Every corner of Villa Taranto tells a story of nature, colours and extraordinary scents. From the greenhouses with exotic plants to the flower-filled avenues, from the water features to enchanting views of Lake Maggiore, let yourself be guided in the discovery of a botanical heritage unique in the world. So called for the statues of putti that adorn it. Victoria Cruziana (Santa Cruz Water Lily), native to Paraguay - Argentina. Among the tropical and subtropical plants, this one is grown in a greenhouse. The enormous equatorial water lily is the “queen” of aquatic plants, whose seeds arrived at Villa Taranto in 1956 from the Stockholm Botanic Garden. It is visible to the public from 15 June to late October. The lily pads are almost two metres in diameter and can support a weight of about 10 kilograms.
Designed by Professor Renato Bonazzi and built in 1965 to fulfil the wish of the deceased to be laid to rest in the garden that was his “reason for living”. The beautiful polychrome stained glass windows by Paolo Rivetta depict flowers and an image of St. Purchased in 1931 following an advertisement in The Times. The style is inspired by Normandy architecture and was built in 1853 by Ticino architect, Augusto Guidini. The soft English lawn in front is ornamented with a sparkling fountain. La Valletta, a small valley, was built between the winters of 1938 and 1939, dug by one hundred men and without the aid of mechanical means. The excavation was done entirely by hand, modelling the ground and reshaping the sides with imposing granite blocks from Montorfano. It is spanned by a 35-metre-long single arch dry stone bridge which leads to the pergola from the lawn of the Villa.
Bronze statue of the Fisherman, a copy of the original by Neapolitan sculptor Vincenzo Gemito (1852-1929), which gives an artistic touch to the already rich landscape. The Petalo is a petal-shaped pavilion designed as a multifunctional space within the Gardens. A sinuous pond houses the Nelumbo nucifera, the lotus flower, with its fleshy, scented pink petals. The return journey to the exit is another opportunity to be amazed by the extraordinary botanical variety that characterizes the Villa Taranto Botanical Gardens. This area, located behind the large chestnut tree, is home to a collection of deciduous magnolias, which offer an enchanting spectacle in spring. Their flowering between late March and early April transforms the lawn into a carpet of scented petals. Under the dense foliage of these magnolias is a welcoming picnic area, ideal for a break surrounded by nature.
Historie a architektura Boromejských ostrovů a okolí
Aniž je to jen botanická zahrada: Villa Taranto a okolí byly svědky bohaté historie, v níž se mísí architektura, zahradní umění a politické významy. Isola Bella, Isola Madre a Isola dei Pescatori tvoří Boromejské ostrovy, které od 16. století patří šlechtickému rodu Boromejských a zapsaly se do dějin i do světa zahradnictví. Isola Bella dominuje barokní palác a desetiterasová zahrada zakončená sochou jednorožce; Isola Madre je největší a nejklidnější ostrov s anglickou botanickou zahradou; Isola dei Pescatori je unikátní rybářský ostrov s původní atmosférou,[…] vstup na Isola Bella a Isola Madre je možný, Isolino di San Giovanni je soukromé a historicky spojené s Toscanini.
Střídavé panoráma zahrad a paláců vytváří dojem lodi, jejíž palác představuje kapitánský můstek. Palác na Isola Bella a jeho bohatá výzdoba ukazují, jak Boromejští byli propojeni s nejvýznamnějšími evropskými rodinami; sály, nábytek a sbírky odhalují bohatství a vliv rodu. Vějířová vstupní schodiště a Sala della Musica nabírají význam, když připomínají historické schůzky a dohody. Napoleon Bonaparte navštívil ostrov v roce 1797 a během jeho návštěv se odehrávala řada historických okamžiků; záznamy a portréty papežů a rodinných erbů zdobí prostory paláce a konferenční sály.
Isola Madre představuje botanickou zahradu s kolonií ptactva a bohatstvím rostlin; architektonicky palác ukazuje návštěvníkům blízkost Boromejských k nejmocnějším rodům Evropy. Na břehu jezera stojí města Verbania, Stresa a Arona s výjimečnou sochou Sancarlone a hradem Rocca di Angera; na švýcarské straně Locarno a Ascona s filmovým festivalem a horou Monte Verità, které utvářejí jedinečnou atmosféru regionu. Všechny tyto prvky společně vytvářejí bohatou mozaiku Lago Maggiore, která kombinuje přírodu, historii a kulturu.
Klenot Lago Maggiore a praktické poznámky pro návštěvníky
Lago Maggiore je druhé největší jezero Itálie a nejdelší italské jezero, se severní částí zasahující do švýcarského kantonu Ticino. Hranice mezi Itálií a Švýcarskem dělí jezero na dvě části, a i když plavba přepluje hranici, cestující vnímají rozdíl jen v jazyce nápisů a měněných měn. Boromejské ostrovy patří k nejfotogeničtějším místům Itálie a zahrady Isola Madre a palác Isola Bella jsou hlavními lákadly, zatímco Isola dei Pescatori udržuje tradiční rybářskou atmosféru. Klima Lago Maggiore je mírné, insubrické, s teplým a slunným létem a zimami bez mrazu; díky velké tepelné setrvačnosti voda nikdy nezamrzá, což umožňuje růst subtropických rostlin. Cestování z Česka lze organizovat autem přes Rakousko a Švýcarsko či Itálii, či letecky na Milánské letiště Malpensa.
Nejlepší období pro návštěvu? Jaro kvete Tulip Week (duben) a na jaře se scénám daří i květy kamélií a azalk, zatímco léto patří lotosovým a exotickým leknínům. Na jaře a na podzim je zahrada Villa Taranto nejživější, i když ostrovy a historické objekty kolem jezera zůstávají poutavé po celý rok. Přírodní scenérie doplňují i kuriozity, jako je Dahlií maze a vzácné rostliny Wollemia nobilis, jež vytvářejí jedinečné botanické muzeum na čerstvém vzduchu.
JEZERO MAGGIORE: Klidné italské útočiště
Na Lago Maggiore se z Česka nejlépe dostanete autem přes Rakousko a Švýcarsko či Rakousko a Itálii, nebo letecky na milánské letiště Malpensa, které leží asi 50 kilometrů od jižního břehu. Pro obdivovatele botanické rozmanitosti je Villa Taranto a Boromejské ostrovy nezaměnitelné, a proto jsou ideálním cílem pro kombinovanou poznávací i odpočinkovou turistiku.