Stato della Città del Vaticano (Vatikánský městský stát) je nejmenší nezávislý stát světa, zcela obklopený Římem.
Přesto má zásadní význam - je duchovním a administrativním centrem katolické církve a sídlem papeže.
Vatikán není součástí regionu Lazio.
Historie a vznik současného státu
Historie Vatikánu sahá až do 1. století n. l., kdy byl apoštol Petr, považovaný za prvního papeže, popraven a pohřben na vatikánském pahorku.
Nad jeho hrobem nechal císař Konstantin kolem roku 326 postavit první baziliku svatého Petra, která se stala významným poutním místem.
Od raného středověku se papežové stali nejen duchovními vůdci, ale také světskými panovníky.
V 8. století vznikl tzv. Papežský stát (Stato Pontificio), který se postupně rozšířil na velkou část střední Itálie.
Tento státní útvar existoval více než tisíc let a zanikl až roku 1870, kdy italská vojska obsadila Řím v rámci sjednocení Itálie.
Papežové tehdy zůstali „vězni ve Vatikánu“ a odmítali uznat legitimitu nového státu.
Krize trvala až do 11. února 1929, kdy byly podepsány Lateránské smlouvy mezi Svatým stolcem a Itálií.
Ty uznaly nezávislost Vatikánu, stanovily jeho hranice a zajistily zvláštní postavení Svatého stolce v mezinárodních vztazích.
Hlavní památky a kulturní dědictví
Basilica di San Pietro je největší kostel na světě a ústřední poutní místo katolíků.
Nachází se na místě, kde byl podle tradice pohřben apoštol Petr, první papež a jeden z nejbližších Ježíšových učedníků.
První chrám zde nechal postavit císař Konstantin ve 4. století, avšak tato raně křesťanská bazilika byla na přelomu 15. a 16. století ve špatném stavu.
Proto se papež Julius II. Výstavba nové baziliky začala roku 1506 a trvala více než sto let.
Na jejím dokončení se podílela řada nejvýznamnějších umělců své doby - Donato Bramante navrhl původní projekt, Michelangelo vypracoval novou koncepci centrální stavby a navrhl také slavnou kupoli, Gian Lorenzo Bernini vytvořil monumentální baldachýn nad papežským oltářem a uspořádání náměstí svatého Petra.
Interiér baziliky je mimořádně bohatý. Nachází se zde mimo jiné Pieta od Michelangela, jediná socha, kterou umělec podepsal, dále papežský oltář nad hrobem svatého Petra a četné kaple a památníky věnované významným papežům.
Náměstí svatého Petra je jedno z nejznámějších náměstí světa, nachází se přímo před bazilikou svatého Petra a svou podobu získalo v 17. století díky návrhu architekta Gian Lorenza Berniniho.
Dominantním prvkem náměstí je jeho oválný tvar ohraničený dvěma obrovskými kolonádami složenými z téměř tří set dórských sloupů.
V centru náměstí stojí egyptský obelisk z 1. století n. l., přivezený do Říma císařem Caligulou a vztyčený na současném místě v roce 1586 papežem Sixtem V.
Náměstí pojme až několik set tisíc lidí při největších liturgických událostech a papežských požehnáních.
Cappella Sistina patří k nejvýznamnějším místům ve Vatikánu, především díky jedinečným freskám od Michelangela.
Nachází se v Apoštolském paláci a svůj název nese po papeži Sixtovi IV., který ji nechal v letech 1477-1480 vybudovat jako součást rozsáhlé obnovy vatikánského komplexu.
Interiér kaple zdobí fresky nejvýznamnějších umělců italské renesance, včetně Sandro Botticelliho, Domenica Ghirlandaia a Perugina.
Největší slávu však kapli přinesl Michelangelo, který mezi lety 1508 a 1512 vytvořil na klenbě cyklus zobrazující příběhy z knihy Genesis - od Stvoření světa až po Noemův příběh.
Počátky Vatikánských muzeí sahají do roku 1506, kdy papež Julius II. založil první sbírku antických soch.
Sbírky pokrývají celé dějiny umění - od staroegyptských a etruských artefaktů přes řecké a římské sochařství až po vrcholná díla renesance a baroka.
Obdivovat zde můžete například Raffaelovy komnaty s freskami inspirovanými antikou, Galerii map s nádhernými kartografickými díly 16. století nebo sbírky moderního náboženského umění.
Giardini Vaticani zabírají téměř polovinu území Vatikánu a slouží jako klidné útočiště papežů už od renesance.
