Velikonoce patří k nejvýznamnějším svátkům v roce. Prozradíme vám, jak se počítají Velikonoce, kdy jsou velikonoční prázdniny a jaká je otevírací doba na Velikonoce. Velikonoce mají pohyblivé datum: Jak se počítají?
Velikonoce mají pohyblivé datum. Znamená to tedy, že se každým rokem slaví v jiném termínu. Jak se tedy počítají Velikonoce? Datum Velikonoc tedy přesně spočítáte s pomocí klasického kalendáře. Velikonoce připadají vždy na první neděli po prvním jarním úplňku, který nastává po 21. březnu. Pokud je však měsíc v úplňku v neděli, Velikonoce začínají až následující neděli.
Mluvíme přitom o Velikonoční neděli neboli Boží hodu velikonočním, která může dle pravidel výpočtu Velikonoc připadnout na období mezi 22. březnem a 25. Pašijový týden neboli Svatý týden před Velikonocemi. Poslední týden před Velikonoční nedělí neboli Božím hodem velikonočním označujeme jako pašijový týden. Jeho název pochází z latinského slova “passio”, což v českém překladu znamená utrpení.
Pašijový týden a jednotlivé dny
Do pašijového týdne se řadí Květná neděle, Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa, Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota. K jednotlivým dnům pašijového týdne se váže spousta zvyků a tradic.
Květná neděle
Květnou nedělí začíná Svatý týden před Velikonocemi. V tento den si křesťané připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a začátek jeho utrpení. Na Květnou neděli se v kostelích světí kočičky.
Modré pondělí
Modré pondělí je druhým dnem pašijového týdne. Jeho název pochází z německého “blau”, což znamená “modrý”, ale i “opilý” nebo “neschopný práce”. V tento den se interiéry kostelů zdobí fialovým či modrým suknem, které zde zůstává až do Bílé soboty, jež je koncem postní doby.
Šedivé úterý
Šedivé úterý představuje třetí den pašijového týdne. Šedivé se mu říká proto, že naši předkové v tento den ze svých domovů vymetali prach, pavučiny a další nečistoty. Kromě špíny se však ve svých příbytcích zbavovali i nečistých sil. Tomuto dni se říká také Tlusté úterý. A to proto, že jde o lastní den před Velikonocemi, kdy se dle tradice můžete pořádně najíst.
Škaredá středa
Škaredá, Sazometná či Černá středa je čtvrtým dnem pašijového týdne, který připomíná Jidášovu zradu. Dle tradice byste se v tento den neměli škaredit či mračit na druhé, jinak vám po celý další rok zůstane zakaboněná tvář. Na Škaredou středu pokračujte v jarním úklidu a připravte si k obědu či k večeru škaredé jídlo - nejlépe tradiční trhance. Na Škaredou středu se tradičně pečou také jidáše, které svým tvarem připomínají smyčku, na které se oběsil Jidáš.
Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek je dnem odpuštění. K snídani si proto dejte jidáše připravené na Škaredou středu, dle tradice si tím do dalšího roku zajistíte pevné zdraví a vyhnete se zdravotním problémům. Na Zelený čtvrtek si také dejte něco zeleného - a to například špenát nebo zelené pivo. Jaké další tradice se vážou k Zelenému čtvrtku? Tento den je významný i v křesťanské tradici - křesťané si připomínají poslední večeři Páně.
Velký pátek
Velký pátek představuje den ukřižování Ježíše Krista. V tento den je proto zakázáno dělat cokoliv s hlínou, proto zapomeňte na jakoukoliv práci na zahradě. Podle pověry byste neměli rovněž na Velký pátek prát, protože byste jinak své oblečení máčeli v Kristově krvi. Jelikož je Velký pátek postním dnem, připravte si k obědu a k večeři bezmasé jídlo.
Bílá sobota
Bílá sobota je posledním dnem pašijového týdne, v tento den se navíc zvony vracejí zpátky z Říma. Křesťané na Bílou sobotu oplakávají Ježíše, který leží v hrobě - proto se na Bílou sobotu neslaví mše.
Velikonoce: Boží hod velikonoční a Červené pondělí
Boží hod velikonoční neboli Velikonoční neděle patří k nejvýznamnějším dnům Velikonoc. Během noci z Bílé soboty na Velikonoční neděli totiž Ježíš Kristus vstal z mrtvých. K Velikonoční neděli neboli Božímu hodu velikonočnímu patří ranní velikonoční mše, kde se tradičně světí mazanec upečený na Bílou sobotu. Velikonoční nedělí končí předvelikonoční postní období, tento den se proto nese v duchu hodování, které je spojeno s masitými pokrmy i slavnostním sladkým pečivem.
Velikonoční pondělí neboli Červené pondělí je následně dnem koledování. Chlapci tradičně chodí za děvčaty s pomlázkou. Každá žena a dívka, která bude na Velikonoční pondělí vyšlehána, má být po celý následující rok zdravá a plodná.
Velikonoční prázdniny V souvislosti s Velikonocemi mají děti a studenti v českých školách velikonoční prázdniny. Ty standardně začínají na Zelený čtvrtek a končí na Velikonoční pondělí. Otevírací doba obchodů o Velikonocích Velký pátek a Velikonoční pondělí jsou v Česku státními svátky. Otevírací doba obchodů o Velikonocích se ale v tyto dny výrazně liší. Na Velký pátek mohou mít obchody otevřeno podle své běžné otevírací doby. Naopak na Velikonoční pondělí musí mít obchody s prodejní plochu nad 200 metrů čtverečních zavřeno. Zákaz prodeje na Velikonoční pondělí však neplatí pro obchody, které mají prodejní plochu menší než 200 metrů čtverečních.
