Modlitba pro Martu je píseň české zpěvačky Marty Kubišové z roku 1968, jejími autory jsou skladatel Jindřich Brabec a textař Petr Rada. Skladba původně vznikla pro televizní seriál Píseň pro Rudolfa III. a vzhledem k době jejího zveřejnění v době invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa se i díky nadčasovému textu stala symbolem českého odporu vůči okupaci. Marta Kubišová ji nahrála ještě ten večer, premiéra proběhla na televizních obrazovkách a o týden později vznikla její dnes známější orchestrální verze. Národ ji přijal jako gesto vzdoru a nastupující normalizační režim s ní byl zajedno.
Jak vznikla Modlitba pro Martu
Modlitba pro Martu vznikla v souvislosti s tehdejší krizí a s filmovým a televizním prostředím. Skladba původně určená pro díl „Hrabě Monte Christo“ byla během srpnové okupace rychle uzpůsobena a nadiktována do telefonu, aby mohla být nahrána a použita v okupaci zinscenovaném díle. Petr Rada tedy píseň v archaizujícím stylu, v návaznosti na Komenského citát, urychleně dokončil a nadiktoval text během blokování mostů sovětskými vojáky. Marta Kubišová nahrála první verzi 23. srpna 1968 na Petynce s přítomnými hudebníky. Autoři seriálu i herci pak s písní zamířili do improvizovaného studia Československé televize ve Výzkumném ústavu pro sdělovací techniku. Píseň se stala znělkou televizního pořadu Jsme s vámi, buďte s námi.
V srpnu 1968 nahrála Kubišová i orchestrální verzi pro sedmý díl seriálu s titulkem Hrabě Monte Christo, která byla 16. září převzata Supraphonem. Původně se písni říkalo Modlitba, a vyšla také na singlu a v roce 1969 na debutovém albu Songy a balady. Veřejnost ji slyšela i v sedmém dílu seriálu, kde se objevila orchestrální verze a klip. Později vznikly i další verze, včetně skladby s klipem, a písnička byla postupně zpracovávána pro různé formáty a vydání.
Vliv a symbolika během 60. let až 90. let
V době invaze a následně i nastupující normalizace čelila Marta Kubišová zákazu vystupování a omezením veřejné činnosti. I přes to Supraphon pokračoval ve vydávání nahrávek Marty Kubišové a skupiny Golden Kids, a to i s úpravami ve vedlejších písních. Modlitba pro Martu se stala symbolem odporu vůči vpádu sovětských vojsk a nadčasové poselství písně umožnilo její interpretaci jako výzvy k naději a svobodě. V říjnu 1968 se píseň objevila v hitparádách a během roku 1989 a 1990 ji lidé vídali a zpívali na veřejných shromážděních, čímž se z ní stala symbol sametové revoluce.
V listopadu 1989 Marta Kubišová z balkonu Melantrichu několikrát zazpívala Modlitbu pro Martu spolu s českou hymnou, čímž se stala ikonou svobody a odhodlání. Následný rok 1991 přinesl krátký dokument Modlitba pro Martu na ČTV, který popisoval vznik písně a okolnosti doby. V průběhu let vznikaly rekonstruktory a nové verze, které částečně využívaly původní orchestrální základy z roku 1968. Téma písně se tak stalo trvalým symbolem odvahy, naděje a boje za svobodu.
Historie a klíčové momenty
- Píseň vzniká pro seriál Píseň pro Rudolfa III. a její text byl dokončen během srpnové okupace 1968 a nadiktován do telefonu.
- 23. srpna 1968 Marta Kubišová nahrává první verzi písně na Petynce.
- Orchestrální verze zazní v sedmém díle seriálu a vychází z ní singl a později album Songy a balady.
- Po invazi nastává zákaz vystupování Marty Kubišové, přesto Supraphon nadále vydává její nahrávky a reedice.
- 23. listopadu 1968 se Modlitba pro Martu objevuje v televizi, a v prosinci 1989 vychází albová verze jako součást kompilací protest songs.
- V listopadu 1989 a v roce 1990 se píseň opět prosazuje v žebříčcích a někdy i v premiéře veřejných akcí, působíc jako výraz změn v Československu.
Současné zpracování a odkaz písně
V roce 2017 vznikla nová verze Modlitby pro Martu pro kompilační album Protestsongy 1966-2017, kde se písně zúčastnily více zpěvaček a doprovodných hlasů včetně Báry Basikové, Blanky Šrůmové a dalších, s klipem režírovaným Ferom Feničem. Samotný text písně s původním sdělením zůstal nadčasový a umožňuje vnímat Modlitbu pro Martu nejen jako protisrpnovou píseň, ale i jako výzvu k naději a svobodě pro celé lidstvo. Díky svému poselství se stala trvalou částí československého kulturního dědictví a připomínkou důležitosti občanského odhodlání.
