U ondreje slovanske hradiste a kaple

Raně středověké slovanské hradiště, jedno z nejstarších v jižních Čechách z 2. pol. 8. stol.-1. pol. 9. stol. Trojdílné (akropole a dvě na sebe navazující předhradí), opevněné valy (nejmohutnější u akropole, dnes ještě 2-2,5 m vysoké).

Celková rozloha hradiště činí 2,2 ha a je rozděleno na tři části: akropoli a dvě předhradí. Oválná akropole (78 x 60 m) je na jižním svahu upravena třemi umělými terasami. Ze severu a západu se k akropoli připojuje mohutné první předhradí (113x112 m), které ji zároveň chrání z nejvíce přístupné strany. Původní vstup ležel na západní straně, kudy se také vcházelo do druhého předhradí. Na rozdíl od vzájemně propojené akropole a prvního předhradí mohlo být menší druhé předhradí (70x80 m) opevněno a připojeno až dodatečně pro důkladnější zabezpečení celého komplexu. Nejmohutněji byla opevněna vlastní akropole a první předhradí, kde valy ještě dnes dosahují výšky 2-2,5 metru. Opevnění druhého předhradí je výrazně nižší a nepřesahuje 1 metr. Od západu a východu byla obě předhradí chráněna dnes již nevýrazným příkopem.

Ve třech sondách práce archeologů z roku 1968 odhalila pozůstatky kulturních vrstev a u druhého předhradí dokonce dva zahloubené objekty bez zjištění jejich původní funkce. Archeologické nálezy - zlomky keramických nádob, keramický přeslen, zvířecí kosti, spálené uhlíky a několik kusů vypálené mazanice - jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Doba vzniku podle nálezů a znalosti jihočeské rané středověké keramiky spadá do 2. poloviny 8. až 1. poloviny 9. století. Stopy silného požáru, zjištěné v hradbě, mohou svědčit o násilném zániku hradiště patrně někdy kolem poloviny 9. století.

Kaple stojí jihozápadně od centra města, na návrší Spielberku, uprostřed stromořadí. Volně stojící, zděná a omítaná stavba na eliptickém půdorysu je zastřešená kuželovou valbovou střechou, dříve pokrytou šindelem, dnes plechem, ve vrcholu s osmibokou lucernou s makovicí také pokrytou plechem. Na konci podélné osy je pravoúhle rozšířeno vstupní průčelí, po stranách rámováno sdruženými pilastry, původně vrcholící štítkem. Plochu oválné fasády člení lisénové rámy se zdvojenými lisénami, ve stěnách včetně vstupního průčelí prolomena čtyři obdélná, segmentem zaklenutá okna v ploché šambráně s klenákem, všechna okna jsou osazena těsně pod plochým rámem při korunní římsce. Okno proti vstupu je nižší, takřka čtvercové. Obdélný otvor vstupu rámuje šambrána s patkami. Korunní římsa je bohatě profilovaná. Interiér je zaklenut plackovou klenbou spočívající na čtyřech dvojicích pilastrů nesoucích úseky architrávu. Celou klenbu zdobí nástropní malba Apotheosy sv. Kříže, ve cviklech malba čtyř evangelistů.

K výzdobě kaple patří také znaky tepelského kláštera a opata C. H. Již v dávných dobách se na hradech i zámcích budovaly kaple k zajištění soukromého duchovního života šlechty a panovníků. Další důvody pro jejich zakládání byly jako výraz vděčnosti, za uzdravení, či prosba za ochranu. Kaple bývaly součástí paláců a průběh hradních modliteb se řídil přísným řádem.

O vznik raně barokní kaple sv. Ondřeje se přičinil František Ditrichštejn, jenž byl olomoucký biskup. Její založení se datuje ke konci 17. století a je zasvěcena sv. Ondřejovi, apoštolovi, patronovi zdejšího kraje, po němž jsou pojmenována i další místa v přilehlém okolí. Nahradila prvotní středověkou kapli, která se nacházela ve 3. patře hradního paláce. Důmyslně byla vsazena do původní hradní bašty (rondelu). Po svém dokončení byla vysvěcena na svátek sv. Ondřeje 30. listopadu roku 1689. Svatý Ondřej byl rybářem, stejně jako jeho otec a starší bratr Šimon (pozdější sv. Petr). Byl povolán, aby následoval Krista a stal se apoštolem. Byl ukřižován na kříži ve tvaru X, proto se takovému kříži říká svatoondřejský kříž.

Interiér kaple sv. Ondřeje se dochoval a je původní. Neopomeneme oltářní obraz, zachycující sv. Ondřeje, stojícího v oblacích, jenž je oděn do bílého šatu a hnědého pláště. V horní části obrazu jsou hlavy andílků a Kristus, držící v pravé ruce korunu a v levé ruce palmovou ratolest. Celý obraz je vsazen do rámu, který zdobí girlanda z vavřínových listů a na jeho vrchu je v kartuši znak olomouckého biskupa Karla Lichtenštejna. Boční oltář sv. Barbory představuje světici, která byla mučednicí a podle legendy byla velmi krásná. Na příkaz svého otce byla uzavřena do věže a tajně se stala křesťankou; poté ji otec udal úřadům. I přes to setrvala ve víře; jejího otce potkal neštěstí z blesku. Sv. Barbora je tak uctívána jako ochránkyně před bleskem a patronka horníků a dělostřelců. Mezi atributy patří věž, kalich, palmový list a meč.

