Zelený čtvrtek: proč zelená barva a co znamená v rámci velikonočního týdne

Ze všech svátků mají Velikonoce nejdelší přípravné období. Svatý týden začíná Květnou nedělí a graduje takzvaným triduum neboli třídenním. Velikonoční týden je období mnoha zvyků a tradic. Je známo, že se v názvech dnů Svatého týdne nachází hned několik barev.

Proč jsou zrovna barvy spojené s těmito dny? Například na Modré pondělí se v kostelích vyvěšuje modrá látka, kde a proč se ale tato tradice a barva vzaly, není jasné. Každý ze dnů velikonočního týdne má svůj název a také význam. Mezi tradiční zvyky Květné neděle patří nošení nového oblečení a zákaz pečení. Šedivému úterý se také někdy říká Žluté úterý, což jsou dosti odlišné barvy. Jedná se o vymetání pavučin a prachu ze všech koutů v domě. O Škaredé středě došlo v souvislosti s Ježíšem Kristem k velkému zvratu. Podle pověstí se na Velký pátek otevírají dějí zázraky a otevírají poklady. Bílá sobota byla druhým dnem, kdy ležel Ježíš v hrobě. V tento den se nekonají žádné bohoslužby, po západu slunce už však začíná Velikonoční vigilie neboli Velká noc. Co se týče světských zvyků, o Bílé sobotě jich bylo hodně. Bylo zvykem, že se vymetal hmyz z domu za zvuku kostelních zvonů nebo že se před kostelem pálily ohně, do nichž lidé nosili polínka ze svých domovů. Na Boží hod velikonoční se slaví Zmrtvýchvstání Páně. V kostelích se slouží oslavné mše a všechno má slavnostní atmosféru. I když v minulosti měly význam hlavně dny Svatého velikonočního týdne, dnes se slaví především Velikonoční pondělí. Velikonočnímu pondělí se někdy říká také pondělí Červené. U té příležitosti se odříkávají a zpívají různé velikonoční koledy. Ke snídani se jí mazance a velikonoční beránci, oblíbená je také velikonoční nádivka.

Co znamená Zelený čtvrtek a proč právě zelená?

Zelený čtvrtek letos připadá na 28. Proč ZELENÝ? Podle všeho nemá zelená barva nic připomínat, jedná se spíše o zkomolení původního německého názvu “Greindonnerstag”, což znamenalo “lkavý, plačtivý čtvrtek”.

Historie: Podle historických pramenů byl Zelený čtvrtek velice významným dnem. Tou první byla Ježíšova poslední večeře. Jednalo se o takzvanou eucharistii, což je poděkování Bohu. Kristus chtěl při této příležitosti shrnout svůj dosavadní život a vyzval své učedníky, aby pokračovali v jeho stopách a pořádali mše. Při večeři Ježíš posvětil víno a chléb a řekl, že chléb je jeho tělo a víno jeho krev. Pohár vína společně s chlebem pak podal svým učedníkům.

Na Zelený čtvrtek probíhají obřady jak v katedrálách, tak ve farních kostelích. Při dopoledních obřadech se v katedrálách setkávají biskupové a obnovují své sliby. Poté se světí oleje (křestní, biřmovací, při nemoci a posledním pomazání). Kolem roku 1200 přijala církev do své soustavy také svěcení vajec. Z Kristova příkladu se k Zelenému čtvrtku váže hostina a středověký obřad umývání nohou starcům.

Světské zvyky a tradice: Tak, jako Ježíš umyl nohy svým učedníkům, tak se lidé na Zelený čtvrtek v minulosti omývali ranní rosou. Ke snídani se podávají Jidáše napečené o Škaredé středě a seje se len a hrách. Hlavně zelené. Oblíbené jsou zelené jarní byliny, například kopřivy, špenát, pažitka a podobně. Z kopřiv se na Zelený čtvrtek peče velikonoční nádivka. Vaří se také zelené polévky. V tento den také naposledy doznívají kostelní zvony, které tak symbolicky přecházejí do Říma. Pověst o odlétání zvonů do Říma na Velikonoce je všeobecně známá. Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby „Sláva na výsostech Bohu“ (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce. Do dnešních dní se dochovalo hlavně pečení velikonoční nádivky. Přibyl jeden novodobější zvyk a to vaření zeleného piva. Svatý týden začíná Květnou nedělí, následuje Modré pondělí, Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelený čtvrtek, který je prvním dnem, kdy se připomíná Kristovo třídenní utrpení a vzkříšení. Velký pátek je připomínka dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Jak se datum Velikonoc určuje? Pravidlo je následující: Velikonoce připadají na neděli následující po prvním jarním úplňku (letos bude 25. března), přičemž když první jarní úplněk bude v neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Dle těchto pravidel může velikonoční neděle připadnout na den v rozmezí od 22. března do 25.

