Liturgický neboli církevní kalendář slouží jako praktická pomůcka pro duchovní i laiky, která poskytuje informace o tom, kdy se slaví jaký svátek a seznamuje s jednotlivými liturgickými obdobími. Kalendář se hodí zejména kněžím, jáhnům, ministrantům a varhaníkům.
Co je liturgický rok a jak vznikl
Liturgický rok nebo též Církevní rok je v křesťanském prostředí souhrn svátečních dnů a časových úseků, které je sestaven do pevné struktury v období jednoho roku. Kromě toho také určuje, které úryvky z Písma se při bohoslužbách mají číst. Liturgický rok má několik společných bodů s občanským kalendářem. U nás se jedná o Velikonoce, Vánoce, slavnost svatých Cyrila a Metoděje (5. července), svátek sv. Václava (28. září) a státní svátek české státnosti.
Liturgický kalendář vznikl překrytím dvou velkých cyklů svátků - pohyblivého a stálého. Stálý je vázaný na pevná data kalendáře. Jde o jména světců uctívaných v římskokatolické církvi ve spojení s pevně stanovenými dny v roce. Některé zdroje hovoří o tzv. sanktorálu (Rok se svatými).
U pohyblivého cyklu svátků je závislost na datu Velikonoc a od nich se odpočítává. Užívá se pro něj pojem temporál (Rok Páně), který uvádí svátky a sváteční období podle biblických událostí Nového Zákona, resp. Ježíšova života. Do liturgického kalendáře patří i další slavnosti, svátky a památky podle liturgického kalendáře platného na daném území, diecézi či řádu.
Hlavní období liturgického roku zahrnuje Advent, Vánoce, Liturgické mezidobí, Postní dobu, Velikonoční triduum, Velikonoce, a Liturgické mezidobí znovu. Největší slavností liturgického roku jsou Velikonoce. Početí a střídání jednotlivých období je vypracováno tak, aby vyjadřovalo tajemství spásy a naplnění Písem a událostí Ježíšova života.
Nezapomíná se ani na dny podle občanského kalendáře: Advent a Vánoce, slavnosti svatých, a vybrané dny podle regionu či řádu. Smyslem celého liturgického roku je prožívat tajemství spásy - připomínat si hlavní události, které se staly pro naše vykoupení.
Liturgické cykly, svátky a období
Advent zahrnuje první adventní neděli, Svatého Mikuláše, Neposkvrněné početí Panny Marie a Gaudete. Vánoce zahrnují Štědrý den, Narození Páně, svátek sv. Štěpána, svátek sv. Jana, svátek Mláďátek, Svatou rodinu, Oktáv Narození Páně a Zjevení Páně, Křest Páně. Liturgické mezidobí přináší Postní dobu s Popeleční středou, Laetare a Květnou nedělí, následovaný Svatým týdnem. Velikonoční triduum zahrnuje Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční vigilie a Zmrtvýchvstání Páně. Následují Velikonoce včetně Velikonočního octávu a Letnic.
Poté následuje Liturgické mezidobí: Slavnost Nejsvětější Trojice, Slavnost Těla a Krve Páně, Nejsvětější Srdce Ježíšovo, Proměnění Páně, Povýšení svatého Kříže, Slavnost Všech svatých, Dušičky a Slavnost Ježíše Krista Krále. Největší slavností liturgického roku jsou Velikonoce, jejichž slavení vyjadřuje tajemství spásy a naplnění Písma a Ježíšova života.
Liturgické barvy a jejich význam
Liturgické barvy oděvu mají symbolický význam; vyvinuly se v 12. století a odrážejí atmosféru slavených svátků. Bílá je barvou světla a čistoty, červená barva ohně, krve a lásky, zelená barva mezidobí, fialová smutek a kajícnost, černá smutek a smrt, růžová radostná pro 3. advendtř a 4. neděli postní. Růžová tedy je vhodná pro 3. adventní Neděli a 4. neděli postní, zatímco bílá se používá při slavnostních příležitostech a svátcích Páně, včetně Svátku Narození Páně a Všech svatých.
Liturgický kalendář pro varhaníky, též Direktář, je hojně využívaný varhaníky. Představuje hlavní směrnici pro výběr liturgických textů pro každý den a zároveň je důležitým návodem pro varhaníky pro používání Kancionálu při liturgii. Významnou osobností, jejíž dílo pomáhá kněžím, varhaníkům a chrámovým zpěvákům, je P. Josef Olejník, kněz, skladatel liturgické hudby a znalec gregoriánského chorálu. Liturgická hudba byla vytvořena pro bohoslužbu a má posvátnou formu. Pod pojmem liturgické hudby zahrnujeme gregoriánský chorál, starou i moderní církevní polyfonii, církevní hudbu pro varhany a pro jiné povolené nástroje a lidový duchovní zpěv liturgický.
Pravoslavný církevní kalendář a jeho vzájemná analogie
Pravoslavný kalendář se řídí obdobnými principy dvou cyklů: pevného a pohyblivého. Pevné datumy určují svátky a památky svatých; pohyblivé určují svátky závislé na Velikonocích. Výpočet Paschy byl dříve složitý; Gauss nabídl vzorce pro výpočet Velikonoc podle juliánského a gregoriánského kalendáře. Na internetu existují kalkulačky pro výpočet Paschy. Podle orthodoxia.cz je pravoslavná Pascha ohraničena obdobím od 22. března do 25. dubna dle juliánského kalendáře; Trojice může být mezi 23. května a 26. června v občanském kalendáři. Pravoslavná Pascha není jarní svátek, ale svátek zmrtvýchvstání Krista.
Praktické využití kalendáře pro varhaníky a chrámovou službu
Online verze, ke stažení a do mobilu nabízí program kalendáře, kde pro každý den v roce najdete citace denní liturgie, liturgická čtení, jména z občanského a liturgického kalendáře, seznam světců, název dne, svátky, slavnosti a památky. Kalendář umožňuje vyhledání podle jmen světců nebo přímé navigace na vybrané dny. Formát PDF lze vytisknout.
V modlitbách a hudebním doprovodu hrají roli liturgicko‑hudební pokyny pro varhaníky a zpěváky, kteří sledují texty a melodiky vhodné pro dané období. Direktář tak slouží jako klíčový nástroj pro plánování liturgické hudby a zajištění odpovídajícího doprovodu pro celé období.
Pokud hledají rodiče jméno pro křest dítěte, lze použít počeštěné jméno patrona; ČR má téměř 2500 křestních jmen patronů a světců. Jmeniny se slaví zejména v Evropě a v Latinské Americe; větší význam jim připisují katolické země jako Polsko.
| Období | Příklady svátků |
|---|---|
| Advent | První adventní neděle, Svatý Mikuláš, Neposkvrněné početí Panny Marie |
| Vánoce | Štědrý den, Narození Páně, Zjevení Páně |
tags: #liturgicky #kalendar #pro #varhaniky