K kapli patří kazatelna, která zůstala na svém původním místě spolu se dveřemi vedoucími na kazatelnu; jejich stáří je více než 300 let. Mezi velmi zachovalé vybavení kaple patří dvě dřevěné sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka Xaverského, které byly původně v nikách kaple a dnes jsou uvnitř kvůli ochraně před povětrnostními vlivy. Beránek na vrcholu kaple symbolizuje čistotu a nevinnost. Kaple se udržovala i v dobách, kdy byl hrad opuštěn, a proto je dnes nejzachovalejší stavbou hradu, v níž se konají bohoslužby i svatební obřady. Restaurování kaple proběhlo v roce 1896. Pokud jste pozorní, můžete si povšimnout vytesaného kříže na podlaze, podle pověsti označujícího vchod do krypty; důkazy o existenci krypty však chybí. Prohlížeč nepodporuje video.

První známá zmínka o kapli zasvěcené sv. Ondřeji na zámku v Hradišti pochází z roku 1678. Do současné podoby nechal kapli přestavět v roce 1858 hrabě Hanuš Krakovský z Kolovrat. Kaple sv. Ondřeje se nachází v jihovýchodním nároží zámku a prochází dvěma podlažími; na severní straně přiléhá ke kapli sakristie. Na západní straně je v patře dřevěná oratoř, kterou od ostatního prostoru kaple odděluje prosklená stěna. Oratoř je přístupná dvoudílnými dveřmi z hlavní haly prvního patra a ve vlysu na západní straně je umístěn letopočet přestavby 1858. Kaple byla původně zařízena novogotickým oltářem a doplněna dalším jednotným vybavením; součástí byly i barokní varhany zdobené figurální polychromovanou dřevořezbou. Na osmi nástěnných obrazech od českého malíře Josefa Vojtěcha Hellicha (let 1860-1871), objednaných hrabětem, jsou zobrazeni světci: Panna Maria, Sv. Petr a Sv. Pavel, Sv. Josef, Sv. Ondřeje a Sv. Prokop, Apotheosa Jana Nepomuckého a Sv. Vilém.

V kapli sv. Ondřeje se mše sloužily od počátku až do roku 1864 kněžími z Blovic. V roce 1860 zřídil hrabě Hanuš z Kolovrat nadaci pro zámeckého kaplana a v roce 1861 nechal postavit budovu tzv. kaplanky v těsné blízkosti zámku. Během protektorátu a až do 50. let sloužili mše opět blovičtí duchovní. Poté byla kaple pro veřejnost uzavřena a veškeré původní vybavení bylo postupně demontováno a předáno do správy nejrůznějších úřadů. V roce 2004 proběhlo náročné restaurování nástěnných maleb, vitráží, dřevěných částí a textilních doplňků, na závěr se vrátilo osm olejomaleb světců od J. V. Hellicha na svá místa.

Závěrečně se připomíná, že zděná obdélná kaple z 1. poloviny 19. století byla postavena ve svahu nad potokem nedaleko slovanského hradiště Kuklov (Na Hradišti, hradiště u Ondřeje). V průčelí kaple je prolomen půlkruhově zaklenutý portál vstupu se štukovým profilovaným rámem, uzavřený dřevěnými dvoukřídlými dveřmi. Nad nimi v kartuši letopočet 1853. Boční strany průčelí zdobí hranolové sloupky s mohutnými hlavicemi, z nichž vyrůstá profilovaný rám trojúhelného štítu, v jehož vrcholu je vztyčen dvojramenný kříž s paprsky. Ve středu štítu je štukový oválný rám s půlkruhovým okénkem. Po stranách kaple je vždy po jednom vysokém obdélném půlkruhově zaklenutém okně, krytém dřevěným proskleným rámem a ozdobnou kovanou mříží. Uzávěr je hladký bez oken. Krytá je taškovou sedlovou střechou. Zařízení kaple je skromné; po stranách obrazy Ježíše Krista a Panny Marie a v čele jednoduchý oltář s menzou.

Interaktivní poznámky: První zmínka o kapli z roku 1678, rekonstrukce 1858, rekonstrukce interiéru 1896 a restaurování v 2004 ukazují kontinuitu a péči o duchovní dědictví v regionu. Ochrana a zpřístupnění kaplí i hradišť v dnešní době odráží význam raně středověké architektury a sakrálního života šlechtických sídel v jižních Čechách.

Jak souvisí hradiště s kaplí, tak i jejich role v duchovním a politickém životě šlechty a panovníků? Kaple sv. Ondřeje byla významným symbolem spojení světské moci a náboženské kultury, která doprovázela správu a ochranu hradu a jeho obyvatel. Po rekonstrukcích a restaurování zůstává kaple jedním z nejzachovalejších stavebních projevů raně barokního slohu v regionu.

tags: #u #ondreje #slovanske #hradiste #a #kaple