Před téměř dvěma tisíci lety změnil sled událostí v Jeruzalémě běh dějin. Po třech letech vyučování, uzdravování nemocných a shromažďování následovníků v celém kraji vstoupil Ježíš Nazaretský do Jeruzaléma, aby zde prožil poslední týden svého smrtelného života. Pro věřící není Svatý týden jen historickou vzpomínkou. Ježíš Kristus přijel do Jeruzaléma na oslátku, zatímco Ho lidé vítali palmovými ratolestmi a voláním „Hosana“.
Ježíš vjel do Jeruzaléma na oslátku, čímž naplnil dávná proroctví o přicházejícím Mesiáši. Někteří náboženští vůdci se cítili ohroženi Jeho učením. Ježíš Kristus vyhnal z chrámu směnárníky a prohlásil jej za dům modlitby. Tam nalezl obchodníky a směnárníky, kteří obchodovali na posvátném místě uctívání. Ježíš Kristus učil lid pomocí podobenství a odpovídal na obtížné otázky náboženských vůdců. Vyprávěl podobenství o víře, pokoře a přípravě na Boží království.
Během Poslední večeře Ježíš Kristus ustanovil svátost a omyl učedníkům nohy. Během této večeře je učil o lásce, službě a o tom, aby si Jej připomínali. Jidáš Iškariotský souhlasil, že zradí Ježíše Krista za třicet stříbrných. Ježíš Kristus byl ukřižován na Golgotě a dal svůj život za celé lidstvo. Po výsleších a soudních procesech byl odsouzen k smrti ukřižováním. „Já pokládám duši svou.“
Pro Jeho následovníky byl tento pátek dnem hlubokého zármutku a zmatku. Po ukřižování bylo tělo Ježíše Krista uloženo do zapečetěného hrobu. O velikonočním ránu přišla Marie Magdaléna ke hrobu a nalezla jej prázdný. Krátce poté se Marie Magdaléna stala prvním svědkem vzkříšeného Krista. Učedníci zpočátku jen těžko chápali, co se stalo. Svatý týden nám připomíná, že příběh Ježíše Krista neskončil na kříži.
Bílá sobota - večerní vigilie zmrtvýchvstání (Stránky) a samotná Velikonoční neděle nás uvádějí do liturgie, která vyjadřuje vítězství života nad smrtí. Velikonoce jsou nejdůležitější křesťanské svátky; připomínáme si, že Pán Ježíš kvůli nám zemřel na kříži a že vstal z mrtvých. Protože Ježíš je Bůh, je silnější než smrt, a proto vstal třetí den z mrtvých. Co se dělo další dny po Ježíšově zmrtvýchvstání? Neděle zmrtvýchvstání je nejslavnější den v roce pro křesťany. Ježíš zvítězil nad smrtí a tak i my doufáme, že s Jeho pomocí jednou vstaneme z mrtvých.
Velikonoce navazují na Velikonoce židovské a jsou součástí Svatého týdne. Přinášíme přehled hlavních dnů a významů: Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota a Neděle zmrtvýchvstání, které utvářejí naši kulturu již po víc než tisíc let. Velikonoce jsou oslavou života a smrti, světla a tmy, vítězství dobra nad zlem.
Imitatio Christi a dnešní rozměr Velikonoc
Existuje pojem imitatio Christi, následování, napodobování Krista. Věřící křesťané se snaží žít tak, jak si představují, že by to asi dělal Ježíš. Často se dnes mluví o „bublinách“ a o rozdělené české společnosti, ale Velikonoce a jejich poselství jsou výtečným lékem proti relativizaci hodnot, proti bublině, do níž jsme dnes a denně cpáni. Křesťanské hodnoty vyjadřují obrácení od sebe ven - ona má právo, on má právo, oni mají právo, a i ti uboží, pronásledovaní mají právo žít a být milováni.
Na Velikonoce existuje i čas pro reflexi nad tím, jak člověk nahlíží na společnosti a jaké postoje zaujímá k aktuálním událostem. Připomínáme si, že Velikonoce nejsou pouze historický příběh, ale živé poselství pro současný svět. Budeme-li následovat Ježíše Krista, najdeme nový život a pokoj v rozbouřeném světě.
V roce 2023 připadá Velikonoční neděle na 9. dubna a Velikonoční pondělí na 10. dubna. Pravoslavné Velikonoce jsou oproti těm klasickým o týden později, často i více. Termín Velikonoc lze spočítat podle prvního jarního úplňku po 21. březnu; tedy první neděle po tomto úplňku. Až budete slavit, připomeňte si, jak Ježíš Kristus změnil během prvního Svatého týdne historii lidstva a jak skrze Něho můžeme i my najít nový život.
Velikonoce jsou tedy oslavou smrti a vzkříšení Ježíše Krista; Kristus byl ukřižován v pátek a vstal o neděli. Pascha, neboli přechod, otevírá cestu k Bohu. Ve Velikonocích je důležité pochopit, že two hlediska: svou smrtí nás Kristus osvobozuje od zla a hříchu, svým vzkříšením nám zjednává přístup k novému životu a nebeskému stavu.
Velikonoční rituály a zvyky mají své historické kořeny: Zelený čtvrtek s eucharistií a mytí nohou, Velký pátek s modlitbou křížové cesty a uctíváním kříže, Bílá sobota s vigilí a ohněm, Neděle zmrtvýchvstání s požehnáním pokrmů a slavnostní mší. Tyto prvky ukazují rytmus života křesťanského roku a propojení s tradicemi židovského Pascha a starověkých iniciací doříděných slavit.
Imitaci Christi a reflexe nad tím, co by Ježíš dělal dnes v Česku, lze chápat jako výzvu k empatii, solidaritě a respektu k lidským právům. Velikonoce tak mohou být i výzvou k hledání míru, naděje a odpuštění v dnešní společnosti.
tags: #velikonoce #napodobovani #jezise