Velká oprava na Cvilíně podpořená z dotačního programu IROP postoupila do další fáze. Po opravách severní věže přistoupili stavebníci k jihozápadní věži, která byla v o poznání horším technickém stavu. Severní věž byla totiž rekonstruována po druhé světové válce, a tak stačilo obnovit bednění, krytinu a fasádu,“ řekl Deníku Elbel.
Turisté teď mají jedinečnou možnost si báň před kostelem prohlédnout z několika metrů. Dělníci budou rozebírat její měděnou plechovou krytinu a bednění. S památkáři také posoudí dřevěné prvky uvnitř. „Blíží se zima a je možné, že nás zbrzdí počasí. V takovém případě bychom báň na věž instalovali možná až na jaře,“ upozornil technik. Počasí navíc může ovlivnit i průběh prací na fasádě kostela. Neugebauer zdůraznil, že cílem je, aby na Velikonoce byl kostel nově nasvícený a uklizený.
„Nejviditelnější změnou na fasádě je návrat ke hrubozrnné tmavě červené omítce. V posledních letech byla omítka hladká. Proto si mohou návštěvníci všimnout drobné změny vzhledu,“ doplnil odborník. Sedmdesát procent rekonstrukce za téměř 19 milionů korun pokryjí dotační prostředky z Evropské unie. Zbylé náklady uhradí Moravskoslezský kraj, město Krnov a biskupství.
„Poutní kostel na Cvilíně byl, je a bude důležitým místem pro minority. Proto přímo na místě žije kněz, který dbá o to, aby byl kostel otevřený a je připravený s poutníky promluvit,“ řekl loni P. Piotr Pawlik z Řádu menších bratří konventuálů.
Barokní kostel na Cvilíně na jihovýchodě Krnova byl postaven v letech 1722-1728 staviteli Andreasem a Georgem Friedrichem Gansovovými. V roce 2018 byl celý areál prohlášen národní kulturní památkou. Ke kostelu ve 144 schodů. Chrám byl vystavěn v letech 1700-1707 na místě starého gotického kostela Matky Boží, zbořeného v roce 1699. V roce 1707 byla nedokončená stavba předána do užívání, a když v roce 1708 hlavní mecenáš stavby Leopold z Ditrichštejna zemřel, ambiciózní plán nebyl nikdy zcela realizován.
Původní věž shořela při požáru v r. 1863 a následujícího roku byla nová postavena podle návrhu Františka Schmoranze. Štuková a fresková výzdoba na stěnách, valené klenbě a stropech chrámu je ukázkou práce mistrů z Florencie. Kromě hlavního oltáře je v obou postranních lodích ještě osm bočních oltářů. Barokní varhany jsou od Davida Siebera z roku 1708. Před hlavním průčelím je schodiště s kašnou a sochami sv. Petra a sv. Pavla.
Interiérové vybavení a fasáda se nacházely ve velmi špatném stavu; poslední rozsáhlejší oprava vnitřní výzdoby byla zaznamenána před 80 lety. Římskokatolické farnosti Luže se díky obětavé práci několika farníků podařilo zajistit potřebné prostředky z evropských dotací. Restaurování interiéru kostela a oprava vstupní fasády včetně sochařské výzdoby se uskutečnily v letech 2015-16 a byly financovány díky dotaci z tzv. Opera Historica Kraje Vysočina.
Ekologické hnutí v 90. letech: Stav životního prostředí patřil bezprostředně po sametové revoluci mezi největší potíže, které First demokratické vlády musely řešit. V občanské společnosti zároveň kvasily nové aktivity se silnými environmentálními tématy doby: demolice Libkovic, Nové Mlýny, Temelín, Šumava, prolomení těžebních limitů v Horním Jiřetíně. Postupně však začal na síle nabírat proud ekonomického pragmatismu, který aktivity environmentálních hnutí odsuzoval jako extremistické, a ochrana životního prostředí se kvůli vládám V. Klause a M. Chrám byla vnímána různě.
Interiérové a kovové prvky kostela Luže: Původně barokní architekturu a výzdobu doplňuje bohaté ikonografické zaměření na Pannu Marii a protireformační jezuitské světce. Hlavní oltář je komponován v samostatném zastřešeném prostoru s věžičkou, tzv. Mariánské kaple. Kromě znaků s Mariiným jménem je se světicí spojovaná i modrá barva vyskytující se na vnějších dveřích a na řadě mariánských květinových symbolů na výzdobě interiéru.
Kostelní výzdoba je přeplněna množstvím poutavých detailů; vedle mistrovské práce umělců lze obdivovat duchovní významová sdělení. Kostel je hojně navštěvován nejen místními, ale i klienty z Hamzovy léčebny a lidmi z dalekého okolí. Život ve farnosti je velmi aktivní; každoročně se zde konají poutě a také výstava „Naše kostely z pohlednic a fotografií 1898-1945“.
Další stavební a historické poznámky: Původ kostela sahá do 2. poloviny 13. století v románsko-gotickém slohu, zasvěceného sv. Bartoloměji. Na nádvoří je barokní socha sv. Vendelína; kostel byl obklopen hřbitovem, který byl zrušen až roku 1834. Interiérové vybavení zahrnuje významné dílo řezbáře Jiřího Františka Pacáka a malíře Jana Jiřího Heinscha, kteří vytvořili řadu komponentů v 18. století.
V kontextu obnovy a rekonstrukce je důležité poznamenat, že osa projektu zahrnuje i obnovu fasády a vnějšího vzhledu, stejně jako vyjasnění a zajištění historických detailů, které z Kostela Panny Marie na Cvilíně činí významné kulturní dědictví regionu.