Odkazy na tradiční zelená jídla: Obyvatelé města na důkaz radosti jeho příchod vítali a oslavovali palmovými snítkami. V naší české přírodě jsou symbolem exotických listů mladé vrbové proutky a březové kočičky, které stejně jako první vlaštovky oznamují příchod jara a konec ponurých zimních dnů. Květná neděle je tedy perfektní příležitostí pro vyzdobení vašich domovů květinami a přírodními prvky, které svou symbolikou nejenže vítají příchod velikonočního období, ale také ohlašují, že je čas rozloučit se s mrazivou zimou. Letos připadá na 13. Pondělí je start každého týdne a v rámci běžných dní se nese ve znamení práce a nových začátků. Během velikonočního týdne je tomu však naopak. Odložte budík, užijte si pomalé ráno a celý den se věnujte odpočinku a nicnedělání. Modré pondělí je dle tradice časem, kdy je vaší jedinou povinností načerpat síly na následující dny.

Šedivé úterý se nese ve znamení pořádku a úklidu. Barevný odstín, který tomuto dni náleží, reprezentuje šedá a zaprášená místa plná pavučin, na která se během roku lehce zapomíná. Chopte se tedy náčiní a vymeťte všechna zákoutí své domácnosti, která jste během běžného úklidu přehlíželi. Často kladené otázky: Proč se na Zelený čtvrtek jí špenát a zelená jídla? Zvyk vychází z lidové tradice: zelené jídlo z mladých jarních rostlin, jako je špenát, kopřivy nebo jarní bylinky, mělo na Zelený čtvrtek dodat sílu po dlouhé zimě. Dnes je to spíš milá tradice než pravidlo, ale špenát s vejcem nebo bylinková omáčka se k tomuto dni hodí i chuťově.

Jak připravit špenát, aby zůstal zelený a nehořkl? Čerstvý listový špenát stačí orestovat jen krátce, zhruba dvě minuty, na másle nebo oleji s česnekem. Dlouhé vaření z něj vytáhne barvu i chuť. Mražený sekaný špenát jen prohřejte. Hořkost ztlumí špetka muškátového oříšku, smetana nebo trocha sýra. Co znamená německé „Gründonnerstag“? „Gründonnerstag“ je německý název pro Zelený čtvrtek. Slovo „grün“ sice znamená zelený, ale původ názvu se zelenou barvou nejspíš nesouvisí - odvozuje se od staršího slova „greinen“ (naříkat).

V rámci kulturní výměny poznáme i rozdíly: Německo má své vlastní velikonoční kouzlo. Na německém stole tak často najdete špenát, bylinkovou omáčku „Frankfurter Grüne Soße“ ze sedmi čerstvých bylinek, nebo zeleninové quiche. A právě velikonoční zajíček hraje v německé tradici velkou roli. České i německé Velikonoce mají křesťanský základ a do obou se promítají i starší pohanské zvyky spojené s příchodem jara. České Velikonoce jsou živější a hlučnější - se zpěvy, řehtačkami a pomlázkou. Německé jsou zase vizuálně bohaté, plné zdobených vajec a pečlivě prostřených stolů.

A co u nás? Mezi méně známé české zvyky patří takzvané „oblévání“, hlavně na Moravě, kde muži místo šlehání polévají ženy vodou pro zdraví a plodnost. Spojení českých kořenů a německé pečlivosti přináší tu nejhezčí jarní rovnováhu. Ať už si na Zelený čtvrtek dáte špenát po česku, nebo bylinkovou omáčku po německu, hlavní je radost, se kterou svátky slavíme.

Velikonočním týdnem a triduum vrcholí Velikonoční nedělí; dny se řídí podle prvního úplňku po jarní rovnodennosti. Dle tradic si lidé nechali posvětit pokrmy, které poté snědli, aby si do budoucích dnů přinesli štěstí. Koledníci se vrací a období slavností pokračuje až do Červeného či Velikonočního pondělí, kdy se lidé obdarovávají odměnami a plodnost je součástí tradic.

Tabulka: klíčové dny a jejich významy

Na závěr: Zelený čtvrtek je dnem hlubokých náboženských kořenů, ale současně i příležitostí k setkání, k ochutnání zelených jídel a k novým zvykům jako je zelené pivo. Zelená barva se stala symbolem vitality a jara, ačkoliv její původ v jazykové změně názvu Greindonnerstag nemusí přímo souviset se zelení. Z tohoto dne vychází triduum a s ním i významná část Velikonoc, která spojuje minulost s moderní společenskou atmosférou.

tags: #zeleny #ctvrtek #kde #vzal #svoji #barvu