Do dvou let dostane katedrála sv. Víta nové varhany. Po více než sedmi stoletích od založení se tak jedna z nejvýznamnějších církevních staveb dočká nástroje speciálně vyrobeného pro potřeby nezvykle úzkých prostor a výjimečné akustiky. Kvůli ní do Prahy přijeli španělští varhanáři, kteří varhany postaví. Stavitel varhan Gerhard Grenzing navštívil desítky českých kostelů, aby hledal ty správné české tóny. V katedrále sv. Víta by se měly rozeznít ve více než pěti tisících různých výškách - nejen hudebních. Některé píšťaly budou totiž dosahovat délky až osmi metrů. „Zvuk nových varhan budeme tvořit podle těch, které zde byly doposud, důležitý je ale také zvuk české řeči,“ prozradil Grenzing, čím vším se při stavbě varhan řídí. Současný nástroj vznikl ve třicátých letech minulého století, už tehdy ale jen jako provizorní řešení. „Tyto varhany nedokáží ozvučit celý prostor katedrály, jsou umístěny na nešikovném místě, zastrčené, a proto když se katedrála naplní, nejsou vzadu skoro slyšet,“ vysvětlil organolog Štěpán Svoboda. Nový nástroj bude stát v novogotické části stavby, která vznikla na přelomu 19. a 20. století. „Původní katedrála byla o polovinu menší, ale už tehdy se s varhanami počítalo. Víme, že už za doby Karla IV. tady stál první katedrální nástroj,“ upozornil Svoboda. Nové varhany by se ve Vítovi měly rozeznít do konce roku 2019. Jejich pořízení vyjde zhruba na sedmdesát milionů korun, přispět na ně může ve sbírce i veřejnost. Na tomto výjimečném projektu se od počátku celého procesu významně podílí také Akademie klasické hudby, pořadatel festivalu Dvořákova Praha. Slavnostní inaugurace varhan a jejich vysvěcení proběhne 15. června. Stane se tak za tónů Mše D dur Antonína Dvořáka, která nese název „Lužanská”. Na vysvěcení varhan navazuje série několika koncertů nazvaná „Svatovítský varhanní oktáv” jako poděkování mecenášům. Katedrála se tak v následujících dnech rozezní hudbou v podání předních českých i zahraničních interpretů. Prvním koncertním večerem v řadě bude 16. června „Pocta svatovítským varhanám”. Během něho se nových varhan v celé jejich zvukové kráse ujme lotyšská varhanice Iveta Apkalna. Tento večer pro ty, kteří věnovali své peníze na vznik a instalaci nových varhan, spolupořádá s Nadačním fondem Svatovítské varhany Akademie klasické hudby. „Je to mimořádná kulturní a společenská událost. Rád bych poděkoval všem, kdo se na pořízení nástroje podíleli. To, že se varhany podařilo postavit a instalovat díky výtěžku z veřejné sbírky, je krásným důkazem, že velké a hodnotné myšlenky mají sílu lidi spojovat. Naše Akademie klasické hudby nemohla zůstat stranou tak významné iniciativy. Přičemž prvním donorem do sbírky byla společnost Allwyn z investiční skupiny KKCG. Nové varhany v katedrále svatého Víta se dočkaly slavnostního požehnání. A to přesně na svátek patrona největšího českého chrámu - po sedmi staletích se jedná jeho symbolické dokončení. Varhany ve svatovítském areálu představují nejen hudební nástroj, ale i významný symbol rekonstrukce a dlouhodobé péče o kulturní dědictví České republiky.
Historie a koncepce nového nástroje
Nové varhany v katedrále sv. Víta se staly výsledkem dlouhodobé spolupráce odborníků na liturgické hudební nástroje, stavitelů varhan a významných mecenášů. Při jejich vzniku byla kladena důraz na zachování autenticity barokních a romantických zvukových charakteristik, současně s integrací moderní techniky pro spolehlivost a flexibilitu provozu. Předpokládaná konstrukce zahrnuje vysokou ambici dosáhnout plnosti zvuku i při autentickém zachování historických proporcí chrámového prostoru.
