Mary Stevenson Cassattová bola americká maliarka.
Značnú časť svojho života strávila vo Francúzsku, kde sa tiež zoznámila s Edgarom Degasom a neskôr vystavovala s preslávenými impresionistami.
V roku 1894 ju Gustave Geffroy zaradil medzi "tri najvýznamnejšie impresionistické maliarky" po boku Marie Bracquenmondovej a Berthe Morisotovej.
Jej najčastejším umeleckým námetom boli scény z každodenného života žien, zobrazenie matiek s deťmi a intímna atmosféra rodinného života.
Wikipedia ✵ 22. máj 1844 - 14. Narodila se v Pensylvánii v roce 1844 bohatým rodičům a její počáteční výchova se nesla v tradičním duchu.
Spočívala v přípravě na budoucí život manželky a matky.
Nic nenasvědčovalo tomu, že by z Mary mohla vyrůst nezávislá žena.
Otec byl vážený burzovní makléř, z bankéřské rodiny pocházela i Maryina matka.
Peníze nehrály u Cassattových žádnou roli.
Rodiče mohli svým pěti dětem dopřát cokoli.
Odmalička s nimi cestovali a navštěvovali evropské metropole, kde im umožnili získat nejen prehľad o kultúre starého kontinentu, ale i naučit se cizím jazykům.
Ačkoli si rodiče nepřáli, aby se dcera věnovala studiu umění, Mary si to prosadila.
Když ji pak jako šestnáctiletou přijali na Pensylvánskou akademii umění, smířili se s tím a v jejích studiích ji podporovali.
Mary tu v letech 1861 až 1865 vystudovala pod vedením Thomase Eakinse realistické malířství.
Studium ji však zklamalo.
Rozhodla se tedy, že se přestěhuje do Paříže, „mekky“ tehdejšího umění, kde se chtěla věnovat studiu starých mistrů.
Svou cestu ale musela odložit kvůli americké občanské válce.
Mezitím si našla spřízněnou dušu, přítelkyni podobných zájmů, která do Paříže odjela s ní.
Mary používala svéráznou metodu studia, chodila do Louvru tvořit reprodukce starých mistrů.
Na nich se učila malovat.
Ostatně později se nechala slyšet: „Muzeum je jediný učitel, kterého umělec potřebuje!"
Tento způsob výuky malování si v 19. Paříž Mary nadchla.
Chodila tu na soukromé přednášky k Jean-Léonu Gérômovi, vyhlášenému profesorovi École-des-Beaux-Arts, a současně navštěvovala hodiny malby, které byly určeny především nemajetným ženám.
Často z Paříže vyjížděla na studijní cesty za uměním do Itálie, Španělska, Nizozemí a Belgie.
Do Paříže se ale ráda vracela.
Velkou inspirací se jí stala díla Camilla Pissarra, jehož obrazy v pastelových barvách ji přímo nadchly.
Dalším umělcem, který Mary celoživotně ovlivnil, byl Edgar Degas.
I jeho obrazy jí byly od prvního momentu, kdy je uviděla u jednoho obchodníka s uměním, velice blízké.
V roce 1869 se Mary dostalo velké cti.
Jeden z jejích obrazů vybrala porota do pařížského Salonu, kam Cassattová poté posílala svá díla po dalších deset let.
Ne vždy však byla její díla porotou Salonu přijata a vystavena.
Po jednom odmítnutí jí Edgar Degas nabídl, aby se přidala k impresionistům a vystavovala s nimi.
Mary si toho vso uvědomovala, neboť impresionisty obdivovala, i když je odborná veřejnost odmítala.
Kromě toho se snažila propagovat jejich díla v Americe.
V tomto jí pomáhal její bratr Alexander.
Ten díla impresionistů v Americe nejen vystavoval, ale i prodával a doporučoval bohatým sběratelům umění.
Impresionismus byl v té době v Americe nesmírně populární.
Určitě k tomu napomohla i tvorba Mary Cassattové, jejíž díla se dostala do tamních muzeí a galérií.
I přes počáteční vliv impresionistů si Mary brzy vytvořila svůj osobitý malířský styl.
Kladla důraz na detail a jasné kontury.
Koncem osmdesátých let 19. století se začala zabývat tematikou žen a dětí.
Tyto obrazy zajistily Mary ve Francii velkou obľubu i uznání.
Podstatně méně znali její tvorbu v Americe, i když i tam měla několik výstav, které kritika velmi příznivě přijala.
V roce 1893 dostala Mary lukrativní zakázku pro Světovou kolumbijskou výstavu v Chicagu.
Obří dílo nazvané Moderní žena, speciálně vytvořené pro ženský pavilon, se však bohužel nedochovalo.
Mary Cassattová se nikdy nevdala.
Obávala se, že by ji děti mohly odvádět od práce.
Byla to velká škoda, protože děti svých přátel, stejně jako své neteře a synovce nesmírně milovala.
V roce 1877 se za Mary do Paříže přestěhovali její rodiče a sestra Lydie.
Nebolo to pro ni zrovna jednoduché období.
Na jednu stranu byla ráda, že je má u sebe, ale na druhou stranu im musela v následujících letech věnovat péči a čas, takže její tvorba musela jít stranou.
Všichni už totiž byli vážně nemocní.
V roce 1904 jí byl ve Franci udělen prestižní řád Čestné legie za její přínos pro umění.
To už také ji začaly pronásledovat nemoci.
Roku 1911 jí diagnostikovali cukrovku, revma a šedý zákal, který se nepodařilo operací odstranit.
Nakonec téměř oslepla a v roce 1914 musela přestat malovat.
To ji velice deprimovalo, nicméně stále se zajímala o boj za volební právo žen a na jeho podporu přispěla sufražetkám svými patnácti díly.
Zemřela 14.
tags: #ukrizovani #krista #mary #cassattova3