Velikonoce nejsou jen o vajíčkách a pomlázce. Pojďme se společně podívat na to, jaké tradice a významy se skrývají za jednotlivými dny tohoto výjimečného týdne.
Květná neděle a příprava na Velikonoce
Květná neděle získala svůj název podle květů a palmových ratolestí, jimiž lidé vítali Ježíše při jeho příchodu do Jeruzaléma. U nás byly palmové ratolesti nahrazeny kočičkami, které po vysvěcení knězem získávaly moc chránit domov před nemocemi a dalšími negativními vlivy.
Květná neděle je tedy perfektní příležitostí pro vyzdobení vašich domovů květinami a přírodními prvky, které svou symbolikou nejenže vítají příchod velikonočního období, ale také ohlašují, že je čas rozloučit se s mrazivou zimou.
V naší české přírodě jsou symbolem exotických listů mladé vrbové proutky a březové kočičky, které stejně jako první vlaštky oznamují příchod jara a konec ponurých zimních dnů.
Modré a Šedivé dny Velikonočního týdne
Letos připadá na 13. Pondělí. Modré pondělí je dle tradice časem, kdy je vaší jedinou povinností načerpat síly na následující dny. Po volném odpočinkovém pondělí je čas pustit se do práce. Šedivé úterý se nese ve znamení pořádku a úklidu. Barevný odstín, který tomuto dni náleží, reprezentuje šedá a zaprášená místa plná pavučin, na která se během roku lehce zapomíná.
Chopte se tedy náčiní a vymeťte všechna zákoutí své domácnosti, která jste během běžného úklidu přehlíželi. Tento den je někdy označován také jako Žluté úterý. Symbolizuje boží světlo, rozum či například vděčnost.
Škaredá středa a Zráda Jidáše
Škaredá středa je dnem, který se spojuje se zradou Jidáše Iškariotského, jenž Ježíše prodal za 30 stříbrných. Tento den symbolizuje smutek a zradu, což se odráží i v jeho názvu. Tradice říká, že kdo se v tento den mračí, bude se mračit po celý rok. Naopak, je to skvělá příležitost šířit laskavost, protože milý úsměv může změnit víc, než si myslíme.
Zelený čtvrtek a začátek velikonočního tridua
Zelený čtvrtek připomíná Poslední večeři Ježíše s jeho učedníky. V tento den je zvykem jíst zelená jídla, například kopřivy, špenát nebo pažitku, které symbolizují nový život a očistu. Dle zvyků by na prostřeném stole neměly chybět pokrmy ze zelených surovin. Dřívější označení Greindonnerstag se díky lidové slovesnosti a předávání z generace na generaci postupně změnilo a z truchlivého čtvrtka se znenadání stal čtvrtek zelený, tedy Gründonnerstag.
Velikonoční triduum pokračuje Velkým pátkem. V tento den byl Kristus ukřižován. Každý kostel pořádá mimořádnou bohoslužbu, která začíná přesně ve tři hodiny odpoledne, tedy v čas, kdy Ježíš Kristus zemřel. Velký pátek se dle pověsti nese ve znamení kouzel a magických jevů. Otevírající se hory s pokladem nevyčíslitelné hodnoty, potoky, kterými místo vody teče Kristova krev.
Bílá sobota a příprava na Velikonoční neděli
Na Bílou sobotu se v kostele světí voda, které se říká „Jidášova“. Touto a se "splaškami", když se po obědě na Boží hod nádobí umyje, kropí se žita a pšenice. Pálení jidáše: Na Bílou sobotu spaluje před chrámem kněz sv. oleje, čemuž lid říká „páliti Jidáše“. Jakmile kostelník posvětí oheň, lid kolem stojící se vrhá na spáleniště, aby každý dostal aspoň kousek oharku nebo uhle, neboť dle pověry neuhodí hrom do stavení, pod jeho krovem mají zastrčený kus ohořelého dřeva z Jidáše.
Bílá sobota je dnem očekávání Ježíšova vzkříšení. V minulosti se v tento den světívaly pokrmy, zapalovaly ohně a lidé se připravovali na příchod velikonoční radosti. Symbolika bílé barvy nás vyzývá k novému začátku a očistě.
Velikonoční neděle a pondělí
Velikonoční neděle je nejvýznamnějším dnem celého Velikononočního týdne - oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Dle tradice si lidé nechali posvěsit své pokrmy, které poté společně s hosty snědli, čímž si do svých budoucích dnů přinesli štěstí. Velikonoční neděle je pohyblivým svátkem. Pro každý rok tomuto významnému dni připadá jiné datum. Den oslav se řídí podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti.
Velikonoční pondělí, známé také jako „červené“, je spojeno s pomlázkou a poléváním vodou, což jsou symboly zdraví a plodnosti. Chlapci polévají dívky vodou nebo je šlehají pomlázkou, za což jim dívky dávají malovaná vajíčka.
Praktické lidové zvyky a tečky na závěr
Na Bílou sobotu hospodyně zadělává na mazance a koláče, těsto vypracuje rukama, potom jde do sadu a těma rukama poplácá stromy, které schnou, aby znovu kvetly. Na Soběslavsku měl člověk během zvonění oběhnout všechny stromy, každým zatřást a zaříkávat je slovy: Ty jabloni (hruško, švestko), vydej ovoce! Umyj se, učeš se, je velký den!
