V úterý 15. října proběhlo na Hrádku slavnostní zahájení výstavy 400 let Bible kralické, kterou uspořádalo České muzeum stříbra a Křesťanské společenství Kutná Hora. Výstava se koná, jak již samotný název napovídá, při příležitosti 400. výročí vydání Bible kralické. V roce 1613 Jednota bratrská vydala v Kralicích (nad Oslavou) svůj revidovaný jednosvazkový překlad Bible, který byl jejím posledním - a letos slaveným - vydáním na území Českého království. Tomu ale v letech 1579 až 1594 předcházelo původní vydání nového bratrského překladu Bible s rozsáhlými poznámkami. Vytištěno bylo v šesti svazcích, a proto bývá označováno jako tzv. Kutnohorská „výstava“.
Výstava se pochopitelně přidává k celé řadě dalších výstav, které se Bibli kralické letos věnují. Je však i něčím ojedinělá: výrazně se věnuje kutnohorským reáliím. Návštěvníci se tak zde nejen seznámí s dějinami Jednoty bratrské a jejími tisky (nejen těmi biblickými), ale i s osudy věřících v Kutné Hoře a okolí. Nelze zde opominout osobní archiv bratrského biskupa Matouše Konečného, který byl v roce 2006 objeven v Mladé Boleslavi. Obsahoval totiž mj. i soupisy členů Jednoty z let 1612, 1617 a 1619 nebo dva inventáře majetku sboru v Krchlebech z roku 1609. Kostel svatého Václava v Krchlebech se stal jediným místem v okolí, kde se mohli scházet k společným bohoslužbám. Majitelé zdejšího panství - rytířský rod Studeneckých z Pašiněvci - patřili totiž rovněž k bratřím.
Ale i v samotné Kutné Hoře se dochovala jedna zcela mimořádná památka na Jednotu bratrskou. Slavnostní otevření výstavy zahájil svou přednáškou o Bibli kralické a Jednotě bratrské dr. Jiří Just. Přednášky se zúčastnilo - na Kutnou Horu zcela mimořádných - 62 posluchačů. Na následnou vernisáž dorazilo dalších 31 zájemců, kteří si měli možnost poslechnout čtyři bratrské skladby v podání smíšeného pěveckého sboru Cantica.
Závěrem bych rád poděkoval všem spoluautorům výstavy - PhDr. Elišce Baťové (Nadace pro dějiny kultury ve střední Evropě), Mgr. Jiřímu Justovi, ThD. (Filosofický ústav ASV ČR Praha), RNDr. Štěpánu Kafkovi (Křesťanské společenství Kutná Hora), Mgr. Šárce Kolářové (Národní památkový ústav) a Alexandru Štěpánovskému (Křesťanské společenství Kutná Hora) a v neposlední řadě i kolegyni Mgr. Kateřině Vavruškové, která připravila doprovodný interaktivní program. Výstava potrvá do 24. listopadu a na Den Středočeského kraje - 28. října - je od 15:00 připravena komentovaná prohlídka výstavy s dr. Justem.
V roce 2013 uplynulo 400 let od posledního vydání Bible kralické. Rok 1613 byl ovšem jen poslední veřejně známou událostí procesu, který trval přes 30 let. Tehdy v Kralicích na jižní Moravě vznikalo monumentální dílo, jehož význam pro církevní i obecné kulturní dějiny nelze minout. Byl to první úplný český překlad Bible z původních jazyků. Církev západní a střední Evropy v raném středověku užívala od svých počátků dávného latinského překladu Bible, zvaného Vulgáta. Každý spis byl totiž nesmírně vzácný, ručně opisovaný na pergamenu. Obrat nastal až reformací - ta vzbudila zájem o Bibli samu bez ustálených výkladů, pak renesancí - obliba antických dějin i jejich jazyků vůbec, a konečně vynálezem knihtisku.
Pozoruhodné na příběhu Kralické bible je také to, že se konal na půdě tehdejšího českého království vlastně nelegálně. Jednota bratrská, která toto dílo vytvořila, nebyla v zemi povolena. Přece však jednotlivé šlechtické rody měly na svých panstvích samostatná práva. A šlechtic Jan starší ze Žerotína, sám člen Jednoty, nechal zřídit někdy okolo roku 1560 v Ivančicích tajnou tiskárnu, později ji přenesl do nedalekých Kralic.