Technická charakteristika a architektura nástroje
Nové varhany byly navrženy tak, aby dokázaly pokrýt široké hudební spektrum od jemných intonací až po mohutné plné akordy. Přesná stupnice, bohatý zvukový repertoár a použití kvalitních materiálů zaručují výraznou transparenci a nosnost v katedralní akustice. Kromě toho byla věnována pozornost ergonomii pro hráče a možnosti rozšířeného použití v liturgii i mimo ni.
Význam pro liturgii a kulturu
Instalace nových varhan posiluje liturgickou praxi katedrály a rozšiřuje možnosti hudební konfrontace s bohatým programem interních i veřejných akcí. Zvuk varhan se propojuje s organickou historií chrámu a vytváří spojení mezi dávnou tradicí a současným hudebním vyjádřením. Odborníci zdůrazňují, že nová konstrukce umožní přesnější akustické mapování prostoru a lepší výrazovou diferenciaci jednotlivých registrů.
Financování a správa
Projekt byl výsledkem koordinované spolupráce mezi státními institucemi, církevní správou a soukromými dárci. Financování vychází z kombinace veřejných prostředků a soukromých příspěvků, které umožnily realizaci náročného stavebně-hudebního díla. Správu nového nástroje zajišťuje odborný tým, který dbá na pravidelné údržbě a dlouhodobou životnost varhan v kontextu katedrály a jejího kulturního významu.
Quo vadis akustiky
První reakce posluchačů a hudebních profesionálů poukazují na výrazné zlepšení akustického prostředí ve svatojánském chrámu s novým nástrojem. Komponisté oceňují široké spektrum barev a možnosti interpretace, které nové varhany nabízejí. Zvláštní pozornost je věnována jemným registers, které umožňují jemně kolorované melodické linie, a zároveň síle, kterou potřebuje katedrála pro slavnostní bohoslužby a kulturní akce.
Tabulka: hlavní technické parametry nových varhan
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Počet kláves manuálů | 4 |
| Počet pedálů | 32 |
| Růst registrů | přes 60 registrů |
| Materiál klaviatur | jemný dřevěný materiál s moderními povrchovými úpravami |
Dosavadní zkušenosti z provozu ukazují, že zvolená kombinace tradičního řemesla a moderní technologie přináší stabilitu a kvalitní zvukový profil napříč registromi. V následujících letech se očekává dílčí ladění a rozšíření programů pro speciální liturgické události a koncerty.
Procházka novými varhanami v katedrále
Težko bychom v naší zemi našli stavbu, která by se mohla rovnat katedrále sv. Víta. Svatovítská katedrála je duchovní institucí formující náš vztah ke Stvořiteli. Je prvním chrámem v zemi. Je to učebnice křesťanství, ale zároveň křižovatka, na níž se rozhodovalo o našich dějinách. Je jedním z největších uměleckých děl naší země, které na nepatrném prostoru soustřeďuje mnoho rovin v mnoha kontextech. Těžko si dnes představit Prahu bez siluety katedrály. A přesto tato silueta vlastně ještě nedávno vypadala jinak. Chyběla jí polovina, která byla dostavěna až v roce 1929. Metropolitní kostel je tak veliké dílo, že bude asi sotva někdy dokončeno, přesto dosud chybí něco velmi podstatného.
Při dostavbě chrámu se totiž nedostávalo financí na to, aby mohl být na západním kůru vztyčen nový varhanní stroj. Bylo od té doby podniknuto několik pokusů. Všechny byly neúspěšné. Až dnes máme novou příležitost. Je na nás, abychom v době míru a svobody naplnili odkaz našich předků, zejména Otce vlasti Karla IV. Varhany pro svou velkolepost nazývané královským nástrojem nejsou instrumentem pozemských králů, nýbrž hovoří hlasem Božím, který někdy jemně šeptá a naplňuje naši duši klidnou radostí a jindy zabouří, až nám mráz běhá po zádech. Jejich krása spočívá v tom, že přes svou monumentalitu plní slovo toho, který nepřišel proto, aby se mu sloužilo, nýbrž proto, aby sám sloužil. Každého, kdo poslouchá jejich hudbu, učí pokoře. Vede ho k umění naslouchat a cvičí ho ve schopnosti sladit krok s druhými při zpěvu a modlitbě. Varhany nás učí opravdovému vztahu k Bohu, ale i k druhému člověku.
