Liberecký zámek byl vybudován v renesančním slohu, stavba byla dokončena v roce 1587. V zámku se dochovala vzácná renesanční kaple z počátku 17. století. Bratři Kryštof a Melichar z Redernu nechali v letech 1583-1587 zbudovat šlechtické sídlo, které podtrhovalo jejich stále důležitější postavení v habsburské monarchii.
Počátky a stavba Renesančního zámku
Předpokládá se, že stavitelem byl Marcus Spazio z Lanza působící ve Zhořelci, který postavil také původní libereckou radnici a stál i za přestavbou frýdlantského hradu na renesanční zámek. Zámek Liberec měl pozdně renesanční podobu, dvě podlaží, sedlovou střechu a pozemek obehnaný zdí, která měla v rozích bašty oválného půdorysu. Po smrti obou bratrů se stala správkyní majetku Kateřina z Redernu, rozená Šliková, která nechala v letech 1604-1606 přistavět na zámeckém nároží kapli. Stavitelem byl pravděpodobně Jan Arkon ze Žitavy. Vnitřní vybavení se dochovalo téměř v původní podobě. Nejcennější je sedmimetrový oltář, větší část jižní stěny pak zabírá panská oratoř, na východě je varhanní kruchta a na severní straně stojí kazatelna. Poměrně malý vnitřní prostor není zakončen klenbou, ale kazetovým stropem se 42 poli ornamentálních motivů. Honosný dojem interiéru kaple navozuje vynikající řemeslná úroveň, bohaté vyřezávání i malování se zlacením. Zvenčí je kaple vcelku prostá, zakončená věžičkou s lucernou.
Ve stejné době jako kaple, vyrostla na severním nároží zámku věž, kterou zakončovala větrná korouhvička s letopočtem 1604. Je jedinou ze zámeckých věží, která se zachovala dodnes. Roku 1609 navázalo na kapli kolmé křídlo postavené pro Kateřininu sestru Mikulášku Nosticovou, rozenou Šlikovou. Dvoupodlažní stavba s jednoduchými arkádami dotvořila vnitřní zámecký prostor, ze kterého se později stalo čestné nádvoří. Z tohoto křídla vedl vstup na varhanní kruchtu v kapli.
Požár, rekonstrukce a nová architektura
Roku 1615 zámek zasáhl ničivý požár, který sice ušetřil kapli, ale Redernské křídlo vypálil až po klenbu sklepů. Měšťané přičítali oheň bezbožnému chování hraběnky, která přenesla sošku Panny Marie z hejnického kostela do Liberce, a to i s obětními svíčkami, které nechala přetavit pro své stolní potřeby. Přestavba vyhořelého zámku byla svěřena staviteli Janu Arkonovi a ten tehdy zvedl budovu o jedno podlaží.
Nový zámek vznikl až za Kristiána Filipa Clam-Gallase v letech 1773-1776 díky staviteli Johannovi Josefo Kunzovi. Dvoupodlažní budova v klasicistním vzhledu vyrostla vedle Nosticovského křídla a říkalo se jí Nový, Letní nebo Zahradní zámek. Ve druhé polovině 19. století získal zámek čtyřbokou věž, která svázala Nový zámek s Nosticovským křídlem a vytvořila dominantu celého areálu.
Zámek v proměnách času
Během staletí zámek prošel četnými přestavbami a úpravami, které pozměnily jeho původní podobu. Ztratil ohrazení (zůstala pouze severní bašta u kaple) a úpravy okolí snížily terén o celé patro, což posunulo hlavní vstup do druhého nadzemního podlaží. Zámecký park o více než 4 hektarech byl postupně oklešťován a z velké části zcelen zástavbou. Skleněný zámek získal přezdívku „skleněný“ díky vzniku unikátní vzorkovny skla firmy Skloexport, která zavedla v zámku významné výstavní aktivity.
Z hlediska návštěvnosti a veřejnosti se zámek poprvé otevřel v historii. „Radnice bude otevřena od 9 do 14 hodin… Prohlídky budou probíhat po půlhodinách od 9 do 16.30,“ uvedl vedoucí odboru. Liberecký zámek se veřejnosti k prohlídkám otevírá poprvé v historii. Třetím objektem, který bude otevřený, je galerie U Rytíře, kde vstupné činí 15 korun.
Kaple a interiéry
Nejcennější částí zámku je kaple s bohatým nekovovým a řemeslným provedením. „Nejzajímavější je sedm metrů vysoký bohatě vyřezávaný a zlacený hlavní oltář a panská oratoř na níž je letopočet 1606,“ uvedla Zuzana Košková z magistrátu. Do plochostropého interiéru se vstupuje chodbou přístupnou z redernovského i nosticovského křídla. Restaurátorský zásah v letech 2015-2017 rehabilitoval původní výzdobu - nástěnné malby, mensy a svatostánek. Pod druhotnými vrstvami polychromie byly objeveny vrstvy z baroka a původní dekor.
Kaple prošla v 80. letech renovací, odhalily se původní výmalby kolem oken a dveří. V lodi kaple byla nalezena zelená lemování oken, dveří a výklenků. Kaple zámku v Návarově je tvořena lodí s vítězným obloukem a odděleným prostorem presbytáře. Počátek 17. století znamenal změny v architektuře a prvky gotik-renesance se prolínají až do první poloviny 17. století. Kaple má kazetový strop a dekorativní prvky, které odhalují vrcholné baroko po restaurování.
Současnost a veřejný přístup
Dnes vlastní zámek firma Ústí development, po dohodě s ní bylo možné částečné otevření veřejnosti. Zámek prošel řadou úprav, aby vyhověl moderním potřebám, a kaple zůstává nejcennější částí. Kaple a věž jsou k vidění v rámci prohlídek, zatímco starší části zůstávají méně přístupné. Zámek jako celek je významnou památkou liberecké architektury a svědčí o bohaté historii regionu, která zahrnuje renesanční, barokní a klasicistní vrstvy.
Vytvořeno v architektonickém stylu renesance a rané baroko. Kaple je orientována na severovýchod a navazuje na Nostické křídlo; její kaplík se vyznačuje kazetovým stropem a nástěnnými malbami.
Video dokumentuje architekturu zámku a kaple, jejich vývoj v čase a současné prohlídkové trasy pro veřejnost.
| Rok | UDÁLOST | POZNÁMKA |
|---|---|---|
| 1583-1587 | Základní renesanční zámek vybudován | Redernové |
| 1604 | Věž s lucernou na severním nároží | Zachována dodnes |
| 1615 | Požár zámku | Kaple ušetřena |
| 1773-1776 | Nový/Zahradní zámek podle Kunze | Klasicistní vzhled |
| 1860-1890 | Rozsáhlé úpravy a rekonstrukce | Letní sídlo a úpravy okolí |
| 1963-1967 | Skloexport a výstavní výstavba | Vznik symbolu skla |
| 2015-2017 | Restaurátorský zásah kaple | Obnovení vrcholného baroka |