Píseň Modlitba pro Martu v podání Marty Kubišové se stala vítězem ankety 100 hitů republiky. O největším hitu rozhodli posluchači Českého rozhlasu. Vyhlášení se uskutečnilo na Staroměstském náměstí v Praze v rámci koncertu Největší hity. V rámci vyhlášení ankety zazpívali Lucie Bílá, Dasha, Karel Gott, Šárka Marková, Stanislav Hložek, Lucie Černíková, Martin Chodúr, Eva Pilarová, Jan Smigmator, Jiří Suchý, Helena Vondráčková, Dáša Zázvůrková a další.
Modlitba pro Martu se stala jedním ze symbolů událostí roku 1968 a později i listopadu 1989. Řadu let se nesměla vysílat v rozhlase a v televizi. Hudbu složil Jindřich Brabec, text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. Modlitba pro Martu se po vojenské okupaci 21. srpna stala symbolem odporu proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Dva dny po okupaci ji Kubišová nazpívala v televizním nahrávacím studiu. Na magnetofonovém pásku byla následně dovezena do Československého rozhlasu a poprvé se tak dostala k posluchačům.
Ačkoliv původně vznikla pro televizi, Modlitba pro Martu získala svou nezaměnitelnou roli ve veřejném životě a stala se zpěvavým symbolem odporu.
Když koncerty 100 hitů republiky pokračovaly, Kubišová a její písně se díky zvolenému tématu a historickému kontextu staly důležitou součástí oslavy. Kubišová ji později zpívala také na dalších akcích a její verze zůstává jednou z nejpřesvědčivějších interpretací tohoto motivu, který stále rezonuje napříč generacemi.
Vznik písně a její význam v historickém kontextu
Píseň s původním názvem Modlitba vznikla v roce 1968 pro populární televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. Dva dny po okupaci ji Kubišová nazpívala v televizním nahrávacím studiu. Na magnetofonovém pásku byla následně dovezena do Československého rozhlasu a poprvé se tak dostala k posluchačům. Hudbu složil Jindřich Brabec, text na motivy Jana Amose Komenského napsal Petr Rada. Modlitba pro Martu se po vojenské okupaci 21. srpna stala symbolem odporu proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa.
Řadu let se nesměla vysílat v rozhlase a v televizi, ale nástupem změn v roce 1989 se její význam znovu otevřel veřejnému prostoru. Ta píseň se psala sama. Ono se říká, že když je dobré téma, tak se píše strašně rychle. Ideální je psát o tom, co prožíváme a žít to, co zpíváme, uvedl zpěvák Igor Timko z No Name při vzpomínkách na účast slovenské skupiny na událostech spojených s 100. výročím založení Československa.
Současné připomínky a význam pro českou hudební scénu
Na Staroměstském náměstí v Praze, kde probíhalo vyhlášení ankety, byl prostor pod pódiem navzdory nepřízni počasí téměř zaplněn fanoušky a příznivci hudby i historie. Po nástupu Tomáše Kluse a jeho Cílové skupiny zazněla i nová skladba slovenské kapely No Name Ži...a nech žít, která byla nahrána a nazpívána jak česky, tak slovensky k významnému výročí Československa. Průvodcem koncertu byl Martin Hrdinka a akce byla otevřena Kudlou a energii publika.
Rozhlasový Big Band Gustava Broma doplnil program a připomněl bohatost československé hudební tradice v kontextu historických milníků. Ta různorodost vystoupení ukázala, jak silně se Modlitba pro Martu zapsala do kolektivní paměti a jak stále inspiruje nové generace k reflexi about roku 1968 a následných událostí.
Vizuální a multimediální doplnění článku
Pro lepší vizualizaci tématu můžete sledovat archivní záběry z natáčení Modlitby pro Martu a z koncertů 100 hitů republiky, které dokumentují proměnu veřejného projevu a kulturní význam písně v dějinách Československa.
Marta Kubišová: Modlitba pro Martu 2017
Filtry a srovnání historických období
- 1968: vznik písně pro televizní seriál; žádná veřejná prezentace kvůli politickým restrikcím.
- Po okupaci: písně zakázány v médiích; stížnosti a potlačení kultury.
- 1989: otevření veřejného prostoru a návrat písně do mediálního života.
- Současnost: písně nadále rezonují jako symbol odolnosti a svobody projevu.
| Role | Osoba |
|---|---|
| Hudba | Jindřich Brabec |
| Text | Petr Rada |
| Interpretace | Marta Kubišová |