Na kopci jménem Svatý Vít, nedaleko Jakubova u Moravských Budějovic na Vysočině, stojí zřícenina kaple sv. Víta, která bývala významným poutním místem s bohatou historií. Původně se tento vrch jmenoval Křížová hora podle tří dřevěných křížů, a až později dostal jméno podle kaple, která byla vysvěcena v roce 1677.
Kaple a poustevna stávala v prostoru, kde kdysi byl mnich, jenž měl za povinnost třikrát denně v kapli zvonit a zajistit potřebu poustevníka na políčku. Stavba měla tvar osmibokého hranolu a byla postavena z cihel. Kaple sloužila až do konce 18. století; následně na jejím místě vyrostl letohrádek, který využívala šlechta z Moravských Budějovic. Podle starosty Miroslava Kabelky se kopec jmenoval původně Křížová hora a až později získal jméno po kapli.
V letech 1782-1783 došlo k zrušení poustevny a kaple byla zrušena císařským decretem Josefa II. V průběhu 19. století chátrala stavba, až došlo k jejímu vyprázdnění a k zániku poehy. Z té doby se dochovaly jen obvodové zdi přízemí a prvního patra letohrádku, otvory po trámech a po točitém schodišti ve zdech. Zvon i obraz svatého Víta, dříve součást kaple, byly po zbourání přestěhovány do Ohrazenic, části Jaroměřic nad Rokytnou.
Dále se v okolí Habří vyskytuje torzo kostela sv. Víta, postaveného na poutním místě u zázračné studánky. Ten byl zrušen císařským dekretem Josefa II. v roce 1787 a po částečném zboření v roce 1867 zůstaly jen redutní zdi a gotická okna. V těsném sousedství byla po výstavbě kaplička sv. Víta, která už není předmětem památkové ochrany. Zdi kostela jsou rovnoběžné se severní stěnou kaple a v ní se dochovaly tři okenní otvory s lomenými oblouky.
Kostel při Habří byl založen roku 1644 Vyšebrodským opatem J. Wendschuhem poblíž poutního místa u zázračné studánky a byl slavnostně vysvěcen roku 1647. Původně měl tři oltáře: hlavní zasvěcený Svatému Vita, druhý Panně Marii a třetí svatému Josefu. Bohoslužby konaly boršovský a strýčický farářové, a to první neděli v měsíci, mimo to čtvrtou neděli o Velikonocích a o slavnosti svatého Víta. Oltáře a další kostelní nářadí byly postupně odvezeny a klenba se roku 1867 propadla. Později byl materiál ze zdí použit k přestavbě haberské myslivny.
V roce 1994 obec znovu opravila zdi a dozdělila vybourané části, zabetonovala korunu zdi s ocelovou výztuží. Pověst studánky uvádí, že voda má údajně uzdravující sílu; kronikářka Milena Nohynková však upozorňuje, že kronika o tom nemá jasnou zmínku, přesto se k místu lidé nadále obraceli s prosbami o pomoc v dobách sucha i nepřízně počasí.
Na konci 19. století vznikla nová kaplička nad obrazem sv. Víta, kterou financovali obyvatelé Habří a Kvítkovic. Kapličku postavili místní stavitelé a podpořil Vyšebrodský opat Leopold se stavebním místem a s dřevem z klášterních lesů; oltář Ukřižovaného byl do kaple doručen. Stavba byla rychle dokončena a kapli vysvětil dubenský farář Bartoloměj Berger 15. června 1890. Později ji vlastní obec Habří spolu se zahrnutým pozemkem.
Mzdu, kterou kaple získala v době své existence, tvořily dary: cihly Kvítkovic, kámen, písek a vápno od Haberštích; výzdoba a obrazy byly dílem dobrodiní. Každou kapitolu doprovází působivé vyprávění o putování poutníků k zázračné studánce a k kapli, které dodnes fasciňují návštěvníky.
V současnosti se oblast kolem Habří stává turisticky atraktivní. Okolo Habří vede zelená turistická značka směrem ke zřícenině kaple sv. Víta. Kromě samotné zříceniny stojí za návštěvu i Moravské Budějovice s barokně-klasicistním zámkem a muzeem zaměřeným na řemesla a živnosti jihozápadní Moravy. Zámek nabízí expozice včetně interaktivních prvků pro děti a vyhlídku z kostelní věže sv. Jiljí. Z vyhlídky budete mít krásný pohled na okolí a na cestě můžete narazit na Lukovskou jeskyni a zbytky starého poutního místa.
Historie a památky pohledem kronikářů
Podoba kaple se dochovala díky dobovému obrazu, samotný letohrádek však zůstal jen v torzu. Vnější zdi a otvory po trámech zůstaly, přičemž zvon a obraz svatého Víta, kdysi v kapli, našly svůj domov v Ohrazenicích. Původně kaple stávala až do konce 18. století a kousek od ní stála poustevna; Poustevník měl mít vůči kapli povinnost vést zvony a pečovat o svůj poliček.
Tabulka souhrnu klíčových dat
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Vysvěcení kaple sv. Víta | 1677 | Na kopci Svatý Vít |
| Zrušení poustevny a kaple | 1782-1783 | Josef II |
| Propad klenby kostela sv. Víta | 1867 | |
| Zdi kostela strženy a materiál použit | 1867 | stavba haberské myslivny |
| Opravy zdi obce Habří | 1994 | dozdění a zabetonování koruny zdi |
| Vysvěcení kaple sv. Víta v Habří | 1890 | Bartoloměj Berger |
Poznejte historii zrušené barokní kaple sv. Víta a navštivte okořenění západně od Habří, kde zřícenina kostela stojí jako torzo jedné boční zdi a kaple sv. Víta se těší pozornosti díky své poutní tradici a archeologickému významu.