Když roku 1859 vydal čtyřiadvacetiletý Hálek sbírku básní nazvanou Večerní písně, byla to literární událost. Tématem knížečky - obsahovala 65 básní - je především láska v rouše jarní přírody, poklidné lidské soužití, radost z daru života a důraz na tehdy velmi ceněné poslání básníka. Líbezná forma představila Hálka jako pěvce, pomáchovského reprezentanta drobných laskavých básnických útvarů. Po intermezzu povídkovém (např. Muzikantská liduška) a dramatickém vrátil se Hálek k útvaru krátké básně ve třech cyklech souboru V přírodě; poslední z nich vyšel v roce jeho smrti. Po delším vývoji lyrického vztahu k lásce a k přírodě zachovala si řada z těchto básní kouzlo líbezného pohlazení. Nové vydání se může stát pro nejednoho milovníka poezie objevem. Uspořádal Vladimír Justl.
Co obsahuje reprezentativní výbor
Reprezentativní výbor z básnického, prozaického a publicistického díla Vítězslava Hálka (1835-1874) má ambici shrnout jeho nejvýznamnější a zároveň čtenářsky dosud živé práce. Obsahuje dvě nejznámější Hálkovy básnické sbírky Večerní písně (1858) a Pohádky z naší vesnice (1874) a dále čtyři povídky (Muzikantská Liduška, 1861; Domácí učitel, 1867; Na statku a v chaloupce, 1871; Poldík rumař, 1873), reprezentující to nejlepší z Hálkova raného i zralého prozaického díla. Výbor uzavírá šest ukázek z publicistiky, zahrnujících fejetony a články cestopisné (například Neštěstí na Dunajci v Tatrách, Cestopis na Oupor) i literární (mimo jiné Gogola hledám, Papírová společnost).
Obsah výboru zahrnuje básnické sbírky Balady a romance, Večerní písně, V přírodě, Pohádky z naší vesnice a další básnické skladby (např. Alfred) i divadelní hry (Carevič Alexej, Záviš z Falkenštejna, Král Rudolf, Král Vukašín). Uspořádal, úvodem a poznámkami opatřil prof. Jan Voborník. Edice Melantrichovy knižnice sv. XLVIII. Povídky s vesnickou tematikou. Zaměřoval se na kontrasty (vztahy rodičů a dětí, …). Většina jeho povídek končí tragicky. Hálek zde kritizuje finanční vztahy a touhu po penězích. Hlavním motivem je nutnost jednat a žít v souladu s přírodou a to pro něj znamená posuzovat člověka podle jeho vnitřních hodnot. Objevuje se v nich snaha vychovávat.
Muzikantská Liduška je vesnická povídka Vítězslava Hálka z roku 1861, patří k nejznámějším Hálekovým povídkám. V minulosti byla i zfilmována. Básně, které jsou vybrány ze sbírky "V přírodě", přibližují dětem krásu a život přírody v různých ročních obdobích od jara do zimy. Poslední báseň "Zlatá babička" je ze sbírky "Pohádky z naší vesnice". Výbor uspořádal Bohumil Polan. Pro čtenáře od 9 let.
Cestopisné črty a fejetony z let šedesátých a sedmdesátých zachycují bohatství dojmů a citových zážitků básníka na cestách doma i v cizině. První část uvádí cestu do Horní Lužice a Saska (1861), druhá část cestu do Haliče a do Tater (1862), třetí část cesty na Balkán a do Cařihradu (1865-1869). Následující Krkonošské črty (1874) a další cestopisné fejetony z domova a ciziny. Básně Vítězslava Hálka v edici Květy české poezie. Uspořádal a doslovem opatřil Vladimír Dostál.
Soubor povídek, v nichž pěvec Večerních písní zachycuje většinou na venkovských námětech z poloviny minulého století (v povídce Poldík rumař jde o námět z pražského Podskalí) konflikty sociální a etické, přičemž nejčastěji jde o problém nešťastné lásky. Toto vydání je v podstatě reedicí textů, které vyšly ve třech svazcích jako druhý, třetí a čtvrtý díl Vybraných spisů Vítězslava Hálka v SNKLHU 1955-1957. Výbor z milostné, přírodní a reflexivní lyriky byl pořízen z knih Večerní písně a V přírodě. Východiskem výboru po stránce textové bylo vydání básní Vítězslava Hálka v Národní knihovně z roku 1955. Vybral, uspořádal a předmluvu napsal Michal Černík.
Večerní písně jsou nejen milostným zpěvem, nýbrž zároveň také básníkovým poselstvím, který vědomě přijímá úděl pěvce svého národa. Večerní písně byly prvním velkým básnickým činem Hálkovým, cyklus V Přírodě je sbírkou předsmrtnou. Příroda je básníkovým zdrojem poezie, krásné a přirozené je jen to, co s ní žije v souladu. Zároveň se mu stala i věčným symbolem života a konkrétním obrazem tehdejšího společenského a politického zápasu. Proto také většina básní čerpá z jara přírody, které vzbuzuje nové naděje: příroda se probouzí ze zimního spánku, rodí se nový život.
Přes vzdálenost letopočtů, vývoj jazyka, literatury a celé společnosti zachovaly si Hálkovy verše své líbezné kouzlo. Zaposlouchejme se do jeho básní, rozeznělých hlasy těch, kteří se narodili o celé století později. Jsou to básně, které k nám promluvily nejživěji, a je jich tolik, kolik dovolil rozměr gramofonové desky: z Večerních písní polovina, ze tří cyklů sbírky V přírodě zhruba šestina.
Přední strana CD obalu (cover) k albu Hálek: Večerní písně, V přírodě ve formátu PDF. Zadní strana CD obalu k albu Hálek: Večerní písně, V přírodě ve formátu PDF. Digitální booklet k albu Hálek: Večerní písně, V přírodě ve formátu PDF o velikosti A4. V závislosti na informacích viditelných na profilu alba může obsahovat podrobné informace o albu a jednotlivých skladbách, včetně seznamu participujících umělců, přesného data a místa nahrání pro každou ze skladeb.
Nekamenujte proroky! Neb pěvci jsou jak ptáci: kdo hodil po něm kamenem, k těm víc se nenavrací. Soud boží na se národ zve, jenž pěvce své ctít neví, a nejstrašnější kletbou jest, když Bůh odejmul zpěvy. Jeť srdce pěvců nejčistší a všeho hněvu prosté, a co vám zpíval od srdce, to ve svém srdci noste!
tags: #vitezslav #halek #nekamanujte #proroky