Kostel nejsvětějšího srdce Pána: moderní sakrální architektura na Královských Vinohradech

Kostel na první pohled upoutá velkými prosklenými hodinami s číselníkem o průměru 7,6 m na 42 metrů vysoké ploché věži založené v celé šíři stavby. Tato osobitá moderní stavba z let 1928-1932 inspirovaná starokřesťanskými vzory je dílem známého slovinského architekta Josipa Plečnika a evokuje Noemovu archu. Zajímavostí této nejvýznamnější české sakrální stavby 20. století je absence kazatelny.

Kostel se otevírá vždy 45 min. Kostel se otevírá vždy 45 min. Kostel je nejvýznamnější českou sakrální stavbou 20. stol.

Když rychle rostoucím Vinohradům přestal stačit farní kostel sv. Ludmily, městské zastupitelstvo vyhlásilo soutěž na zbudování druhého kostela a vznikl Spolek pro zbudování druhého kostela na Královských Vinohradech. V r. 1919 byla vypsána veřejná soutěž, v níž zvítězil projekt slovinského architekta Josipa Plečnika. V letech 1928-32 vznikla moderní a velmi osobitá stavba, inspirována starokřesťanskými vzory.

Kostel je sálovou stavbou obdélníkového půdorysu o rozměrech 38 a 26 m s 13 m vysokým kazetovým stropem. Je zde určitá podobnost s antickými chrámy. Kostel má širokou 42 m vysokou věž jihoevropského typu, která je zakončena třímetrovou měděnou bání - jablkem se zlatými iniciálami IHC a letopočtem MCMXXXI a s křížem vysokým 4 metry. Veliké kulaté okno ve věži původně propouštělo ranní světlo do chrámu, později v něm byly osazeny hodiny o průměru 7,6 m. Na průčelí jsou tři mohutné portály.

Plečnik se do jisté míry podílel i na interiéru kostela, který je stejně originální jako exteriér. Nad hlavním oltářem z bílého mramoru a zlacenými tepanými dvířky je zavěšena třímetrová zlacená postava Krista v symbolickém srdci a sochy šesti českých patronů v nadživotní velikosti: sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka, sv. Vojtěch, sv. Václav, sv. Ludmila a sv. Prokop. Jsou z lipového dřeva a vytvořil je sochař Damián Pešan. Nad portály v průčelí jsou plastiky Bedřicha Stefana. Zajímavostí tohoto postmoderního kostela je, že se zde nenalézá kazatelna.

8. května 1932 vysvětil chrám pražský arcibiskup kardinál dr. Karel Kašpar. Ve věži bylo posvěceno šest zvonů, které byly okupanty svěšeny, aby byly přelity na zbraně. Zbyl jen nejmenší. V r. 1992 se do věže vrátily dva zvony z původních šesti, díla zvonařské rodiny Manoušků. V r. 1933 se obrázek kostela dostal na poštovní známky v emisi Krásy naší vlasti. Kostel je od 1. 7.

Architektura a výtvarná řešení

Interiér kostela je stejně originální jako jeho exteriér a odráží Plečnikův hudební a geometrický rukopis. Nad hlavním oltářem se nachází třímetrová zlacená postava Krista a sochy patronů, které zdůrazňují význam tohoto chrámu pro českou sakrální tradici. Zvětšená čára obou stran průčelí a masivní portály dávají stavbě monumentální výraz.

Věž s hodinami a jantarovým dotykem mědi tvoří dominantu celé kompozice. Moderní a zároveň archaické prvky spolu koexistují v harmonii, která evokuje starověké chrámy a současně odráží progresivní duch meziválečného období.

Historické souvislosti a význam

Kostel vznikl v době, kdy Královské Vinohrady čelily rostoucím potřebám duchovního zázemí nové čtvrti. Městské zastupitelstvo podpořilo stavbu kostela, aby doplnil stávající farní kostel sv. Ludmily a vytvořil prostor pro větší komunitu věřících. Publicita chrámu se posílila díky poštovním známkám z roku 1933, které zobrazený motiv podtrhují význam stavby v národní identitě.

Od roku 1992, kdy se do věže vrátily dva z původních šest zvonů, kostel nadále slouží věřícím a turistům jako významný symbol architektonické kreativity a duchovního dědictví 20. století.

tags: #kostel #nejsvetejsiho #srdce #pane #kase