V těchto dnech se na nás obrací mnoho rodin, které jsou vinou nouzového stavu bez příjmů. Docházejí jim zásoby a úspory: „Máme potraviny ještě tak na den dva,“ napsala nám paní Andrea z Prahy-Vysočan. Paní Jana z pražského Smíchova je samoživitelka: „Po zaplacení nájmu mi zbývá 2000 korun měsíčně. Naučila jsem se s tím hospodařit. Teď jsem ale na 60 % platu. Dcera má navíc zdravotní problémy. Jsme doma v izolaci, bez možnosti chodit do práce a já nevím, zda budeme mít příští týden ještě co jíst.“
Lidem v nouzi můžeme darovat jako okamžitou záchranu potraviny. Mnohým pomáháme opakovaně. „Chtěla bych vám moc poděkovat za zprostředkování pomoci. Jak té potravinové, tak i psychické.“ Pokud můžete naopak pomoci, uvítáme finanční podporu, kterou můžete poslat na číslo účtu 749986/5500, variabilní symbol 1920. Pomůžete nám i darem trvanlivých potravin. Sběrné místo je v našem Azylovém domě sv. Terezie v Pernerově ulici 20 v Praze-Karlíně.
Charity se těší na příliv neprodaného jídla, které jim od Nového roku začnou povinně dávat obchodní řetězce. Objem darovaných potravin by se mohl navýšit i zhruba pětkrát, očekávají. Praha - Velké obchody musí od ledna 2018 darovat charitám všechno jídlo, které už neprodají a dříve by ho zbytečně likvidovaly. „Jako potravinové banky jsme nadšené, kolik potravin budeme moci od Nového roku našim klientům rozdávat. Bude to masakr, ale věřím, že to zvládneme,“ říká Veronika Láchová, místopředsedkyně České federace potravinových bank.
- Už několik let tyto banky intenzivně spolupracují s některými řetězci - například Tesco, Makro či Globus.
- Díky novému zákonu se však spolupráce s řetězcemi výrazně rozšíří a prohloubí.
- Federace potravinových bank čeká, že objem darovaného jídla se navýší až pětkrát.
Hotovky? Vařené pokrmy, saláty z pultů či pečivo s náplní ale obchodní řetězce hromadně rozdávat nebudou. Ke klasickým rozdávaným položkám patří například „suché věci“: těstoviny, rýže, konzervy, káva, čaj či pochutiny jako sušenky. Lze je prodávat i tři měsíce po datu minimální trvanlivosti a patří tak k nejméně rizikovému zboží. Sociálně oslabení lidé by si však právě na takových potravinách rádi pochutnali.
I proto zmíněné zásady pro darování připouštějí, že je lze po individuální dohodě distribuovat dál. „Některé organizace v Praze a Středočeském kraji takovou smlouvu mají a byli bychom rádi, pokud jejich počet poroste. Často jde o to, rozvést teplou či chlazenou potravinu v řádu hodiny či jen pár minut.“
Největší zkušenosti ze všech řetězců v Evropě má britské Tesco. Evropským potravinovým bankám za dobu své spolupráce s nimi poskytlo už 12 tisíc tun jídla, což vystačilo na 29 milionů porcí. Ani Tesco se ale příliš nehrne do darování rizikových potravin. Tuzemský řetězec Makro už zapojil do darování všech svých 13 prodejen. Jednotlivé obchody vede k tomu, aby si navzájem sdělovaly výsledky spolupráce s bankami, což mezi nimi vytváří konkurenční boj. „Nejlepší prodejny jsou ‚oslavovány‘ v interních komunikačních kanálech.“
Do darování jídla jsou podle ní zapojeni zaměstnanci, kteří sami mají sociální cítění a baví je se o takové věci starat. „Říkáme jim zelení ambasadoři a tvoří speciální tým v rámci společnosti. Připraven je také Penny Market, který podepsal smlouvu s Federací potravinových bank ke konci listopadu. Podobně je na tom i Kaufland. „V současné době probíhá testovací provoz na vybraných prodejnách, který je bez obtíží. Od 1.“
Také Lidl dokončuje poslední kroky. „Jednou z klientek Domova pro matky s dětmi v tísni v Plzni je maminka, jejíž životní osud se točí v bludném kruhu již od malička. Špatné rodinné zázemí, nevyhovující a stále se měnící bytové podmínky a partner, který ačkoliv se snaží, jen těžko získává práci. Střídavě společně či odděleně pečují o sedm dětí tak, jak jim to momentální situace dovoluje.“
V současnosti zakotvila maminka v azylovém domu. Snaží se naspořit finanční hotovost, která by jí umožnila sehnat standardní nájemní bydlení. Pravidelná potravinová pomoc jí pomáhá ušetřit peníze; v napjatém měsíčním rozpočtu není jinak prostor na jakékoli úspory. Každý mimořádný výdaj je obrovským zásahem do finančního hospodaření. Díky kurzům vaření se klientka naučila využít všechny ingredience a druhy potravin, které jsou v balíčcích.
