Obraz svatého Václava jako patrona královského města Ústí nad Labem pochází z doby kolem roku 1700. Je ve sbírkách ústeckého muzea. Je na něm vyobrazen svatý Václav v barokním knížecím rouchu, jak drží praporec s vyobrazením orlice, heraldického symbolu rodu Přemyslovců. Svatý Václav je vyobrazen na dnešním střekovském břehu řeky Labe. Na pozadí na druhém břehu řeky Labe se nachází královské město Ústí nad Labem v podobě kolem roku 1700.
Právě v průčelí kostela sv.Vojtěcha je v jedné z nik dodnes zachována barokní plastika sv.Václava, další barokní socha sv.Václava stála jako součást sousoší kašny na dnešním Mírovém náměstí až do sedmdesátých let 19.století. K nejstarší tradici uctívání svatého Václava na Ústecku patří bitva u Chlumce v roce 1126. V bitvě se střetla česká vojska knížete Soběslava s vojskem římskoněmeckého krále Lothara III. K vítězství Čechům mělo napomoci zjevení svatého Václava, které bylo popsáno již v nejstarších dobových kronikářských záznamech.
Součástí Středověké muzejní noci je zahájení výstavy Zjevení sv. Václava, středověký doprovodný program, historický průvod centrem města ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie, ve kterém proběhne uctění památky sv. Václava. Program 5. 6. 18.00 Otevření muzea a výstavy o Zjevení sv. Na muzejní noc navazuje v sobotu 6. 6. 2026 Středověký festival „Návrat svatého Václava“ na Miladě. Hlavní organizátor: Oblastní muzeum v Ústí nad Labem, p. o. Ve spolupráci s: Dopravní podnik města Ústí nad Labem, a. s., Hakim, s.r.o. Svátek sv. Václava 28. září je státním svátkem a významným dnem býval i pro naše předky. Znáte svatováclavské tradice a legendy?
Další text uvádí, že Svatý Václav je symbolem české státnosti a ochránce českého národa. Od roku 2000 je 28. září Den české státnosti a státní svátek. V tento den se po celé zemi konají bohoslužby, pietní akce a svatováclavské slavnosti, mnohde spojené s vinobraním. Národní svatováclavská pouť od středověku provází svatováclavské poutě do Staré Boleslavi. Na staleté tradice velkých staroboleslavských poutí a slavností svatováclavského milénia v roce 1929 navázala svým prvním ročníkem v roce 2003 Národní svatováclavská pouť. Vrcholem je poutní mše svatá na Mariánském náměstí a přivítání relikvie (lebka sv. Václava, jinak uložená v katedrále sv. Víta na Pražském hradě) před bazilikou sv. Václava.
Nechybí také zajímavý kulturní a zábavní program, například letos vystoupí umělci zvučných jmen v čele se zpěvačkou Annou K. a kapelou Žlutý pes. Pro návštěvníky je připravena i klidová zóna v Děkanské zahradě u baziliky sv. Václava. Projít mohou svatováclavské tržiště s ukázkami řemesel a loveckou a sokolnickou expozicí.
Význam svatého Václava pro Ústí nad Labem a širší českou tradici je doplněn historickými poznámkami. Svatý Václav byl pravděpodobně ženatý, ale jeho manželka mu neporodila syna. Druhé dějství přemyslovského vraždění nastalo pouhých čtrnáct let po násilné smrti babičky Ludmily. Boleslav pozval Václava na hostinu a ráno po hostině došlo k smrti Václava; některé verze uvádějí vraždu, jiné opileckou rvačku. Legendy drží pohromadě otázku motivů, zda šlo o moc, či o víru a politiku.
Václavův život je doplněn o prameny z kronik a mýtů. Legendy popisují zázraky při transportu ostatků a uskutečnění světého zázraku na cestě do Prahy. Na české mince se jméno Václav objevuje již počátkem 11. století. Národní svatováclavská pouť byla formálně zahájena rokem 2003, ale slavnosti a oslavy probíhaly již dříve, například v rámci významných milénií a kronikářských záznamů.
Staroboleslavský kult se stal součástí veřejného a národního života, a to i v období 16.-17. století, kdy Palladium propojalo svatováclavskou a mariánskou tradici. Konec tohoto období ačasů přinesl další oslavy a průvody, které se v různých regionech Čech rozšířily a udržují se dodnes jako součást národní identity a historického povědomí o svatém Václavu.
