Na Svatém Hostýně se vlní unikátní křížová cesta, která se stala významnou součástí moravské duchovní krajiny i architektonického dědictví. Původně stará křížová cesta z roku 1900 byla nahrazena novým, pěti zcela odlišnými zastaveními a později rozšířena o další kaple a obrazy, čímž vznikla slavnostní trasa vedoucí k bazilice Nanebevzetí Panny Marie. Jejím úkolem je provádět poutníky krajem a připomínat biblický název Kristova utrpení skrze svědectví barevné mozaiky a dřevěných konstrukcí.
Architekt Dušan Jurkovič, proslulý svým propojením Secese s lidovou zlidštěností a barvami dřevěného stavu, navrhl novou křížovou cest tak, aby odpovídala drsným klimatickým podmínkám Hostýna a zároveň zachovala estetickou hodnotu. Jeho koncepce se vyvíjela od roku 1900, kdy byly zahájeny práce na nové křížové cestě, a pokračovala až do období druhé světové války. Jurkovič se postaral o celkové rozložení staveb na svatém kopci a respekt k místnímu folkloru, moravskému i slovenskému vlivu, čímž vznikla zvláštní forma lidové secese.
Historie a technické proměny zastavení
První zastavení křížové cesty na Hostýně tvořily jednoduché kaple s oltářem a obrazem, pokryté stříškami z lazurovaných tašek. Z hlediska materiálů však technické provedení obrazů čelilo klimatickým nástrahám - mrázům, větru a vlhkosti. Proto byl do projektu zapojen Jano Köhler, který dodal keramickou mozaiku, jež vyniká výraznými barvami a odolností vůči počasí. Obrazy se staly živým prezentováním příběhu Krista ukřižování a moderní i tradičními způsoby zobrazení postav mu dodaly nový dynamismus.
V čase následné obnovy byly restaurátorsky řešeny i drobné detaily, jako je pohled Krista vyskytující se v desetině a vousech Ježíše číslo 51, což má souvislost s osobní historií autora a ztrátou syna. Restaurátoři museli pracovat s různými materiály a technikami, aby se zachovala věrnost původní kompozici a zároveň zohlednily nové odolnostní požadavky. Kromě základních zastavení byla doplněna i kapličkami v různých slohových zvláštnostech, od kapliček s oltářem až po otevřené kaple po obou stranách cesty.
Architektura a umělecké dílo Jurkoviče a Köhlera
Jurkovič navrhl i další stavby na Hostýně, včetně shromažovací síně, zvonice, kaple sv. Cyrila a Metoděje a dalších. Jeho dílo na Hostýně se vyznačuje kombinačním propojením secese s lidovou tradicí a různorodostí použitých materiálů. Obrazy na křížové cestě, dílem malíře Žůrka, byly zasazeny do mozaikových ploch, které dodávají scénám živý a plastický charakter. Postavy z královského příběhu tak působí jako živé ve svých moderních i tradičních formách.
Na svatohostýnském vrchu stojí křížová cesta, která dnes tvoří 13 zastavení s otevřenými kaplemi a stříškami, z nichž posledních čtyři obrazy jsou umístěny v kaplích různých slohů. Původní mozaika byla nahrazena keramickou mozaikou, která dodává cestě dlouhověkost a odolnost. Důležité bylo i řešení technických problémů - drsné klima Hostýna si vyžádalo speciální úpravy a materiály pro zajištění trvanlivosti mozaik i samotných kaplí.
Současná podoba a význam pro poutníky
Hostýn je jedním z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě a bazilika Nanebevzetí Panny Marie představuje centrální dominantu. Křížová cesta, doplněná o Velikonoční i Vánoční čas, je častým cílem procesí, které se konají nejen za pěších cest, ale i s využitím dostupné dopravy. Vrchol Hostýna bývá přitahován turisty a poutníky díky kombinaci duchovního a architektonického zážitku, stejně jako díky okolní přírodě a výhledu z rozhledny. Původně byla křížová cesta rozložena na severovýchod od baziliky, a to v rámci postupné výstavby, která se protáhla kvůli finančním faktorům.
Stavby hostýnského komplexu, včetně křížové cesty, svědčí o tom, jak se architektura a umění dokážou přizpůsobit prostředí a klimatu, aniž by ztratily svou symbolickou sílu. Dnes se návštěvníci mohou vydat z Bystřice pod Hostýnem po červené turistické značce a dojít k vodní kapli, která bývá první památkou po cestě nahoru. Cesta na Hostýn vede po hřebeni, kolem klauzů a PR Čerňava a končí pohledem na zříceninu Šaumburk a zpět dolů do Podhradní Lhoty, odkud vede nová linka k nádraží.
Hostýn patří k nejnavštěvovanějším poutním místům v české krajině, s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou, která odráží bohatou historii zdejšího výtvarného a architektonického díla. Velkou roli zde hraje i vodní kaple a samotný prostor vrcholu Hostýna, který spojuje přírodu, historii a duchovní tradici do jednoho celku.
Ať už přicházíte z Bystřice pod Hostýnem či z okolních stezek, křížová cesta zůstává významnou součástí kulturního a duchovního dědictví Hostýna, která vznikla díky odvaze a tvůrčímu odhodlání Dušana Jurkoviče a Jano Köhlera.
Svatý Hostýn, křížová cesta Dušana Jurkoviče
Ve městě Kroměříž se často zmiňuje souvislost s historií mozaikových zastavení a s tím, že staré verze křížové cesty byly nahrazeny novějšími řešeními, které lépe odolávají vlivům počasí. Staronová i nová křížová cesta tedy spolu tvoří komplex, který si zachovává svou vizuální i symbolickou sílu napříč generacemi.
Na závěr lze říci, že Svatý Hostýn představuje výjimečné spojení duchovní tradice a moderní architektury, které je stále živé díky poutníkům a návštěvníkům, kteří sem přicházejí obdivovat baziliku i bohatou křížovou cestu a zároveň poznávat přírodní krásy Hostýnských vrchů.