus et Canonicus Ordo Praemonstratensis - OPraem.) vznikl ve francouzském Prémontré, které dalo skupině kněží v bílém svůj název. „Svatý Norbert a jeho společníci si vybrali řeholi sv. Augustina a na Boží hod roku 1121 složili sliby a zapsali se pod ni,“ popisuje založení jeden z dnešních premonstrátských bratří P. Ambrož Šámal. A trvalo jen čtvrtstoletí, než řád pronikl až do Čech a pak i na Moravu.

„Je zajímavé, že kanovnický řád premonstrátů nepatří ve světě mezi ty nejznámější, ale u nás má významnou tradici již od roku 1143. Dodnes fungují čtyři kanonie,“ vysvětluje nynější strahovský opat P. Daniel Janáček. Premonstráti se řídí řeholí sv. Augustina: mezi základní kameny jejich řádu patřily asketický způsob života (avšak ne tak přísný jako u cisterciáků), duchovní služba mezi věřícími, charita, vzdělávání a rozvoj vědy. „Jádro našeho života tvoří trojúhelník zakotvený už v samotné prvotní církvi: communio - contemplatio - actio, tedy společenství - kontemplace - akce,“ zdůrazňuje opat Janáček.

Bratři premonstráti nosí bíly řeholní oděv, skládající se z bílé tuniky, škapulíře splývajícího přes ramena, pod nímž jsou přepásáni pruhem látky zvaným cingulum. Premonstrátské hábity vyrábějí například premonstrátky v Doksanech. Po vstupu do kláštera každý bratr dostane své řeholní jméno. Premonstrátským heslem je: „Ad omne opus bonum parati“, které v češtině znamená „Připraveni ke každému dobrému dílu“.

Znakem řádu jsou dvě zkřížené zlaté nebo stříbrné pastýřské hole (opatské berle) na modrém štítu posetém zlatými či stříbřitými liliemi. Na území České republiky bylo v minulosti osm mužských a čtyři ženské premonstrátské kláštery (kanonie). Do současnosti přetrvaly čtyři mužské (Strahov 1143, Želiv 1149, Teplá 1193, Nová Říše 1641) a jeden ženský (Doksany 1144, obnoven 1998). Vedle toho byla založena Kongregace sester premonstrátek na Svatém Kopečku u Olomouce (1902).

Co do počtu patří v ČR do premonstrátské rodiny více než sto kněží a řeholnic. Strahovská kanonie má dnes (rok 2017) 65 členů, přímo na Strahově žije 8 bratří. Většina působí ve farnostech v ČR, ale i na Slovensku. Podle slov současného generálního opata, náš řád není centrální a nemá také žádnou společnou strategii do budoucna. Každý dům plánuje za sebe.

§ 1 Členové třetího řádu premonstrátů, duchovní i laici, si dali za cíl dospět ke křesťanské dokonalosti tím, že se nechají vést kanovnickou tradicí, jak ji ve svém řádu žijí premonstrátské řeholní kanovníci, a současně si přejí podílet se na evangelizaci světa ve společenství s premonstrátským řádem a pod jeho vedením.

§ 2 Třetí řád premonstrátů, který se váže na všeobecnou strukturu řádu vrcholící v samostatných kanoniích, je tvořen společenstvím terciářů připojených k určité kanonii. Každé společenství si může zvolit pojmenování, které odpovídá kulturnímu prostředí, v němž žije. § 3 Kanonické zřízení společenství třetího řádu v domě kanonie přísluší prelátovi.

Premonstrátský třetí řád může být zrušen pouze Apoštolským stolcem. Společenství může být - pouze z vážných důvodů - zrušeno prelátem poté, co vyslechl duchovního správce společenství a odpovědné představené. § 5 Prelát každé kanonie určí jednoho řeholníka, který je pověřen duchovní správou tohoto společenství a který jeho jménem potvrzuje odpovědné představené.“

Jako důležitá součást života třetího řádu je pravidelná shromáždění, modlitba a účast na eucharistii. § 16 Protože společenství členů třetího řádu pramení z příkazu lásky k bližnímu, bude se každý podle svých možností a schopností věnovat modlitbě a podílet se na slavení eucharistie a přijímat svátost smíření. § 17 Terciáři-kněží mohou tento závazek naplňovat také podle místního kalendáře.

V průběhu dějin prošel řád řadou zkoušek: od krize v 15. a 16. století, přes vlivy reformace a husitských válek, až po rušení klášterů během osvícenství a Francouzské revoluce. Nejdůležitější bylo obnovení jednoty v 19. století díky Zikmundovi Starému a papežům Piem IX. a Pauk XIII. Na našem území byl rozkvět násilně přerušen po roce 1950; kláštery byly uzavřeny, mnozí byli nespravedlivě stíháni. Po roce 1989 však začala obnova řádového života.

Klíčové je, že říše premonstrátů je kanonický, nikoli mnišský řád, a že jeho základní ideál spočívá v propojení kontemplativního života ve společenství s činností v okolí. Do dnešních dní zůstává významnou součástí české kulturní a duchovní krajiny. Strahovskou kanonií prošli významní nositelé vzdělanosti a kultury; premonstráti byli a jsou aktivními povzbuditeli vzdělanosti, charity a misijní činnosti napříč kontinenty, v Evropě, Africe, Americe a Asii.

Na Strahově spočívá tělo sv. Norberta, zakladatele řádu, jehož ostatky se po staletích do Prahy vrátily z Magdeburgu v roce 1627. První premonstrátský klášter v Čechách vznikl v roce 1143. Heslem řádu je „Být připraven ke každému dobrému dílu“.

Premonstráti se přidružují k různým kanoniím prostřednictvím Třetího řádu, a tím rozšiřují svou duchovní misi i do farností, škol a univerzit. Kláštery patřily a nadále patří k významným centrům vzdělanosti a charitativní činnosti; vodní mlýny či jiné technické prvky, jaké u nás vznikaly, odrážejí historickou spolupráci s gregoriánskou reformou a Augustiniánskou tradicí.

Česká republika má v současnosti čtyři mužské kanonie a jeden ženský klášter s veřejnou činností a misijní aktivitou. Premonstráti působí v 5 kontinentech a v 23 státech světa. Podle údajů z posledních let je počet členů kolem 1500 řeholníků a řeholnic na celém světě.

tags: #treti #rad #premonstratu