Přes balustrádové zábradlí před vstupní budovou Lorety stojí socha Panny Marie, která svým kontrapostem s pokrčenou pravou nohou na čtvercovém plintu a náručí malého Ježíška vyjadřuje tradiční ikonografii madony s dítětem. V náruči drží Ježíška zabaleného v plátně a plášť přikrývá i hlavičku dítěte; látka volně vlaje kolem pravé ruky a u nohou dítěte přidržuje kus pláště. Světice má zahalené vlasy pláštěm a pod ním jsou jen jemně patrné zvlněné prameny. Kromě samotné sochy se na Vyšehradu vypráví i o gotické ikoně Dešťové, která položila základy místní zbožnosti a kultu Panny Marie.
Historie vyšehradské sochy Panny Marie s Ježíškem sahá do 18. století. Původ této sochy madony s Ježíškem se datuje do roku 1725, kdy ji bavorský zednický tovaryš Michal Hoch nechal zhotovit u řezbáře Šimona Thalera a umístil ji do tehdy odsvěceného kostelíku Stětí sv. Jana, částečně zbořeného a zabudovaného do hradeb Vyšehradu. Brzy lidé, kteří u sochy prosili Matku Boží o přímluvu, začali zakoušet zázraky uzdravení. V roce 1764 byla pro ni postavena kaple Panny Marie na Hradbách stojící před kostelíkem Stětí sv. Jana, avšak záhy byla za vlády císaře Josefa II. socha přemístěna do kaple původně zasvěcené sv. Anně v bazilice sv. Po roce 1887 byla v rámci poslední, sedmé etapy přestavby baziliky Šancovská kaple opět přestavěna, zvednuta o jedno patro, byla nově prolomena novogotická okna a strop byl zaklenut křížovou klenbou. Stěny vyzdobil malbami ze života Panny Marie významný vídeňský malíř Karel Jobst (1835-1907), klenba a lunety jsou vyzdobeny dekorativními malbami od manželů Františka a Marie Urbanových. Mobiliář byl vyhotoven podle návrhů architekta Josefa Mockera v letech 1894-1895; řezbářské práce mobiliáře provedla pražská dílna Františka Mráze.
Barokní socha Panny Marie Šancovské se nachází uprostřed oltářního nástavce s baldachýny, mezi menšími sochami sv. Cecilie a sv. Kateřiny pocházejícími z konce 19. století. Pod sochou je umístěn svatostánek a vitráže novogotických oken jsou provedeny dle návrhu Františka Sequense. Třetí klíčová část příběhu spojuje sochu s významným středověkým dílem: Středověký obraz Trůnící Panna Marie s dítětem z dílny Mistra vyšebrodského oltáře byl vydražen na sobotní aukci ve Francii za pět milionů eur, což při zahrnutí aukční přirážky činí 6,2 milionu eur (přepočet přes 158 milionů korun).
O původ a kvalitu díla hovoří fakt, že jde o unikátní kousek z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, která byla činná v Praze v době vlády Karla IV. Obraz zobrazuje Pannu Marii oděnou v modrém šatu a zlatém plášti; v náruči drží Krista, který se jednou ručkou chytá za nohu a druhou tiskne palec madony. Podle odborníků je podobné gesto na obrazech z poloviny 14. století výjimečné. Obraz patří Nadačnímu fondu Richarda Fuxy a jeho budoucnost ve veřejném sběrním procesu byla diskutována i v souvislosti s možností zakoupení státem, novela o prodeji byla zvažována, a následně došlo k různým variantám osudu díla.
Portál Národní galerie Praha prohlásil, že o dílo měla zájem, ale nakonec jej nezískala; v souvislosti s aukcí se ozývaly i názory o tom, že obraz by měl stát zakoupit i za jakoukoli cenu. Zpravodaj České televize Jan Šmíd uvedl, že obraz koupilo Metropolitní muzeum umění v New Yorku; před dražbou se cena odhadovala v rozmezí 400 tisíc až 600 tisíc eur. Konečná částka překročila očekávání a výrazně se vyšplhala nad původní odhad. O obrazu se dlouhá léta zajímala i česká Národní galerie, avšak tato výzva nebyla úspěšná. Česká veřejnost a odborná veřejnost tak nadále sledovala budoucnost a osudy díla v mezinárodních sbírkách a nákladní hodnotě.
Současně s dějinami díla je třeba zmínit, že aukce a veřejnoprávní diskuse o konverzi a nadobličení národního dědictví reflektují nejen cenu, ale i význam díla pro evropské umění. Z hlediska konzervace je dílo oceněno pro svou středověkou techniku tempery na dřevě a pro vysoce kvalitní ztvárnění Madony s dítětem. Obrazový motiv zůstává vzorovým příkladem vrcholné gotiky a ukazuje, jak české pracovní dílny přispěly k evropské duchovní a estetické tradici. Na trhu se objevují i další díla připisovaná dílně Mistra vyšebrodského oltáře, například obraz Zvěstování Panně Marii, který může být variantou jedné z devíti částí; jeho cena byla v minulosti diskutována a v některých případech nebyla dražba dokončena kvůli pochybnostem o pravosti.
Současné poznámky a srovnání s veřejným prostorem
V současnosti je trvalá vazba Panny Marie a Ježíška na Vyšehradě připomínkou bohaté gotické tradice a církevní kultury, která zůstává součástí kulturního dědictví a inspirací pro veřejnost. Obraz samotný, byť dočasně mimo Evropu, zůstává ukázkou technických a uměleckých kvalit středověkého mistrného řemesla. Z doplňujících informací vyplývá, že historická hodnota díla spočívá nejen v krásném zobrazení, ale i v kontextu jeho původu, místa a doby vzniku. V kontextu aukčního trhu je pak důležitá skutečnost, že dílo bylo považováno za jedinečné a vysoce kvalitní, což se odrazilo i v jeho dražbě.
Balustrádové zábradlí a kontrapost Panny Marie před Loretou dokreslují kontext pietní a veřejné plastiky v historickém prostředí Prahy.
Celý Příběh Marie za 1 Hodinu — Matka Ježíše | V Biblických Dobách
Video doplňuje vizuální představu o umístění, ikonografii a historickém významu díla pro evropské gotické umění.