Začněme širší úvahou o těle a hmotě. Potíž je v tom, že lidé mají rádi zjednodušení. Někdo si myslí, že by člověk byl dokonalý, kdyby byl jako anděl - nemusel by jíst, nemusel by se mýt, nic by ho nebolelo atd. Jiní mají tendenci naopak zbožštit hmotu a říci "vše je bůh" - od panteismu až po východní pohledy. Dualismus vidící člověka jako "složeninu" duše a těla je neudržitelný; Člověk je tělo a duše. Tvrdíme, že dictum o „duše a těle“ není pravdivé, že by bylo snadné rozložit člověka na duši a tělo.
„Jméno jádro osobnosti, které není totožné s mozkovými funkcemi, je něco, pro co musíme hledat pojmenování.“ I když se intelekt projevuje, neztotožňuje se s ním; duše svým způsobem spojuje s Bohem a dodává člověku sebeuvědomění. To je chápáno jako něco, co potřebuje hlubší kořen - jádro člověka, který ho „nese“. Starozákonní hebrejská představa duše se promítá do pohledu na tělo a duší, přičemž židovské myšlení neztotožňuje Boha se světem, naopak vidí Boha skrze svět.
Vztah těla a duše se odráží i ve vyznání o vzkříšení. Pravda o těla vzkříšení souvisí s vírou v obnovu celého stvoření - nového nebe a nové země. Člověk má být spásou uveden do komplexně nové situace, ve které bude žít vzkříšeným způsobem spolu s proměněným světem. Důležité je vyvarovat se jak přílišné materializace, tak i přílišné spiritualizace těchto představ.
Podstatné je, že křesťané věří, že „spasen“ začíná už teď a pokračuje i po smrti; záchrana trvá věčně a jedná se o celé lidství - člověk bude žít celistvě, s tělem i duší, ve stvoření novém. Apoštol Pavel i další svědkové mluví o těle a duši jako o celku, a to v kontextech, které zdůrazňují jednotu člověka s Bohem až do budoucího vzkříšení.
Kořeny a vývoj pohledů na tělo a duši v Bibli
V hebrejštině se slova pro duši a dech často bývají propojena: „duše“ a „dech“ v Starém zákoně ukazují na život. Na druhé straně se objevují postoje Despektu k tělu (platonismus), oslavy těla či materialistické názory; v tomto živoříme mezi různými proudy. Pro nás je směr Božího zjevení hlavní - jednotné chápání duševního a tělesného jako Božího stvoření je pro nás klíčový. Židé vnímají Boha skrze svět - otevřený pohled na stvoření jako na Boží dar, ne na protiklad Boha a světa.
Jedním z důležitých témat je pojem „těla vzkříšení“. Bible ukazuje, že bude „tělo celé“, ne jen „duše bez těla“, a že vzkříšený Ježíš měl tělo, které ač jedl a rozmlouval, nebylo stejné jako to pozemské. Vzkříšení spočívá v proměně, kdy tělo a duše budou sloučeny ve zcela nové skutečnosti - v nebeském stvoření.
Janovo evangelium zdůrazňuje eucharistii a „chléb života“ - Ježíše samotného, který dává život věčný těm, kdo věří. Tělo a krev jsou jako symbolický výjev, který spojuje věřící s Kristem; duše a tělo zde nejsou pouhý mechanický součet, ale součást nového, bytostného bytí ve spojení s Bohem.
Co měl Ježíš na mysli, když řekl: „Já jsem chléb života“ (Jan 6:35)?
Vztah těla a spásy v praxi křesťanské etiky
Apoštol Pavel vysvětluje, že tělo má být chrámem Ducha svatého a že jeho správná péče je součástí křesťanského života. „Nikdo nemá v nenávisti své tělo“ - zdánlivě jednoduché, ale hluboké tvrzení, které ukazuje pozitivní vztah k vlastnímu tělu a jeho kultivaci v souvislosti s manželským vztahem a společenským životem. Zdravý životní styl vychází z poznání, že tělo má hodnotu a že křesťané by měli usilovat o rovnováhu mezi tělesným, duševním a duchovním rozměrem.
Východiskem pro zdravý život je holistický pohled na člověka - Gn 2,7; 1 Te 5,23 - který říká, že člověk je jedním celkem z těla a ducha, a tedy „duše“ není samostatný entitní pojem od těla; spíše se jedná o spojení, které se ve skutečnosti projevuje ve všech aspektech existence. Tělesný, duševní a duchovní život se navzájem ovlivňuje a bez vzájemné koordinace by celá bytost nefungovala.
NEWSTART: osm pilířů zdravého životního stylu
Program NEWSTART shrnuje Boží záměr o zdraví a kvalitním tělesném životě do osmi zásad: nutrition, exercise, water, sunshine, temperance, air, rest, trust in God. Základními myšlenkami jsou vyvážená strava, pravidelná fyzická aktivita, dostatek vody, rozumné sluneční expozice, střídmost, čerstvý vzduch, dostatek odpočinku a důvěra v Boha.
V oblasti výživy se doporučuje dieta bohatá na ovoce, zeleninu, celozrnné produkty, luštěniny a ořechy; ideál nízký obsah cholesterolu a vyvážený poměr živin. Důraz na vegetariánskou stravu je podpořen vědeckými poznatky a současnými ekologickými realitami.
Bezpečné doporučení zahrnují i cvičení; srdce a krevní oběh zůstávají zdravé díky pravidelné fyzické aktivitě. Voda je nejzdravější nápoj a podporuje tělo i kůži; sluneční svit je nezbytný pro vitálnost, ale je třeba vyvarovat se nadměrného opalování.
Střídmost znamená vyvažovat výživu a omezovat rizikové návyky, jako je kouření, nadměrná konzumace alkoholu a drog. Vzduch a odpočinek pak zajišťují energetickou rovnováhu a duševní vyrovnanost; sobotní odpočinek připomíná Boží zapovězené návyky a zároveň posiluje rodinné a komunitní vazby.
Etická a teologická dimenze vyznání o těle
Podle křesťanského učení je tělo chrámem Ducha svatého a Kristus pečuje o církev, která je jeho tělem. Tělo, duše i duch spolupracují, a každá část má svůj význam v rámci společného božího díla. Vztah těla k Bohu a k lidem je tedy klíčovým prvkem pro duchovní růst - od pokory před Bohem až po vzájemnou službu druhým.
V Novém zákonu a v homiliích rané církve se často zdůrazňuje, že spása je dána skrze Krista a že naše poselství a praxe vycházejí z tohoto jádra víry. Tělo a duše nejsou odděleny, ale navzájem se doplňují v celé realitě bytí člověka před Bohem.
tags: #zivot #podle #tela #evangelium