V klášteře Plasy byly 300 let skrývající se předměty objeveny v jímce ambitu Nové prelatury, kde archeologové našli různé artefakty a doklady života mnichů v době baroka.
Národní památkový ústav dokončil archeologický výzkum jímky v klášteře Plasy a vydal knihu Ústřice a breviář, která výsledky souhrnně představuje.
Našla se spousta artefaktů i přírodnin, náš depozitář byl obohacen o více než 12 tisíc předmětů, a nálezy vypovídají o životě mnichů v klášteře v době baroka.
Archeologové objevili osm metrů pod zemí poklad úplnou náhodou; na začátku byla taková malá prohlubeň v podlaze, popraskané dlaždice.
Obojek pro psa i úklidové náčiní, březové metly, fajánsový šálek a další předměty svědčí o běžném životě prelatury před třemi sty lety a jejich vysoké úrovni zachovalosti.
Mezi předměty, které archeologové objevili, je i řada velmi zajímavých kousků a objekty se zachovaly v nebývale dobrém stavu.
O nálezu se mohou dozvědět návštěvníci interaktivní výstavy Nové prelatury, a to díky kurátorským pracím a veřejnosti přístupnému zpracování.
Mezi předměty patří psí obojek, březové metly a další důkazy každodenního života prelatury, které dokládají tehdejší zvyklosti a praktiky.
Oddělení archeologie plzeňského pracoviště NPÚ realizuje projekt Záhadné archeologické lokality, jehož částí je výzkum v Plzeňském kraji a objevení středověké podzemní chodby v areálu kláštera Plasy.
Studenti dějin umění a jejich vyučující z Masarykovy univerzity vyrazili na čtyřměsíční pěší pouť po středověkých trasách ze Ženevského jezera až k Atlantiku a během ní sdíleli semináře a vypracovali diplomové práce.
Putování mělo za cíl vidět památky a předměty z jiných perspektiv a nabídlo ubytování na místních domech, farách, stodolách i garážích a výjimečnou pohostinnost místních lidí.
Všechny přednášky se přenášely online přes Youtube, a z putování vzniká dvanáct krátkých filmů, které dokumentují průběh cesty a studijní výsledky.
Nápad na uspořádání výpravy přišel před dvěma lety a byl doplněn kreslením mapy trasy, domlouváním noclehů a termínů seminářů se světovými osobnostmi historie umění.
V průběhu cesty se studenti i vyučující mohli spoléhat na improvizaci, protože batohy nebyly těžké a zásoby jídla si na cestu brát neměli, aby ušetřili záda.
Skupina jídlo na cestách kupovala od místních výrobců a průměrně každý účastník utratil za stravu jen 6 euro na den, často dostávali jídlo od místních.
Historici z Brna zažili během cesty štěstí a zdravotní problémy jim nebyly významné, přičemž pršelo jen krátce a vedra byla spíše úporná.
Na otázku, které místo ve Francii by doporučili, byl jednoznačnou volbou středověká vesnička Conques s klášterem Sainte-Foy a relikviářem z 10. století.
Studenti a vyučující z Centra raně středověkých studií absolvovali před pochodem několik jiných pochodů, žádný ale nebyl takto studijní, zorganizovaný a podpořený vedením fakulty a univerzity.
Foletti říká, že letos si dá skupina pauzu, ale zvažuje i neobvyklé nápady, jako vydat se pěšky v kombinaci s přepravou lodí z Česka do Jeruzaléma.
Milovníkům historie a míst s duchovní tematikou se v souvislosti s Doksany vybaví svatá Anežka Česká a její spojení s klášterem, který je jedním z nejstarších českých míst a nyní znovu ožívá po opravách a renovacích.
Klášter premonstrátek v Doksanech byl založen roku 1144 a byl vychovávací institucí pro české princezny, což dodnes odráží jeho význam v rámci české kulturní a duchovní historie.
Po husitských válkách musely sestry klášter opustit na několik let a během třicetileté války se několikrát stěhovaly do různých měst; barokní rozkvět přišel až v 17. století.
V roce 1779 císař Josef II. klášter zrušil a v dalších letech přebral majetek státu a poté různé vlastníky až po restituci po roce 1989, kdy mohla církev znovu obnovit život v klášteře.
Noc kostelů v Doksanech ukáže návštěvníkům kostel Narození Panny Marie a románskou část, doplněnou fotografiemi, videi a doksanskými varhanními skladbami.
Nový web doksanských sester a plánované projekty ukazují, jak se kláštera Bubírek proměňuje v kulturní a duchovní centrum pro veřejnost.
Areál kláštera Plasy prošel barokní přestavbou a prelatura nyní slouží jako prohlídková oblast; archeologové zde zkoumají i zbytky záchodové jímky, která byla významným prvkem výzkumu.
Jímka barokních záchodů, objevená na konci rezidenčního křídla prelatury, byla důležitým zdrojem dat pro zpracování analýz o životě mnichů a jejich stravování, zdraví a každodenní činnosti.
Publikace shromažďuje specializované studie a zároveň contextually zasazuje předměty do dobových souvislostí, čímž posouvá perspektivu bádání od samotných předmětů k lidem, kteří je vyráběli a užívali.
Výsledky výzkumu představují dosud ojedinělý příspěvek k domácímu monasteriologickému bádání, a to skrze archívní průzkum, webový seriál, panelové výstavy a přednášky.
Za výzkumem a jeho popularizací stojí archeoložka Marcela Waldmannová a mezinárodní tým odborníků, který zdůrazňuje přínos spojení archeologie a archivního výzkumu.
Výstava TITANIC PRAHA: stovky autentických exponátů a svědectví o legendě, kterou pohltilo moře 🌊
tags: #v #klasterech #se #psaly #analy