Většina nejstaršího zachovaného mobiliáře jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie pochází z doby krátce po vysvěcení novostavby chrámu 22. září 1602.
Hlavní mecenáš brněnských jezuitů, olomoucký biskup kardinál František z Dietrichsteina, si tehdy začal pod presbytářem kostela budovat svou hrobku a presbytář chrámu měl tedy představovat jakousi jeho pohřební kapli.
V té souvislosti byl podle kardinálova přání roku 1603 zřízen hlavní oltář a do dlažby presbytáře byla roku 1607 osazena bohatě inkrustovaná krycí deska. Do presbytáře také nechal pořídit chórové lavice, které jsou dílem jezuitského bratra Emericha Thurna a jeho spolupracovníků a v presbytáři byly umístěny roku 1609.
Na objednávku samotných jezuitů byl roku 1603 v Benátkách pořízen cyklus osmi obrazů ze života Panny Marie, který byl od počátku určen k výzdobě zpovědnic a tematizuje také ve své době oblíbený námět Panny Marie Immaculaty.
Výzdobu chrámového interiéru v této první fázi výbavy kostela dovršily dva boční oltáře, sv. Kříže a Všech svatých, které byly zřízeny mezi léty 1606-1610 na náklady dalšího významného mecenáše, Ladislava Berky z Dubé. Oltářní obraz oltáře sv. Kříže (dnes sv. Ignáce) prezentuje ikonograficky ojedinělou variantu Vidění sv. Ignáce v La Stortě.
Klíčová slova: jezuité, Brno, umění kolem roku 1600, Vidění v La Stortě, sv. Zveřejněno: 1. Brno - 1698 Brno); Mořic Grimm (1669 Achdorf - 1757 Brno); Jan Kašpar Pröbstl (? - 1729 Brno); Jan van der Furth; Baldissere di Anna (1560 Benátky - po 1639 Benátky); Felix Anton Scheffler (1701 Mainburg - 1760 Praha); Jan Jiří Schauberger (?, před 1725 Vídeň, činný v Olomouci - 1744 Brno); Ignác Raab (1711 Nechanice - 1787 Velehrad); Jan Adam Nesmann (1710 Mohuč - 1773 Brno); Ondřej Schweigl (1735 Brno - 1812 Brno); Anton Riga (cca 1660 Kaliningrad - 1728 Brno)Typ:Církevní - kostelDonátoři:Kardinál a kníže František z Dietrichštejna, zemský podkomoří Zikmund z Dietrichštejna, Řád jezuitů.
Dějiny koleje: Kolej založena r. 1578 na místě středověkého ženského kláštera je šestou nejstarší v českých zemích a druhou na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. V budovách sídlila nejprve akademie, poté objekt sloužil jako kasárna. Byl značně poškozen za bombardování r. 1944 a kromě kostela následně zbořen.
Popis: Trojlodní stavba je jednou z prvních barokních staveb na Moravě (1602). Monumentální oltář (1734-1737) má nad stříbrným tabernáklem kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Oltářní plátna i nástropní malby jsou dílem F. A. Schefflera, plastiky J. J. Schaubergera. Pozoruhodné jsou chórové lavice (1602-1605) a bočnice lavic v lodi (60. léta 17. století). Figurálně zdobené varhany na kruchtě nesené anděly jsou dílem A. Rigy (1728). Klenbu sakristie zdobí rokokový štukový dekor s girlandami a hlavičkami andílků.
Kolej založena r. 1578 je druhou nejstarší na Moravě. Výstavba komplexu se děla za velké podpory hlavního představitele rekatolizace Moravy, kardinála a knížete Františka z Dietrichštejna a jeho bratra, zemského podkomořího Zikmunda. Oba jsou pohřbeni před hlavním oltářem kostela. Kolej zanikla zrušením řádu r. 1773. Monumentálním oltářem nese kopii obrazu Madony z nejstarší mariánské svatyně, kostela Sta Maria Maggiore v Římě. Autor oltářích pláten a nástropních maleb byl žákem předního jihoněmeckého freskaře C. D. Assama.
Původ datace: Stavbu chrámu zmiňuje ve svém testamentu Pietro Gabri. Obrazy B. di Anny jsou značeny, taktéž nástropní malba, datována r. 1744. Dochovaly se i některé smlouvy, např. s J. K. Pröbstlem nebo smlouva na dodání kamene. Dění v jezuitském klášteře je zaznamenáno také ve spisech městské rady, zvláště v době náboženských konfliktů kolem r. 1600.
Special features: Vstupní průčelí 1598-1602, 1732-1733 Antonio Gabri, Mořic Grimm (1669 Achdorf - 1757 Brno). Výstavba koleje byla zahájena kolem r. 1593 a pokračovala po celé 17. století. Věž kostela zůstala delší dobu nedostavena a tak již při vstupu do kostela jsme seznámeni jeho s dvěma hlavními stavebními fázemi a proměnou slohu v rozponu zhruba 150 let. Portál 1687-1690 Jan Křtitel Erna (1625? Brno - 1698 Brno) - Jan Kašpar Pröbstl (? - 1729 Brno).
