V kostele na první pohled upoutá trojice nádherných lustrů z broušeného skla.
Dva menší lustry věnovali kostelu místní obchodníci se sklem Ignáz Friedrich a Augustin Seidl z Polubného.
Největší, prostřední lustr pochází z roku 1842 z dílny významného jizerskohorského skláře Franze Riedla, který jej také kostelu daroval.
Franz Riedel, nejstarší syn z už tehdy vyhlášené sklářské rodiny, byl nejen schopný podnikatel, ale i výtečný rytec skla, jehož práce jsou dnes k vidění v jabloneckém Muzeu skla a bižuterie.
Franz Riedel založil roku 1829 sklárnu na Jizerce, nechal zde zbudovat - nedávno citlivě zrekonstruovaný - Panský dům a úspěšně vedl hraběcí huť v Antonínově.
Vypracoval se mezi nejvýznamnější sklářské podnikatele v kraji.
Hlavním sortimentem jeho hutí byly bižuterní tyče a tyčinky, flakonérie, bižuterními kameny a jako doplňkový sortiment sklo pro mačkáře a duté sklo.
Během návštěvy si prohlédnete nejen překrásné osvětlení kostela křišťálovými lustry, ale dozvíte se mnohem víc.
Historie a dějiny kostela Narození svatého Jana Křtitele
Česmenský chrám (rusky Чесменская церковь - Česmenskaja cerkov) je novogotický chrám v Petrohradě v Rusku, plným názvem chrám Narození svatého Jana Křtitele při Česmenském paláci (rusky це́рковь Рождества́ Иоа́нна Предте́чи при Че́сменском Дворце́ - cerkov Rožděstva Ioanna Predtěči pri Česmenskom Dvorce).
Jedná se o…
Kostel Narození sv. Jana Křtitele, Kamenický Šenov…
Kostel Narození sv. Jana Křtitele, Kamenický Šenov - Římskokatolický kostel Narození svatého Jana Křtitele v Kamenickém Šenově leží v centru obce.
Jedná se o barokní kostel, jenž byl postaven na základech staršího dřevěného.
Chrám Narození svatého Jana Křtitele (Petrohrad) v Petrohrad
Česmenský chrám (rusky Чесменская церковь - Česmenskaja cerkov) je novogotický chrám v Petrohradě v Rusku, plným názvem chrám Narození svatého Jana Křtitele při Česmenském paláci (rusky це́рковь Рождества́ Иоа́нна Предте́чи при Че́сменском…
Církev narození svatého Jana Křtitele v Petrohradu - pravoslavný chrám ve stylu neogotyky, postavený na památku vítězství ruského loďstva nad tureckým v Česmenské zátoce v roce 1770.
Původně byl kapitulním chrámem Řádu svatého Jiří. Po uzavření v roce 1919 byl chrám využíván jako archiv a dílny, silně poškozen během války, poté byl zrestaurován a otevřen jako muzeum „Česmenská výhra“.
Od roku 1991 byly v chrámu obnoveny bohoslužby a od roku 1994 je v bezplatném užívání Petrohradské eparchie. V chrámu funguje nedělní škola.
Wednesday 5. 8. 2026, 17:31
Část textu uvádí, že benediktinský klášter má počátky v 11. století a že poutní areál s kostelem Narození sv. Jana Křtitele vznikl patrně na počátku 11. století.
Jeho zakladatelem byl patrně přemyslovský kníže Jaromír, který byl údělným knížetem Plzeňského kníectví, a to hned dvakrát: v roce 1003 a kolem roku 1020.
Dále v roce 1003 založil v Plzenci na dnešním náměstí druhé tržiště (první bylo u kostela Panny Marie).
Víme určitě, že tento kníže byl ctitelem sv. Václava.
Archeologické a stavební proměny kostela v 19. a 20. století
Veškeré stopy byly zničeny při vybagrování kolem kostela v 19. století; archeologický průzkum nebyl proveden.
Kostel prošel raně gotickou přestavbou, tvz. přemyslovskou gotikou z 2. poloviny 13. století.
Následovaly renesanční úpravy a barokní zásahy po 17. století, včetně nového stropu a hlavního vchodu do chrámové lodi.
V 18. století byl kostel obohacen o obraz sv. Jana Křtitele a další umělecké předměty, z nichž značná část dnes patří do eráhu poutního areálu.
Současné architektonické a historické prvky areálu
Areál kostela tvoří svatyně a hřbitov vymezený ohradní zdí s branou a brankou; k brance vede dvouramenné schodiště.
Kostel má jednoduchý obdélníkový nečleněný půdorys a je zastřešen sedlovou střechou s lucernovitým sanktusníkem.
Průčelí kostela nad hlavní římsou zdůrazňuje prostý volutový štít, který je výrazným dekorativním prvkem exteriéru.
Interiér zahrnuje presbytář sklenutý valenou klenbou s lunetami, sakristii a kapli, kruchtu s kamenným znakem Měnických z Červeněvsi z počátku 18. století.
Hlavní barokní oltář se sochami sv. Václava a sv. Ludmily z roku 1726 od Jana Jiřího Šlanzovského tvoří důležitou součást výzdoby; část soch byla ukradena v 90. letech 20. století.
Na kruchtě jsou varhany; starší skříň z roku 1740 a nový stroj z roku 1884, doplněný a opravený v roce 1912, byly zrestaurovány v letech 2015-16.
Kostel Narození sv. Jana Křtitele je od roku 2009 filiální kostel spadající pod správu Římskokatolické farnosti Úvaly v Jílovském vikariátu.
Kostel je zapsán do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek ČR pod číslem 19166/2-867.
Hřbitov a okolí
Areál hřbitova je vymezen ohradní zdí s hroby rozmístěnými v řadách; na jižním konci hřbitova stojí neogotické náhrobky a několik dalších z konce 19. století a počátku 20. století.
Na severozápadním konci starého hřbitova stála dříve márnice; hřbitov byl rozšířen v roce 1886.
Ke kostelu je možné dojít po lesních cestách a cyklotrasách; vjezd vozidel je omezen na obsluhu.