Přírodní památka Velký Kámen se nachází v Moravskoslezských Beskydech, na úbočí Velkého Javorníka, v katastru Veřovic, okres Nový Jičín, CHKO Beskydy. Byla vyhlášena 3. 8. 1999 a na mapách bývá uváděna pod různými formulacemi, které odrážejí její význam v ochraně geologického a biologického dědictví flyšového pásma Vnějších Západních Karpat. Z geologického hlediska reprezentuje oblast charakteristických hrubě rytmických flyšů godulských vrstev s četnými mechanoglyfy na vrstevních plochách, které ukazují na geomorfologický vývoj samotné památky.
Její reliéf směřuje JZ-SV a stáčí se k SZ, s kratší věteví, jejíž délka dosahuje kolem 100 m. Nadmořská výška se pohybuje kolem 500 m n. m., s výškovými rozdíly v rámci území a s výskytem různých geologických krystalizačních struktur. Přírodní památka leží nad oblastí, kde se vyskytují puklinové a suťové jeskyně a výrazné protáhlé sníženiny ve směru JZ-SV, což svědčí o složité geologické historii této oblasti.
V rámci biologie je Velký Kámen významný svým acidofilním lesním společenstvem. V okolí dominuje Luzulo-fagetum s bělokorou jedlí a tisem červeným, ač jejich původ pochází z výsadeb. Z ohrožených i vzácnějších druhů zde najdeme např. oměj tuhý moravský (Aconitum firmum subsp. platanifolius) a lilie zlatohlávek (Lilium martagon) v ochranném pásmu. Mezi vzácnými prvky flora se objevuje i pižmovka mošusová (Adoxa moschatellina) a hnilák smrkový (Monotropa hypopitys) roztroušeně vyskytující se jednotlivě.
V oblasti živočišné populace se nacházejí druhy, které odpovídají zdejší rozvodnicové skladbě lesa. Z drobných savců je zde například holubík lesní a další drobní savci, kteří vyhledávají zmlazení a kryté stojiny. Z obratlovců je zastoupena například ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a berus, a v okolí se vyskytují i další typy fauny typické pro karpatské lesy.
Lesnictví v regionu Velkého Kamene sleduje princip přírodě blízkého hospodaření. Lesní porosty patří do 5. lesního vegetačního stupně, zejména jde o jedlovou bučinu (5F) a v menším rozsahu bohatou jedlovou bučinu (5B). Charakter prostoru odpovídá víceetážovému přirozenému lese, který se vyznačuje vysokými stavy spárkaté zvěře. Zmlazení v dolních patrech zahrnuje jedli, jilmy, jasany a kleny; v prostoru území je ponechána samovolnému vývoji a neprovádějí se zde nahodilé těžby. Z západního okraje vede odvozní cesta, která umožňuje přístup k různým částem památky a zároveň minimalizuje zásahy do jejího přirozeného vývoje.
Velký Kámen je významný i z hlediska geomorfologického a botanického vývoje Karpat. Oblast patří k nejcennějším karpatským celkům v rámci České republiky, a to zejména díky svému otevřenému pohledu na flyšové vrstvy godulských a jejich dynamice při erozi a sesuvech. Z geologických a geomorfologických studií vyplývá, že skalní výchozy dosahují výšek až kolem pěti metrů, přičemž oblast vyznačuje výraznými protáhlými sníženinami a sesuvnými procesy, které formují krajinný obraz Beskyd a podbeskydského údolí.
V pořizování literatury a poznatků o Velkém Kameni se využívají studie a katalogy z řady oborů - geologie, botanika, zoologie i lesnictví - které dokumentují bohaté druhové spektrum a historický vývoj této chráněné oblasti. Mezi klíčové reference patří obsáhlejší soupisy a katalogy chráněných území Beskyd, jakož i práce o zarometání různých druhů a jejich významu v rámci ochrany krajiny Beskyd. Velký Kámen je tedy nejen geologicky významný, ale i důležitý z hlediska zachování typických lesních biotopů a biodiverzity regionu.
Vizuální materiály a data z období 2004-2023 dokumentují změny v krajině, vegetaci i ochraně v rámci Přírodní památky Velký kámen. Rozsáhlé geologické a botanické průzkumy poskytují obraz o tom, jak se krajina vyvíjela v rámci flyšového pásma a jaké druhy rostlin a živočichů tu dnes nacházíme. Díky ochraně z hlediska CHKO Beskydy zůstává Velký Kámen příkladem zachovalé ukázky karpatské přírody s vysokou mírou endemických a vzácných druhů, které nadále vyžadují pozornost i dlouhodobý monitoring.