R. 1904 byl při brněnské asanaci (modernizaci města) komplex koleje zbořen. Zachovala se pouze fotografická dokumentace a portál z tzv. kardinálského dvora, instalovaný dnes vedle presbytáře kostela. Socha archanděla Michaela na římsu přidržuje kartuše se znakem kardinála Františka z Dietrichštejna. Po stranách jsou sochy světců, zakladatele řádu Ignáce z Loyoly a Františka Xaverského. Druhotně umístěný nápis připomíná sídlo akademie r. 1778.
Zvěstování P. Marii 1615 Baldissere di Anna (1560 Benátky - po 1639 Benátky). Ve vpadlých výplních zdí bočních lodí je soubor osmi obrazů se scénami ze života P. Marie. Objednal je pro vznikající jezuitský kostel Maxmilián z Dietrichštejna. Mariánská kongregace při kostele, jež měla jasný rekatolizační program, byla původně určena pro italské řemeslníky a kupce. Domácí malířská produkce nemohla splnit ambice donátorů, a proto ji doplnili italští kameníci a vlámského původu, jejichž styl naplňoval požadavek rekatolizační naléhavosti.
<
Monumentální Madona v kapli P. Marie pochází od vlámského sochaře Jana van der Furth (1670) a Panna Marie jako královna nebes ztělesňuje mariánskou ústřední ikonografii chrámu. V letech 1736-1745 byl interiér kostela nově vybaven. Plochy všech kleneb pokrývá malba. V kněžišti Korunování P. Marie (královna andělů), v lodích Oslavy Krista, Ducha sv., P. Marie ad. Autor maleb byl kolem r. 1720 v Mnichově žákem C. D. Assama. Prostřednictvím Řádu německých rytířů přišel do Slezska a odtud na Moravu, r. 1743 se stal dvorním malířem hraběte ze Sinzendorfu. Nástropní malba zobrazuje misijní činnost světce a navazuje na obraz v klenbě lodi, Ignác z Loyoly roznáší plamen Kristovy víry do čtyř světadílů.
V kryptě kostela nalezl místo svého posledního odpočinku ct. Martina Středa SJ, významný rektor brněnské koleje, několikanásobný provinciál a statečný obránce Brna za švédského obléhání města roku 1645. Jezuitským noviciátem a kolejí prošla řada významných osobností, jako např. P. Bohuslav Balbín, P. Josef Dobrovský, Jiří Josef Kamel či Jakub Kresa. V brněnském noviciátě byli formováni také někteří významní jezuitští mučedníci - sv. Edmund Kampián, sv. Jan Ogilvie, sv. Melichar Grodecký a sv. Štěpán Pongrácz. 19.3.1609 přijal v jezuitském kostele jáhenské svěcení bl. Jan Sarkander.
Po zrušení Tovaryšstva patřil kostel v letech 1783-2002 armádě. Od roku 1783 sloužila kolej jako kasárna a v rámci asanace a nové výstavby města byla roku 1904 zbourána. Nejnovější památkou kostela je zvon ct. Martina Středy, který byl požehnán papežem Benediktinem XVI. při jeho návštěvě Brna 27.9.2009 a ve věži kostela byl slavnostně zavěšen 11.11.2009.
Pro dnešní soutěžní otázku zní: Svátek kterého jezuitského světce připadá na 3. prosince a na jakém místě tento světec 3. prosince 1552 zemřel?
Pokud máte zájem prohlédnout si jezuitský kostel v Brně osobně, můžete se zúčastnit komentované prohlídky, která se uskuteční v neděli 12. prosince od 17 hodin. Pro dnešní díl seriálu Brněnské kostely vzniká za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky.
Historie a výzdoba v kontextu rekatolizace Moravy
Jezuité přišli do Brna již roku 1578. Jejich kostel je pozůstatkem monumentální jezuitské koleje, která byla zbořena na počátku 20. století. Jezuité však v Brně působí dodnes a stejně jako kdysi se věnují především pastoraci vysokoškolských studentů.
Interiérová výzdoba a ikonografie
V presbytáři a hlavní lodi jsou výjevy s mariánskou tématikou (Korunování Panny Marie a Panna Marie jako Královna nebes). Výjevy v bočních lodích se vážou k zasvěcení bočních oltářů.
Kaple sv. Františka Xaverského je vyzdobena výjevy z misijní činnosti tohoto světce. V Mariánské kapli se zobrazuje nebeská blaženost a věčné zatracení podle Bible (Zjevení 22,4). Boční oltáře a kazatelna pocházejí z doby pozdně barokní úpravy interiéru ve 40. letech 18. století.
tags: #v #jezuitskem #kostele #nanebevzeti #panne #marii