Termín křížových výprav se obecně vztahuje k sérii vojenských tažení mezi 11. a 13. stoletím, která byla určena k „osvobození“ Svaté země a okolních území od muslimské vlády. Pro Západ bylo jejich významné kulturní a politické dopady: setkání křesťanské Evropy s vyspělou arabskou a byzantskou kulturou, vznik rytířských řádů a změny v diplomatických i náboženských vztazích mezi křesťany a muslimy.
Co je Svatá země a Levant
Termín Svatá země se přibližně kryje s Palestinou, která dnes zahrnuje stát Izrael a palestinská území. Pro křižácké výpravy je však vhodnější používat Levant a širší pojem východní Středomoří, zahrnující i oblasti dnešní Sýrie, Libanon a jižní Turecko. Křižáci se uchytili na několika místech v Levantě, nikoli jen ve „Svaté zemi“.
Historické okolnosti a počátek výprav
Jeruzalém byl muslimy udržován od 7. století, a ač tolerantní vůči poutím, poutě do Jeruzaléma byly v 11. století postupně ohrožovány seldžuckými Turky. Roku 1071 Jeruzalém dobyli seldžučtí Turci, kteří křesťanům poutě zakázali. Potřeba pomoci Byzanci a oslabení turecké hrozby vedla papeže k vyhlášení křížové výpravy. Cílem tehdy bylo osvobodit Boží hrob od nevěřících a posílit křesťanskou pozici ve východním Středomoří.
První křížová výprava a její výsledky
1095 - papež Urban II. vyhlásil koncil v Clermontu a zahájil křížovou výpravu. První KV sice dobyla Jeruzalém, avšak nebylo jí možné Jeruzalém a další území v Levantě udržet; následovaly další výpravy. Dělení KV není zcela jednotné, obvykle se rozlišuje 7 (případně 8 či 9) výprav v letech 1096-1270. Tento způsob dělení vychází z Kroniky lidstva; některé zdroje uvádějí jiné počty, ale v tomto článku je použito Kroniky lidstva.
Válečné dráhy a klíčové státy Levantu
Po 1. KV vznikla Jeruzalémská říše a další křížácké státy: Antiochijské knížectví (Sýrie), hrabství Edesské (jižní Turecko), hrabství Tripolské (severní Libanon). Po 3. KV vzniklo Kyperské království. Křížové výpravy tedy z vojenského hlediska skončily neúspěchem, ale z dlouhodobého hlediska měly mimořádný kulturní význam pro Evropu.
Role rytířských řádů a jejich osudy
Na řešené téma se zejména váží řády jako Johanité (Řád maltézských rytířů), Řád německých rytířů a Templáři. Johanité provozovali po dobytí Kypru Rhodos, později se usadili na Maltě a dodnes působí s mezinárodně právní subjektivitou. Řád německých rytířů vytvořil svůj stát v Pobaltí, byl oslaben po porážce v bitvě u Grunwaldu (1410) a dodnes existuje. Templáři, založení pro ochranu poutníků, získali bohatství a moc, avšak v roce 1312 byl řád papežem zrušen; zbývající majetek přešel johanitům. Původní rozlišení mezi rytířskou výpravou a výpravou chudiny vyústilo v paralelní potřebu obhájit křesťanské území i domény v Evropě.
Klíčové události druhé poloviny 12. století a počátek 13. století
Fridrich II. vedl výpravu, která přinesla určité úspěchy - dobytí Jeruzaléma a další území, ačkoliv dobytá území nebyla dlouhodobě udržena. Rytířské výpravy končily, avšak jejich vliv na latinském Západě a Byzanci byl značný. Konstantinopol byl dobyt roku 1204 během šesté či sedmé výpravy, a to za působení Latinského císařství, které však neskončilo trvale ovládáním byzantského území. Byzanc ztratila Konstantinopol, avšak zůstala despotát Épeirský, Trapezuntské císařství a Nikájské císařství. Do Evropy se vrátily poznatky o arabské a byzantské kultuře, které ovlivnily architekturu, vědu i hospodářství západní Evropy.
Poznámky k dataci a číslování KV
Podle některých zdrojů je 5. KV období 1217-1221; 6. KV (7. dle některých čísel) se datuje do 1248-1254; 7. KV dobyla v 1270-1271 Tunis, 8. KV vedla Ludvík IX. na Jours do Egypta a poté na Jeruzalém, a 9. KV 1271-1272 mířila do Svaté země. V české Wikipedii je šestá KV spojena s 1217-1221; dvacet století krizí a boje o vliv. Turci a mamelukové hráli významnou roli v osudu řady států Levantu a v období po křížových výprav.
Dědictví a kulturní dopady pro Evropu
Pro Západ znamenaly křížové výpravy kontakt s vyspělejší arabskou a byzantskou kulturou, šíření knowns a učení, rozvoj rytířských řád a nové obchodní a diplomatické kontakty. Křesťané a muslimové navázali složité vztahy, které ovlivnily politickou mapu Evropy i blízkého východu po staletí. V rámci učebních materiálů této sekce se křížové výpravy často uvádí jako klíčový moment mezi vrcholným a pozdním středověkem a jejich význam se promítá i do raného novověku.
Historie křížových výprav: Všechna fakta, která potřebujete znát
Tabulka shrnutí hlavních křížových výprav a jejich období:
| Křížová výprava | Období | Hlavní cíl | Výsledek |
|---|---|---|---|
| 1. KV | 1096-1099 | Osvobození Jeruzaléma | Jeruzalém dobyt, později ztráta |
| 2. KV | 1097-1099 | Obrana a rozšíření | Územní expanze, krátkodobá |
| 3. KV | 1099-1204 | Růst říše a pevností | Latinské státy v Levantu |
| 4. KV | 1204-1205 | Dobytí Konstantinopole | Krize Byzance, latinsky stát |
| 5. KV | 1217-1221 | Pokusy expanze | Částečná kontrola oblastí |
| 6. KV | 1248-1254 | Egypt a Sýrie | Stále neúspěšné dobytí Egypta |
| 7. KV | 1270 | Tunis a následující etapy | Omezení vlivu, epidemie v armádě |
| 8. KV | 1271-1272 | Egypt a Jeruzalém | Další neúspěšný pokus |
Článek zdůrazňuje, že křížové výpravy měly pro západní a střední Evropu mimořádný kulturní dopad: setkání s vyspělou arabskou a byzantskou kulturou, vznik rytířských řád a rozsáhlé politické a náboženské transformace, které zasahují až do raného novověku.