Českobratrská církev evangelická si tyto událost připomněla 15. Máte rádi celocírkevní akce? Chcete vědět o akcích v Bělči, Chotěboři či jinde? Datum vydání: 19. 10. 2013. Datum vydání: 16.
Bible kralická je česká tištěná bible, kterou z původních biblických jazyků (hebrejštiny, aramejštiny a řečtiny) přeložili překladatelé a teologové původní Jednoty bratrské. Svůj název dostala podle místa vytištění, kterým byly Kralice (Jižní Morava). Bratři od počátku své činnosti kladli důraz na literární činnost svých členů a i proto velmi brzo ocenili význam knihtisku. Jejich tisky vynikají vysokou typografickou úrovní.
Jednota bratrská byla zakázaným náboženským uskupením. Z důvodu utajení se ve vydaných knihách nepoužívalo označení místa tisku, jen krycí označení „in insula hortensi“ (pro své umístění v zahradách). Tajná bratrská tiskárna byla nejprve v Litomyšli (1503), Mladé Boleslavi (1518). Ve druhé polovině století v Ivančicích u Brna (1562) a od roku 1578 na tvrzi v Kralicích, pod patronátem Jana Žerotína, který sídlil v blízké Náměšti. V Ivančicích i Kralicích působil významný tiskař Jednoty bratrské - Zachariáš Šolín. Iniciátorem překladu byl bratrský biskup Jan Blahoslav, který jako první navázal na erasmovskou tradici a snahu přeložit Písmo z původních jazyků.
Sám Blahoslav přeložil Nový zákon podle vydání Theodora Bezy, který byl opatřen i latinským překladem. Blahoslav se řídil především Bezovým latinským textem, ale přihlížel i k řeckému originálu. Začal používat rozsáhlé komentáře, včetně odkazů na příbuzná biblická místa, překladových variant… Blahoslav měl v úmyslu přeložit i Starý zákon, ale než s úkolem začal, zastihla ho smrt. Překlad Nového zákona revidoval senior Jan Němčanský, jeho druhé vydání pak Zachariáš Ariston. Překlad Starého zákona koordinoval a vedl Blahoslavův odchovanec a biskup Ondřej Štefan.
Spolu s ním na překladu pracovali (teologové zabývající se filologií): Mikuláš Albrecht z Kaménka (hebraista), Lukáš Helic (pokřtěný Žid), Jan Eneáš (senior Jednoty bratrské), Izaiáš Cibulka (konsenior a správce kralického sboru), Jiří Strejc (konsenior), Jan Efraim, Pavel Jessen a Jan Kapito (Hlaváč).
- První vydání Kralické Bible vyšlo v šesti svazcích, proto se často označuje jménem „šestidílka“.
- Rozdělení textu do šesti svazků bylo způsobeno nejen biblickým textem, ale i rozsáhlými komentáři a vsuvkami, což text výrazně rozšířilo.
Se známkou se vydává obálka prvního dne vydání včetně příležitostného poštovního razítka. Naše výstava i další oslavy připomínají, že Bible kralická je pokladem českého jazyka a kultury.
V pobělohorské době byla Bible kralická na našem území zakázána, rekatolizační činitelé její exempláře vyhledávali a vymycovali. Přes snahu sprovodit překlad ze světa dodnes výtisk platí za kodifikátora „českého biblického stylu“ a za podstatný vzor češtiny v následujících letech.
Letos si připomínáme důležité výročí - 400 let od vzniku Bible kralické. Je dobré toto jubileum nepřehlédnout, protože jde o první překlad Bible z původních jazyků (hebrejštiny a řečtiny) do českého jazyka. Tehdy se podařilo shromáždit v Ivančicích a posléze i Kralicích velkou skupinu teologů, jazykovědců a učenců z univerzit celé Evropy, kteří pracovali na tomto překladu. Bible kralická je užívaná dodnes, i když ji už částečně nahradily jiné české překlady.
Bible kralická zdobí nejen náš stůl Páně v kostele, ale i nápisy po stranách kostela jsou z překladu kralického a možná i vaše knihovny doma tento skvost skrývají. Zkrátka je to poklad jazyka českého, který jste možná zapomněli objevit a to jsem ani nezmínila, že Bible v sobě ukrývá obrovské duchovní bohatství.
Někde jsem slyšela, že Bible je dopis od Pána Boha.