Papež Lev XIV. při své čtvrteční návštěvě Kamerunu otevřeně kritizoval světové lídry za to, že vynakládají astronomické částky na vedení válečných konfliktů namísto toho, aby byly tyto prostředky využity na pomoc nemocným a strádajícím. Hlava katolické církve se tak dostává do ostřejšího rétorického střetu s americkou administrativou, která v posledních dnech nešetří osobními útoky vůči pontifikovi a zpochybňováním jeho teologických postojů.
Situace eskalovala zejména poté, co Lev XIV., narozený v USA, začal kriticky vyjadřovat k probíhající válce USA a Izraele proti Íránu. Konflikt probíhá od konce února a stal se ústředním bodem sporů mezi papežem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a viceprezidentem USA J. D. Vanderem. Pontifikův výrok, že Ježíš nikdy nestojí na straně těch, kteří dříve svírali meče a dnes shazují bomby, vyvolal bouřlivou reakci amerického viceprezidenta.
Vance svým projevem zdůraznil, že papež se vyjadřuje k teologickým otázkám, ale v záležitostech vedení války s ním Američané nesouhlasí. Tento postoj je spojován s pokusem obhájit současné vojenské operace na Blízkém východě, i když ve stejné době sílí protiválečná nálada i v USA. Do sporu se dříve zapojil i prezident Donald Trump, který se na sociální síti Truth Social ostře vyjádřil k papežově zahraniční politice.
Trump dokonce prohlásil, že Lev XIV. „by mu měl být vděčný za své zvolení“, a obvinil ho z podpory levicové agendy a údajného souhlasu s íránským jaderným programem, což byla vyvrácena vatikánskou diplomacií. Bizarní rozměr konfliktu získal Trump sdílením AI-generovaného snímku, který zobrazoval papeže v bílem rouchu, jak uzdravuje nemocné. To vyvolalo pobouření i mezi věřícími republikány.
„Poslání vojáka je založeno na hodnotách, které musejí být inspirovány evangeliem, aby ve službě bezpečnosti a míru bylo společné dobro národů vždy na prvním místě,“ uvedl Lev XIV. v projevu italskému vojenskému ordinariátu, a citoval učení koncilu. Připomněl také, že historie není realitou, kterou je třeba jen snášet, ale prostorem milosti, v němž lze budovat civilizaci lásky podle učení Pavla VI.
Lev XIV. zdůraznil, že služba voják je „projevem lásky - k zemi, územím a především k lidem“, a že tato služba se projevuje i v míru i během konfliktů na základnách a v polních stanech, často s hrdinským nasazením. Připomněl význam služeb vojenských kaplanů a upozornil na mučednický étos těch, kteří plní své poslání.
Na 100. výročí vojenského ordinariátu v Itálii papež poukázal na význam historické paměti a varoval před ztrátou paměti ve společnosti. „Paměť je živým vědomím: není shromažďováním dat, ale neustálou výzvou k odpovědnosti,“ řekl. Upozornil, že paměť pro křesťany znamená oslavu Boha, který vstupuje do dějin, protože spása není ideou, ale živou osobou Ježíše Krista.
Audience pro účastníky oslav 100. výročí vojenského ordinariátu v Itálii připomněla, že i on sám má svou historii: vojáci a civilisté v uniformách, kteří se v dobách míru i ve válkách zasloužili o rozvoj Itálie, někdy až o cenu vlastního života.
Hlavní události v různých regionech světa se propojují s výzvou k ukončení konfliktů a k dialogu. Papež vyzval k jednotné reakci světa na „tragickou migrační krizi“ a doplnil, že země by měly zajistit bezpečné a legální cesty pro běžence a podporovat jejich integraci. Kritizoval také ekonomickou nerovnost a dopady změn klimatu a vyzval k mírovému řešení konfliktů.
„Každá válka představuje bolestivou porážku schopnosti vyjednávat... zbraně nikdy nebudou schopny vybudovat skutečný a trvalý mír,“ prohlásil papež a dodal, že pro mír je potřeba diplomatická odvaha a vize, která respektuje identitu každého národa. Politický pluralismus by se neměl zvrhnout v očerňování protivníka; i konflikt může být cestou k míru, když jsou rozdíly zmírňovány nasloucháním.
Ve vigilii modlili věřící po celém světě růženec; modlitba byla součástí rozjímání nad texty učitelů církve a nad nadějí, že mír je možný - nový mír, v němž mohou žít všichni. Papež zdůraznil: „Modlitba není únikem od reality, ale nejuniverzálnějším a nejproměňujícím krokem proti násilí.“
V projevu pro italské novináře Lev XIV. upozornil na nutnost vyvážené a objektivní informovanosti médií a varoval před sklonem k propagandě. „Informace je nutné vždy chránit, aby se nezměnily v megafon těch, kdo jsou u moci,“ uvedl a zdůraznil roli novinářů při ověřování faktů. Reuters připomněla jeho volání po ukončení rostoucího konfliktu na Blízkém východě a vyzval k dialogu, respektu a obnovení cest míru.
V závěrečné výzvě papež opakovaně vyzval k ukončení boje a k zodpovědnosti lídrů i každého jednotlivce. „Zastavte se. Je čas na mír,“ zopakoval a dodal, že odpovědnost neleží jen na lídrech, ale na každém člověku. Papež vyzval k osobní proměně a opuštění násilí v každodenním životě - v rodinách, školách i komunitách - a k vybudování „království míru“ na dialogu, spravedlnosti a odpuštění.
Na závěr vyzval k vytrvalé modlitbě a hluboké vnitřní proměně a slíbil, že církev bude nadále sloužit smíření a pokoji i v momentech nepochopení. Papež vyslovil naději, že každé společenství se může stát „domem míru“, kde se lidé učí překonávat nepřátelství prostřednictvím dialogu. „Nyní více než kdy jindy musíme ukázat, že mír není utopie,“ zdůraznil.
MOSCOW IN FLAMES: Ukraine HITS Putin's CROWN JEWEL As 3,000,000 Russians STRANDED
Klíčové momenty a dopady projevu
- Výzva k ukončení násilí a k dialogu mezi světovými mocnostmi.
- Zdůraznění úlohy morální odpovědnosti každého jednotlivce i národů.
- Otevřená kritika eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a volání po diplomatických řešeních.
- Podpora migrační politiky založené na bezpečných a legálních cestách a integraci.
- Odkaz na historické učení církve a význam paměti v kontextu války a míru.
Historické kontexty a souvislosti
Lev XIV. uvádí, že “Historie není realitou, kterou je třeba pouze snášet, ale prostorem milosti, v němž lze budovat civilizaci lásky.” Slova odkazují na učení Pavla VI. a Jana Pavla II. o důležitosti etiky a lidskosti v čase konfliktů.
Prosazování míru a odpovědnosti lídrů bylo v minulosti jedním z důležitých témat papežských proslovů v parlamentních sálech po celém světě, včetně apelů na ukončení válečných konfliktů a vyzývání k dialogu a spolupráci mezi národy.