Historie Zbraslavského zámku a bývalého cisterciáckého kláštera začíná ve 13. století na místě loveckého dvorce krále Přemysla Otakara II. a Václava II., který zde založil Aula Regia a později nechal vystavět královský chrám jako pohřebiště české královské rodiny. Původní klášter byl založen v roce 1292, první opatský dům dokončen v roce 1296 a ve stavbě chrámu se pokračovalo až do roku 1305, kdy byl Václav II. v nedostavěném chrámu pohřben. Zbraslav byl od počátku spojován s významnými dynastickými událostmi a kronikářská svědectví ukazují na počátky klášterního života i na bedlivé řízení palácových záležitostí.
Poté, co Václav II. zemřel, nastal úpadek, ale Eliška Přemyslovna významně podpořila rozvoj - roku 1329 byla k chrámu přistavěna dvoupatrová věnec devíti kaplí. V polovině 14. století klášter zažíval zlaté období, zejména pod vládou Karla IV., kdy se prosadil jako významný gotický komplex Aula Regia a klášter získával na významu díky prepísem a statkům. Po smrti Karla IV. však sláva Zbraslavi slábla a husitské války klášter těžce zasáhly; v roce 1420 byl vypálen a znásilněn, ostatky českých králů byly poškozeny; na další roky následovalo období obnovy až koncem 16. století.
V období třicetileté války klášter opět utrpěl - v letech 1611-1612 byl vypleněn, při vpádech švédských vojsk v roce 1639 vypálen. Nové období přinesla barokní rekonstrukce a rozvoj konventu podle Santiniho projektů v 18. století; hlavní rekonstrukce proběhla v letech 1716-1738 (G. Santini-Aichel a F. M. Kaňka), prelatura byla upravena do podoby, která později ovlivňovala podobu celého areálu. Po roce 1785 zrušil císař Josef II. klášter, majetek přešel do náboženského fondu a následně byl prodán, čímž se areál stal světskou záležitostí, využívanou jako cukrovar, skladiště a pivovar.
Ve 20. století došlo k zásadní proměně - Cyrila Bartoň z Dobenína koupil panství v roce 1910 a zahájil rozsáhlé úpravy podle návrhů Dušana Jurkoviče a Aloise Čenského; klášterní konvent byl přestavěn na zámecké sídlo. Od roku 1939 slouží zámek jako výstavní prostor pro sbírky Národní galerie (NG), přičemž část interiérů byla využívána pro depozitáře a výstavy až do roku 2009. V restitucích po roce 1989 byl zámek navrácen Bartoňům z Dobenína a následně byl zařazen na seznam národních památek; dnes je veřejnosti zpřístupněn kostel sv. Jakuba Staršího a okolní zahrady, zatímco interiéry zůstávají částečně uzavřené.
Areál Zbraslavského zámku a bývalého kláštera - dnes NKP - zahrnuje komplexní soubor budov kolem severního nádvoří: prelatura, konvent s ambitem, sala terrena, kostel sv. Jakuba Většího a hospodářské stavby včetně pivovaru a kočárovny. Rozsáhlý zámecký park, anglický park a promenádní terasy nabízejí pohled na Barokní zahrady, které byly původně koncipovány Santinim a Kaňkou a postupně upravovány v různých stylech. Příjezd do areálu vede branou z Bartonovy ulice a z ulice Ke Krnovu, kde se nachází vstup pro veřejnost i pro speciální prohlídky.
V souvislosti s moderními potřebami filmového průmyslu se Zbraslavský zámek stal atraktivní lokalitou pro natáčení díky kombinaci gotických a barokních interiérů, moderních prostor pro kulisy, anglického parku i opuštěných prostorů bývalé tovární zástavby. Dnešní interiéry zámku a jeho okolí tak nabízejí široké možnosti pro štáby, které hledají autentické prostředí s bohatou historií a různorodou architekturou.
V rámci expozic NG byla v minulosti část konventu využívána jako depozitář a prostor pro vystavení asijského umění, zatímco do roku 2009 sloužil zámek také jako reprezentační sídlo pro státní správu. Snahy o zachování historických památek a jejich využití pro kulturu se prolínají s restitucemi a moderními aktivitami, které vyvažují historickou hodnotu a současné možnosti veřejného využití.
Hlavní objekty a jejich význam
- Aula Regia - titul Královská síň a srdce gotického komplexu; v 18. století prvními pracemi na konventu a kostele, později v různých fázích rekonstrukce.
- Konvent - stavěný v letech 1716-1732, dílo Santiniho a Kaňky, zahrnuje Salla terrena a prelaturu; fresky a štuková výzdoba od italského umělce Tomassa Soldatiho a dalších malířů.
- Kostel sv. Jakuba Staršího - gotický původ, později barokně upravený; v kostele pohřbení Přemyslovců a další hrobky, včetně posledních Přemyslovců, areál dnes součást prohlídkové trasy.
- Zámecký park a zahrady - anglický park, promenádní terasa a Rajský dvůr; starší z části areálu tvoří živý obraz barokních zahrad s možností variací výkladu a scenérií pro natáčení.
- Schodiště, Salla terrena a ambity - propojené prostory kolem dvora, sloužící jako klíčové scenérie pro filmové a výstavní účely.
- Průmyslové a hospodářské objekty - pivovar, továrny a sklady, které v minulosti ovlivnily podobu areálu a stavební vývoj.
Současnost nabízí návštěvníkům možnost prohlídek kostela a zahrad, s omezeným přístupem interiérových prostor, a poskytuje široké možnosti pro malá i velká filmová natáčení díky své architektonické rozmanitosti a bohaté historií. Pro veřejnost zůstávají otevřené parky a exteriérové části areálu, zatímco vnitřní prostory jsou částečně uzavřené a postupně se rekonstruují podle potřeb současných správců a kulturních institucí.