„Paní Jana využila potravinové pomoci z rodinných důvodů, kdy její dcera byla hospitalizována se závažnými zdravotními komplikacemi. Zůstala po ní nezaopatřená jedenácti měsíční holčička. Babička Jana se obrátila na Odbor sociálních služeb o pomoc. Dostala předběžným opatřením vnučku do své péče a byla doporučena pro příjem potravinové pomoci do Diecézní charity Plzeň.“
Není to tak dávno, co ministerstvo zemědělství zavedlo pravidlo, že obchodní domy musí darovat neprodejné, ale nezávadné jídlo potravinovým bankám. Těžkosti ovšem měly restaurace, jídelny a další podobná zařízení, která chtěla darovat nevyužité teplé jídlo. Nikdo dosud pořádně nevěděl jak na to, protože hygienická opatření to ztěžovala. Nyní zákon udává, že není problém darovat teplé jídlo ihned po jeho uvaření, ale pokud byste ho chtěli darovat později, je potřeba ho hned po výrobě zchladit. To ale nereflektuje realitu, protože restaurace a jídelny nevědí, kolik ho zbyde. Proto ministerstvo plánuje úpravu.
Velkým bojovníkem za využití přebytků z teplého jídla je iniciativa Zachraň jídlo, která plánovanou změnu velmi vítá. Jídlo musí být pro přepravu správně zabaleno. V jiných evropských zemích je darování jídla na charitu podstatně jednodušší. Například v Itálii stačí, když se zchlazené přebytky spotřebují do 24 hodin od zabalení. Už zmiňované pravidlo z roku 2018, které nařizuje obchodním domům s plochou větší než 400 metrů darovat neprodejné, ale stále bezpečné jídlo na charitu, přineslo do potravinových bank za rok 2020 přes 7 000 tun jídla.
Největší problém s plýtváním je v domácnostech. Ty tvoří až 53 % potravinového odpadu. I když Češi vyhodí průměrně pouze 80 gramů jídla za rok (evropský průměr je 170 gramů), stále bychom si mohli polepšit. Na druhou stranu, mohou vznikat nadějné spolupráce: Zachraň oběd, Fresh&Tasty a Zátiší Catering, stejně jako celá Zátiší Group, vyznávají hodnoty týmovosti, udržitelnosti, výjimečnosti a důvěry a pracují na měření a snižování přebytků.
„Za každým obědem se skrývá ohromná dávka práce,“ uvedla některá z organizací. Zachraň jídlo aktivně chrání tyto zdroje a ještě dělá radost nejen nám, kterým leží na srdci osud každé brambory, ale pomáhá těm, kteří jsou v situaci, kdy si oběd uvařit nemohou. Kromě toho se zapojují i školní jídelny, kde se zbylé porce mohou rozvážet lidem bez domova. Například pilotní projekty v Praze, Říčanech a dalších regionech ukazují, že darování zbytků jídel má své pevné místo v systému sociální podpory.
V rámci projektu Prague Food Waste bylo v pražských základních školách změřeno 1 705,2 kg potravinového odpadu, z toho 733,2 kg tvořil odpad z výdeje jídel. Od ledna musí všechny obchodní řetězce s plochou nad čtyřmi sty čtverečních metrů darovat charitám neprodejné potraviny. Hlavním cílem je legislativně omezit plýtvání potravinami a zajistit pomoc lidem v nouzi. V Itálii či Francii podobná praxe už existuje a ročně se vybere značná část potravin pro charitu.
Pokud se řetězce zapojují dobrovolně, spolupráce bývá dlouhodobá. Tesco spolupracuje s potravinovými bankami od roku 2013 a dodává nejčastěji ovoce, zeleninu a pečivo ze 154 obchodů. Lidl zpřesňuje provoz - vybírá jídlo z prodejen do logistických center a dále ho vyzvedávají banky. Obchodní řetězce musí být připraveny zvládat administrativu, skladové hospodářství a hygienu, aby darování bylo efektivní a bezpečné.
Projekt Zachraň oběd spadá pod organizaci Zachraň jídlo a usiluje o to, aby přebytečné hotové pokrmy dosedly tam, kde kvalitní teplé jídlo chybí. V plánu je rozšíření na více krajů, vznik interaktivní mapy příjemců a rozšíření darování z říjen-prosinec 2023 do dalších období. Zároveň probíhají mikrobiologické zkoušky a crowdfundingová kampaň pro financování dalších aktivit a spolupráce s Národními i mezinárodními partnery.
