Mohutná trojlodní bazilika s dlouhým a vysokým kněžištěm je třetí nejdelší chrámovou stavbou v Praze. Kostel byl založen roku 1232, v 18. stol. byl barokně přestavěn. Po požáru roku 1689 byla provedena architektem Janem Šimonem Pánkem barokní úprava, která byla stavebně dokončena roku 1702 a v interiéru až v letech 1736-39. Vrchol klenby tehdy dosahoval snad 30 m a po kostele sv. Víta a Panny Marie Sněžné byl nejdelším chrámem v Praze.
Na kruchtě se nacházejí varhany z roku 1705. Otevírací doba se vztahuje k prohlídkám kostela. Dnešní chrám je však z doby pozdější a vznikl při klášteře minoritů založeném za Václava I. roku 1232 v souvislosti se zřízením Starého Města pražského. Mohl souviset též s tím, že se roku 1212 dostaly do Čech kromě dalších i ostatky svatého Jakuba. Po dokončení gotického chrámu Jan Lucemburský založil stavbu v roce 1319 a Karel IV. ji dokončil v roce 1374.
Architektura a umělecké bohatství
Kostel sv. Jakuba je charakterizován jako mohutná bazilika s presbyteriem a barokním chórem a s věží na jihozápadě. Vnější vzhled kostela nese prvky baroka, zatímco půdorys připomíná poklasickou gotiku 1. poloviny 14. století. Výzdoba průčelí je dílem Ottavia Mosta, padovského rodáka, který přišel do Prahy ze Salzburgu. Z jeho díla pocházejí tři štukové reliéfy nad portály: sv. František z Assisi, sv. Jakub a sv. Antonín Paduánský. U hlavního oltáře dominuje obraz Stětí a oslavení sv. Jakuba od Václava Vavřince Reinera a na něm stojí nejvýznamnější sochy ve výzdobě. Pozoruhodný je vrcholně barokní náhrobek nejvyššího českého kancléře Jana Václava Vratislava z Mitrovic z let 1714-16 podle návrhu J. B. Fischera z Ehrlachu, zdobený sochami Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa.
Kostel sv. Jakuba nese třetí největší soubor obrazů Petra Brandla (po kostele Panny Marie Vítězné a kostele sv. Markéty v Břevnově). Patří sem čtyři obrazy na těchto oltářích: oltář Všech svatých, sv. Václava, Nanebevstoupení Panny Marie a oltář sv. Josefa. Obrazy pocházejí z prvního dvacetiletí 18. století.
Historické souvislosti a pověsti
Ke kostelu sv. Jakuba se váží pověsti o zázračnosti sošky Panny Marie na hlavním oltáři. Byla uctívána a ověšována dary; jedna z nich vypráví o zloději, který se nechal zamknout v kostele, aby ukradl dary. Když chtěl vzít šňůru s dukáty, ruka sochy ho pevně uchopila a držela až do rána, kdy byl nalezen na místě činu. Představený kláštera se ptal sochy, zda mu má být ruka useknuta; na tuto otázku socha ihned ruku uvolnila a skutečně mu pak byla useknuta a dosud visí zčernalá na řetízku v kostele.
Další pověst se váže k Vratislavu Václavu z Mitrovic. Podle snu o smrti a znovuzrození si vyžádal, aby mu po smrti bylo srdce probodnuto jehlou; lazebník ho však nemohl. Když ho pochovávali, byl jen zdánlivě mrtev a v hrobce skutečně obživnul; marně tloukl Víkem rakve do náhrobního kamene.
Současnost a kulturní význam
V současnosti je bazilika místem konání varhanních koncertů; koncerty se obvykle konají každou neděli v 10:00, s programem. Otevírací doba se vztahuje k prohlídkám kostela. Kostel je významnou kulturní památkou a jeho umělecké a historické bohatství si nadále zachovává význam v pražském kulturním dědictví.
