V rámci církevního roku se v České republice střídají období adventu, vánoční doby, postní doby a velikonočního období. Advent začíná nedělí nejblíže 30. listopadu a končí 24. prosince; období čekání na Kristův příchod je provázeno nadějí a radosí. Týden před Slavností Narození Páně (24. prosince večer) a po Slavnosti Zjevení Páně (6. ledna) se připomínají klíčové události spojené se zjevením božství Ježíše Krista.
25. prosince - slavnost Narození Páně - zahrnuje půlnoční mši svatou, která začíná večer 24. prosince. 6. ledna - slavnost Zjevení Páně, lidově známá jako Tři králové, připomíná uctívání mudrců, Ježíšův křest a proměnění vody ve víno. Při mši se v kostelech žehná voda, křída a kadidlo a oznamuje se datum Velikonoc a dalších pohyblivých svátků.
Postní doba a Velikonoční období
Postní doba začíná Popeleční středou a trvá až po začátku večerní mše na Zelený čtvrtek; zaměřuje se na přípravu na Velikonoce, modlitbu a pokání, a připomíná křest věřících. Popeleční středa je dnem přísného postu a znamení popela na čele vyjadřuje touhu po obrácení. Květná (pašijová) neděle se slaví bezprostředně před velikonočním třídením a připomíná Ježíšův slavnostní vjezd do Jeruzaléma a jeho utrpení.
Zelený čtvrtek zahrnuje mši svatou a obřady, které připomínají Večeři Páně, kde Ježíš ustanovil eucharistii a) při ní umývá nohy apoštolům; během mše v některých místech zvony a varhany ztichnou až do Vzkříšení. Velký pátek je den přísného postu a připomíná Kristovu oběť na kříži; během bohoslužby se čtou pašije a zpívají modlitby za celý svět. Bílá sobota je časem rozjímání u Kristova hrobu a očekávání vzkříšení, v tento den se nemá slavit mše svatá. Neděle Zmrtvýchvstání Páně začíná vigilií za západu slunce, kde se zapaluje oheň a svetí velikonoční svíce; následně věřící nesou světlo do kostela a zpívají chvalozpěv veselé oslavy zmrtvýchvstání.
Nanebevstoupení, Seslání Ducha a rozsah roku
Nanebevstoupení Páně slavíme čtvrtý den velikonoční doby (někdy se slaví v neděli po slavnosti). Následuje devítidenní pobožnost Slavnost Seslání Ducha Svatého, která připomíná Seslání Ducha při Letnicích. Kromě hlavních cyklů Advent, Vánoce a Postní doba existuje v ročním okruhu ještě 33-34 týdnů věnovaných různým svátkům a památkám, které reflektují život Ježíše, Marie, svatých a andělů.
Státní svátky a významné dny
Zákon č. 245/2000 Sb. vymezuje státní svátky a ostatní svátky i významné dny. Mezi státní svátky patří dny jako 1. leden (Nový rok), 8. květen (Den vítězství), 28. říjen (Den vzniku samostatného Československa) a další; významné dny zahrnují Památky, Den matek, Den obětí holocaustu a další. V některých historických obdobích byly navrženy rozšíření, úpravy a přesuny svátků, aby lépe reflektovaly historické a kulturní dědictví země, tedy i souvislosti s křesťanskými postavami a ideály (např. Cyril a Metoděj, Mistr Jan Hus, Den české státnosti).
Vlády a poslanci diskutovali o tom, jaké svátky by měly být z hlediska společnosti a ekonomiky významné, a některé návrhy zahrnovaly i svátky spojené s univerzitami, reformami a historickými milníky. Některé návrhy zdůrazňovaly potřebu vyzdvihnout toleranci, svobodu svědomí a lidská práva, a to i mimo čistě náboženské kontexty. Diskuse se dotýkaly i otázky, zda by státní svátky měly více odrážet moderní identitu země a historické momenty, které utvářely českou identitu.
Liturgie a vzájemná úcta k svatým
V liturgii katolické církve se uctívá Panna Maria a svatí, zahrnující slavnosti, svátky a památky. Slavným rozdílem mezi slavnostmi a památkami je jejich liturgický význam a texty; svátky bývají slavené během dne a nemívají I. nešpory, zatímco slavnosti a památky mohou mít specifické texty a rituály. Liturgické texty a mše se připravují tak, aby odpovídaly celebraci svátku a stavu věřících. Litánie ke svatým, martyrologium a mše ke cti svatých budují komunitní modlitební praxi a vyjadřují víru v přímluvu nebeských světů.
tags: #vyznamne #krestanske #svatky