Omezení otevírací doby obchodů a zákaz prodeje v neděli bude mít podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy za následek zvýšení koncentrace lidí v obchodech v jiné dny. Potvrdily to podle něj zkušenosti zemí, které v minulosti opatření zavedly. Jako vhodnější se tak jeví naopak prodloužení otevírací doby, aby se počet lidí v obchodech lépe rozprostřel.
„Zákaz prodeje v neděli bude mít za následek zvýšení koncentrace zákazníků v prodejnách v sobotu, kdy se lidé budou chtít předzásobit, a také v pondělí, kdy budou zásoby doplňovat. Zbytečně tak zvyšuje riziko jak pro zákazníky, tak pro zaměstnance obchodů,“ říká Tomáš Prouza. Před těmito dopady Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR vládu opakovaně varoval. „Věřím, že to ostatním ministrům tlumočil i Karel Havlíček, připomínky měl i NERV. Ale i přesto se vláda rozhodla pro sice nefunkční, ale o to líbivější řešení. Přitom tím zvyšuje rizika a lidem bere obživu,“ doplnil Prouza.
Podobně se v souvislosti s pandemií vyjádřil i Polsko. Příkladem může být například Lidl, který provozuje některé z obchodů v režimu 24/7, a řetězec Biedronka, který zvyšuje počet prodejen otevřených nepřetržitě na více než 400 v celém Polsku.
Česká vláda naopak v pondělí rozhodla, že maloobchodní prodejny budou muset být od středy do konce nouzového stavu zavřeny v neděli, další dny se do nich zákazníci nedostanou mezi 20:00 a 5:00 ráno. Nařízení se nevztahuje na čerpací stanice, lékárny nebo prodejny v místech zvýšené koncentrace cestujících, jako jsou letiště, železniční stanice nebo autobusová nádraží.
V prostoru kultury a umění se pak zjevuje zajímavý případ Oty Prouzy, významného českého art brut umělce.
Ota Prouza: životopis a význam v art brut
Ota Prouza (*1959) žije více než padesát let v Domově pro osoby se zdravotním postižením v Brtníkách na hranici chráněné krajinné oblasti České Švýcarsko na severu Čech. Ačkoliv jej odjakživa obklopovalo prostředí vesnice, lesů a zeleně, celý život je fascinován ruchem velkoměsta, dopravními tepnami.
Na sebe napojené dopravní dráhy, křižovatky a kolejiště, šikmo naklopené výškové budovy, úzké obdélníky nákladních vozů a vagónů jsou jeho charakteristickými vzorci, které propracovává a obměňuje. Ota Prouza patří mezi světovou špičku v uměleckém žánru Art brut, jeho tvorba je založena na fascinaci mapami, technickými výkresy a nekonečnými liniemi dopravních cest.
Narodil se v roce 1959. Část dětství strávil v dětském domově v Liberci. Od osmi let žil v ústavu pro lidi s mentálním postižením v Brtníkách. Své první výstavy měl na chodbě gymnázia v Varnsdorfu, následovaly další, ale zpočátku šlo o lokální záležitosti. Teprve dcera Dariny Bočkové, studentka DAMU Paulína, po dlouhém presvádění odvezla obrazy ukázat do Prahy své učitelce, která je nadšeně představovala světu.
Scénografka Ivana Brádková, která spolu se spolkem ABCD podporuje art brut, začala Otovi Prouzovi otevírat svět galerií. „Když jeho kresby viděl Bruno Decharme, majitel největší sbírky Art brut na světě, spadla mu brada, okamžitě mi volal, křičel ‚magnifique’ a že ho musí mít,“ vzpomíná Ivana Brádková.
Jeho obrazy kdysi zůstávaly bez širšího uznání, ale díky iniciativě a přístupům Sbírky abcd a kurátorským zásahům se dostaly do světových galerií. V newyorské galerii Cavin-Morris stálo na vernisáži nejvíc lidí právě u Otových obrazů. ABCD a DOX spolupracují na projektech, které propojují české autory art brut se zahraničními institucemi a sběrateli.
Ota Prouza se stal jedním z nejvýznamnějších představitelů českého art brut. Jeho tvorba je častými tématy mapy, dopravní cesty a autonomní krajina měst a silnic kreslených z ptačí perspektivy. Jeho obrazy byly prezentovány na významných výstavách a festivalech art brut, včetně prezentací na mezinárodní scéně.
Orientační přehled výstav a vlivu
Mezinárodní dosah Prouzova díla je patrný z participace na výstavách a projektech spolků ABCD a Muzea Montanelli v Praze a dalších městech. Výstava Crossroads / Rozcestníky (2016) v Montanelli ukázala současné mezinárodní tvůrce art brut a jejich koncepty města jako platformy pro život. Dále výstava Mentální vrstvy / Mental Contours (2011-2014) zkoumala autoportréty a portréty autorů s mentálním handicapem, přičemž spolupracovala s Kurátory z Mnichova a s italským hostem Vítem Kosinkou.
V roce 2018 byl Ota Prouza nominován na Euward, evropskou cenu pro umělce s duševním postižením, a jeho obrazy měst a silnic kreslené z ptačí perspektivy byly zmiňovány na významných akcích a ve výstavách. Jeho práce se objevuje ve významných galeriích po celém světě a je považována za hluboký vhled do života člověka s handicapem a do městské struktury jako takové.
V českém kontextu, díky spolupráci sdružení ABCD, kurátorů Jaromíra Typlta a Jiřího Maka, a podpory institucí, se Otova tvorba dostává do povědomí i mezi sběratele a kurátory na mezinárodní úrovni. Tyto iniciativy umožňují propojení lidí s duševním postižením s profesionály a veřejností, a rozšiřují povědomí o art brut jako o relevantním a hodnotném uměleckém směru.
Vliv na společnost a význam pro komunitu
Historie ukazuje, že omezení prodeje v neděli a podobná opatření mohou ovlivnit chování lidí a vytvářet nové vzorce v pohybu po městě a obchodech. Zkušenosti z Polska ukazují, že flexibilní otevírací doba a 24/7 provoz mohou rozložit nápor na jednotlivé dny a snížit rizika. Podobně se ukazuje, že umělecké projekty a programy zaměřené na podporu lidí s mentálním postižením mohou otevřít nové cesty k uznání a začlenění do společnosti, což má pozitivní dopad na komunitu a vnímání diverzity.
Ota Prouza svým dílem ukazuje, jak může umění sloužit jako most mezi médii, komunitou a institucemi, a jak může prostřednictvím map a linií vyprávět příběh o městě a životních cestách jednotlivců. Jeho práce je příkladem toho, jak lidé v institucionálním prostředí mohou najít cestu k publicitě a uznání, pokud jim poskytne správnou podporu a platformu.
Art brut - kde začíná a kde končí?
Současně zůstává důležité myslet na sociální dopady krizových opatření na živobytí lidí pracujících v maloobchodu a na hodnotu kulturního dědictví, které může být oživeno prostřednictvím mezinárodně uznávaných umělců jako Ota Prouza.