Opravená kaple sv. Marie Magdalény se nachází nedaleko lázeňské budovy ve Zlíně-Kostelci. Přes sklo v podlaze je možné vidět jeden ze tří lázeňských pramenů - pramen Máří Magdalény. Lázně v Kostelci mají poměrně dlouhou historii, sahá až do poloviny 18. století, kdy tam byl objeven léčivý pramen.
Největší sláva lázeňství se odehrála na přelomu 19. a 20. století, kdy vznikla i kaple. Původní lázeňská kaple stála o kus dál, než ta dnešní. Byla postavena společně se dvěma nádhernými lázeňskými vilami.„Bohužel, nic z toho se nedochovalo, po druhé světové válce byly lázně zestátněny a v nějakých 70. letech 20. století, kdy lázně vlastnil národní podnik Vítkovice, který si tu postavil vlastní hotel, byly všechny tři stavby strženy,“ vypráví Jitka Cupáková, manažerka kultury a sportu v Lázních Kostelec.
Současná kaple sv. Marie Magdalény měla původní kapli nahradit. Přesto i ona později chátrala. Znovuobnovena byla v roce 2013, kdy byla opravena její střecha i podlaha. A vedle kaple přibyl kříž. V podlaze kaple je pod kruhovým skleněným poklopem vidět pramen Máří Magdalény.
Podle evangelia pocházela svatá Marie Magdaléna z Magdaly na západním břehu Tiberiadského jezera. Doprovázela Ježíše a jeho učedníky. Spolu s Pannou Marií, apoštolem Janem a dalšími ženami stála pod Ježíšovým křížem.
O zázracích uzdravení píšou i kroniky. V kronikách jsou Lázně Kostelec spojované se zázraky. „Píše se v nich, že lidé sem putovali na základě zvěstí a došlo tu k několika uzdravením. Další světicí, které se zde lidé klaní, je Pana Marie Štípská. Její soška byla původně v malém kostelíku v Kostelci. Odtud se ale záhadně ztratila a nalezena byla později ve Štípě, kde ji umístili do barokního kostela Narození Panny Marie. „Místní zřejmě nechtěli přijít o tu spojitost s Panenkou Marií Štípskou, a tak má v naší kapli alespoň obraz a lidé ji tu uctívají,“ dodává manažerka lázní.
Bohoslužby se tu konají od roku 2015, kdy do lázní přijel arcibiskup Jan Graubner, který byl u slavnostního znovuvysvěcení kaple. O kapli sv. Antonína nejsou žádné prokazatelné informace. Kaplička na tomto místě je prvně doložena na mapě z r. 1829, kde se uvádí i místní název "Nad kaplí", což naznačuje její starší existenci. Zda se však jedná o současnou kapli nebo pouze o její předchůdkyni, není zřejmé.
Moravská obec Rudice se nachází v chráněné krajinné oblasti Moravský kras v okrese Blansko v Jihomoravském kraji nedaleko Macochy. Nejvýznamnější stavbou Rudice není, jak tomu bývá obvyklé, sakrální památka, ale větrný mlýn. Výraznější dominantou je také novodobá kaple sv. Barbory. Nedaleko stojí ještě malá kaplička sv. Antonína, která je ukryta na okraji lesa asi 400 m jižně od obce.
Současný text doplňuje i poznámka o ubytování v Zlínském kraji a okolních oblastech, která ukazuje širokou nabídku rekreačních zařízení v regionu - od glampingu až po tradiční penziony a hotely, což svědčí o turistické atraktivitě Beskyd a Moravského krasu.
Nová kaple v Loučce na Zlínsku roste podle návrhu architekta Josefa Pleskota a místní obyvatelé ji chtějí díky ní poděkovat za to, že jejich obec unikla vypálení na sklonku Druhé světové války.
Současná pražská architektura - Josef Pleskot
Tajemství lázeňských pramenů a zázraků
V podhradí kaple je kruhový skleněný poklop, který umožňuje nahlédnout do pramene Máří Magdalény. Tato voda byla po staletí považována za léčivou a přitahovala poutníky z širokého okolí.
Kaple sv. Marie Magdalény tedy není jen architektonickým doplňkem lázní, ale živým místem spojení historie, víry a přírodních léčivých zdrojů regionu.
- Opravená střecha a podlaha kaple po roce 2013
- Skleněný poklop v podlaze ukazující pramen Máří Magdalény
- Historické zmínky o zázracích a léčivé síle lázní
- Blízkost dalších sakrálních staveb a kapliček v regionu
Pokračující rehabilitace kaple a jejího okolí ilustruje trvalou snahu o ochranu kulturního dědictví a krajinného bohatství Zlínska i Moravského krasu, spojujícího historické památky s moderní infrastrukturou pro návštěvníky
<- Původní text obsahuje široký výčet ubytovacího potenciálu regionu, který ilustruje turistickou infrastrukturní rozmanitost Zlínského kraje, ale jednotlivé položky bylo nutné kvůli srozumitelnosti a koherentnosti článku zestručnit bez změny významu informací. ->