Mt 10,26-33: Ježíš řekl svým apoštolům: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech! A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo - duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci. Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“
Mt 15,21-28: Ježíš odešel z Genezareta a odebral se do tyrského a sidónského kraje. A tu z toho kraje vyšla jedna kananejská žena a křičela: „Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův! Moje dcera je krutě posedlá.“ ... Nato jí řekl Ježíš: „Ženo, jak veliká je tvá víra! Staň se, jak si přeješ.“ A od té chvíle byla její dcera zdravá.
Jan 6,51-59: Ježíš řekl zástupům: „Já jsem ten chléb živý, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst tento chléb, bude žít navěky a chléb, který já dám, je mé tělo, obětované za život světa.“ Židé se mezi sebou přeli a říkali: „Jak nám tento člověk může dát jíst svoje tělo?“ Ježíš jim řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný, a já ho vzkřísím v poslední den. ... Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně a já v něm.“
Mt 16,13-20: Když Ježíš přišel do kraje u Césareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho lidé pokládají Syna člověka?“ ... A já ti říkám: Ty jsi Petr - Skála - a na té skále zbuduji svou církev a pekelné mocnosti ji nepřemohou. Tobě dám klíče od nebeského království; co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, a co rozvážeš na zemi, bude rozvázáno na nebi.“
Mt 14,22-33: Když Ježíš nasytil zástupy, hned potom přiměl učedníky, aby vstoupili na loď a jeli před ním na druhý břeh, než on rozpustí zástupy.
Časově propojené vstupy a videoúvody (shrnutí): 21. neděle v mezidobí (A) - Mt 16,13-20; 20. neděle v mezidobí (A) - Mt 15,21-28; 19. neděle v mezidobí (A) - Mt 14,22-33; a další odkazy na liturgii této neděle.
- Ježíšovo poselství o odvaze svědčit o víře a o tom, že nic není tajné, co by nebylo odhaleno Božímu dohledu.
- Setkání s kananejskou ženou ukazuje víru i mimo izraelskou půdu a uznání, že víra může projít hranicemi a dosáhnout uzdravení.
- Chléb živý z nebe a jeho proměna v pokrm života ukazuje hlubší duchovní současnost: víra v Ježíše jako zdroj života a věčnosti.
- Ježíšovo zvolení Petra a ustanovení církve na skále, s dávaním klíčů nebeského království, ilustruje základní kámen křesťanské víry a posvátné autority.
- Podobenství o dělnících na vinici ukazuje Boží milost a spravedlnost, která se neřídí lidskými měřítky, ale Božím dobrem.
V kontextu 21. neděle v mezidobí (A) a souvisejících textů se objevují témata odvahy svědčit, víry a důvěry v Boží rozhodnutí. V textu Mt 16,13-20 Ježíš klade důraz na identitu Ježíše a na to, že veřejné svědectví je součástí následování. Z evangelijních pasáží vyplývá, že víra není jen soukromá záležitost, ale vyzývá k odpovědnosti před lidmi i před Bohem. Z tohoto pohledu se “neděle mezidobí” stává časem pro posílení věřících v jejich svědectví a důvěře v Boží prozřetelnost.