Byly založeny v 16. století na místě původních vinic a sadů a nabízejí kombinaci italské, francouzské i anglické zahradní architektury.
Nacházejí se zde fontány, sochy, malé kaple a vzácné rostliny z celého světa.
Palazzo Apostolico je oficiálním sídlem papeže.
Komplex vznikal postupně od 15. století a zahrnuje papežské apartmány, reprezentační sály, kaple i administrativní kanceláře.
Veřejnosti jsou zpřístupněny jen některé části, například slavné Raffaelovy komnaty nebo Sixtinská kaple.
Geografické a institucionální info
Hlavní město Itálie a regionu Lazio se nachází 27 km od tyrhénského pobřeží.
Vatikánské území má specifickou polohu uvnitř Itálie, přibližně ve střední části Italské provincie Řím.
Se svou rozlohou 49 hektarů a počtem obyvatel přibližně 900 je nejmenším suverénním státem na světě jak rozlohou, tak počtem obyvatel.
Oficiálním sídlem papeže je Vatikánský palác. Komplex s více než 1000 místnostmi zahrnuje papežská apartmá, kanceláře, Vatikánskou knihovnu a Vatikánská muzea.
Nežádný stát na světě nemá takovou koncentraci památek jako Vatikán.
Jedinečné hospodářství Vatikánu je finančně podporováno dary katolických věřících, prodejem poštovních známek a suvenýrů, vstupným do muzeí a prodejem publikací.
Oficiální měnou je od 1. ledna 2002 euro, které nahradilo vatikánskou liru.
Vatikán razí díky dohodě s Evropskou unií již od roku 1999 vlastní typ euromincí, jejich produkce je však přísně limitována.
Vatikán nemá žádné daně a zboží je bezcelní.
Politika a právo
Státní zřízení Vatikánu je teokratická monarchie, v čele stojí papež, který je zároveň hlavou římsko-katolické církve.
Volen je doživotně kolegiem kardinálů (konkláve).
Nejvyšším výkonným orgánem Svatého stolce je Státní sekretariát, zatímco další oblasti spadají pod 16 dikasterií (ministerstev), 3 soudy a další úřady.
Papeže nelze odvolat, může buď sám abdikovat, nebo jeho úřad končí jeho smrtí.
Proces volby nového nástupce se nazývá konkláve.
Příslušníci Švýcarské gardy zajišťují ochranu papeže a lidí pobývajících na území městského státu.
Corpo della Gendarmeria je četnické těleso Vatikánu a jeho exteritoriálních majetků.
Hasičský sbor Vatikánského městského státu zajišťuje ochranu lidí a majetku a specializované úkoly včetně péče o vzácné dokumenty.
Institucionální propojení s Itálií a mezinárodní postavení
Vatikán není členem Evropské unie ani NATO a není ani členem OSN, má zde však statut stálého pozorovatele.
Základem právního systému je Základní zákon státu Vatikán, vyhlášený při vzniku v roce 1929 a naposledy změněný.
Vatikánský stát vznikl 11. února 1929 na základě Lateránských smluv mezi Svatým stolcem a Itálií, které o něm hovoří jako o novém útvaru.
Lateránské smlouvy navrátily pahorek Vatikán a některá exteritoriální území zpět pod papežskou správu.
Exteritoriálními územími jsou čtyři papežské baziliky na území Říma a papežovo letní sídlo v Castel Gandolfo.
Vznik a klíčové momenty v kontextu Papežského státu
Předchůdce vatikánského ministátu vznikl ve 4. století, kdy papežové získali na území tehdejší římské říše rozsáhlé statky.
V 8. století vznikl tzv. Papežský stát (Stato Pontificio), který existoval až do 1870.
V roce 1860 byla většina území papežského státu připojena k Italskému království, město Řím až roku 1870.
Italské sjednocení vedlo ke krizi vztahů mezi Vatikánem a Itálií, která vyvrcholila v roce 1929.
Praktické informace pro návštěvníky
Vstup do církevních památek je podmíněn vhodným oblečením, tedy dlouhé kalhoty, zahalená ramena a sukně pod kolena.
Nejznámější památky: Bazilika svatého Petra, Náměstí svatého Petra, Sixtinská kaple a Vatikánská muzea.
Interiéry a zahrady vyžadují čas na prohlídku a doporučujeme rezervovat si prohlídky s průvodcem a využít skip-the-line vstupenky.
