Farma zvířat je satirický román George Orwella, který formou bajky ilustruje politické a sociální vztahy mezi lidmi prostřednictvím děje na farmě a jejího převzetí zvířaty. V textu se nachází i podobenství se Strakonicemi, i když dílo vzniklo před více než 70 lety; historie se tak v různých podobách stále opakuje. Autor, britský novinář a spisovatel George Orwell (Eric Arthur Blair), je známý pro díla Farma zvířat a 1984, která kritizují totalitní režimy a extremistické ideologie.
Farma zvířat byla poprvé vydána celosvětově v roce 1945, u nás v roce 1946. Po roce 1948 byla v tehdejším Československu zakázána a teprve v roce 1981 vyšla v německém exilovém nakladatelství Index pod názvem „Zvířecí statek“. Po roce 1989 následovala řada nových vydání a rozšiřujících dramatizací. Děj se odehrává na farmě pana Jonese (Strakonice) a líčí vzpouru zvířat, která vyženou člověka, aby sama spravovala statek a vytvořila nový řád - animalismus.
V úvodní fázi Major, dominantní a výstavní prase, vzbuzuje snahu po revoluci a učí zvířata píseň „Zvířata Anglie“. Krátce nato Major zemře a revoluce se rozjede samovolně; prasata se ujímají vedení. Zvířata jsou rozdělena do několika skupin: koně Boxer a Lupina, ovce, psy, osli a slepice, s havranem Mojžíšem představujícím víru. Prasata postupně zahajují reorganizaci společnosti a vypracují sedm přikázání jako základní pravidla rovnoprávnosti, která mají určovat chování všech zvířat na farmě.
Prasata, na čele s Napoleonom a Kulišem, vedou revoluci, která je původně myšlena jako zlepšení života pro všechny. Brzy však dochází k postupnému narůstání moci a privilegií pro prasata; pravidla se upravují a rozšiřují, aby vyhovovala potřebám vládnoucí elity. Zvířata zjistí, že mléko, jablka a další dary jsou odebírány pro prasata a že skutečná pracující třída je vyčerpána. Postupně se z příběhu stává alegorie na rozklad ideálů komunismu a na zrod totalitárního systému, v němž „všechna zvířata jsou si rovna, ale některá si jsou rovnější“.
Struktura příběhu používá kruhovou rámcovou konstrukci: děj začíná na Panské farmě a končí tamtéž, jen s přeměněnou atmosférou a zvířaty, která si uvědomují, že stádo lidem nepřikazuje k životu, nýbrž prasata, která si vybudovala vlastní režim. Prasata nesou odpovědnost za udržování moci a často se odklánějí od prvotního slibu rovnosti, když vyžírají společné zásoby a užívají si výhody, aniž by samy pracovala stejně jako ostatní. Postupně se sedm přikázání mění, doplňuje a někdy i vymaže, aby odpovídala potřebám moci a skutečnému výkonu nadvlády.
V průběhu děje se ukazuje, že totalitarismus je společnost postavená na lži a manipulaci: psi vykonávají dozor a represe, ovcí se dodává „hlas“ davu, koně Boxera a Lupina představují pracovní sílu, zatímco osel Benjamin zůstává skeptický pozorovatel. Návštěvy lidských farmářů v závěru a proměna prasat do lidského stylu odhalují, že prase Napoleona se lidem podobá více než kdokoli dříve, a že „přátelství“ s lidmi vede jen k prohlubování nerovností a ztrátě původních ideálů.
Orwellovo dílo je vedeno prostřednictvím jednoduchého, spisovného jazyka s prvky archaismů a specifických termínů (animalismus, soudruzi). Dílo kombinuje alegorii, bílé zvířecí postavy a metaforu k vývoji společnosti. Kniha se stala silným varováním před manipulací, bezohledností a korupcí moci, ukazující, jak revoluční idealismus může přerůst ve vládní tyranii, pokud nejsou pevná pravidla a skutečná odpovědnost.
Petitky a hlavní ideje
- Sedm přikázání začíná jako záruka rovnosti, postupně se mění na nástroj moci prasat.
- Prasata se na farmě stanou vládnoucí třídou, která sleduje vlastní prospěch a často spí na lidských zvycích.
- Vykořisťování mléka, jablek a pracovních sil znemožňuje zvířatům skutečnou rovnost a spravedlnost.
- Totální kontrola prostřednictvím tajné policie (psů) a veřejné sebekritiky vede k postupné izolaci opozice a vyhlazení disentu.
- Podobenství ukazuje, že totalitarismus může vzniknout i v prostředí, kde jsou zvířata „rovná“, pokud neexistují pevná morální a institucionální omezení moci.
V závěru ukazuje Orwell, že revoluce, která měla přinést svobodu, se může změnit v novou formu otroctví; a že důležité není jen zrození nového řádu, ale jeho udržení a férové dodržování pravidel. Pro čtenáře to zároveň znamená, že každá společnost čelí riziku posílení autority, pokud bude obcházet původní zásady a pokud bude snižovat roli občanského dohledu a kritiky moci.
Prasata se podobají lidem a lidé prasatům, žádný rozdíl - Farma zvířat
Obsah fotografií a audio ukázek doplňuje výklad díla; uvedeny jsou nuance o autorovi i historickém kontextu, včetně druhů vydání a dramatizací. Čtenářům se doporučuje vypůjčit si knihu, abyste mohli sledovat ztvárnění Sedmi přikázání a jejich postupnou proměnu v textu, stejně jako analýzu postav a motivů ve vztahu k politické realitě doby a jejího obrazu v literatuře.
Forma a žánr
Farma zvířat je epická novela psaná ve stylu alegorické bajky; její vyprávění je v er-formě a děj bývá rozdělen do deseti kapitol; postavy zvířat nabývají lidských charakteristik a symbolizují sociální vrstvy a politické typy. Dílo patří mezi antiutopickou literaturu a vyjadřuje významnou kritiku totalitních režimů a sovětské praxe, která inspirovala samotného Orwella a jeho vizi budoucnosti.
Jazyk i styl jsou jednoduché, s prvky hovorové řeči a archaismy; dílo obsahuje mnoho metafor a alegorií; hlavní postavy zahrnují prasata Major, Napoleon a Kuliš, psí ochranku, koně Boxer a Lupina, ovce, osla Benjamina a havrana Mojžíše. Dílo je doplněno písní Zvířata Anglie, která ztělesňuje jednotný hlas zvířecího davu a zároveň označuje důležitou symboliku revolučního myšlení.
Historicky a literárně je Farmu zvířat možné vnímat jako reflexi konce období mezi sociálními ideály a praktikami totalitarismu dvacátého století; Orwell ukazuje, jak moc může změnit čelo revoluce a jak rychle se ideály mohou změnit ve skutečné ostré řízení a kontrolu nad obyvateli farmy i nad lidmi z okolí.