V české krajině je několik oblastí, které jsou duchovně mimořádným způsobem. Podivuhodnou posvátnou krajinou je Klášterec nad Orlicí v Orlických horách a jeho okolí. V nedalekém Kunvaldu vznikla v 15. století církev Jednota Bratrská.
V sousedních Pastvinách, dnes již částečně zatopených stejnojmennou vodní nádrží, se v domě čp. 128 narodila manželům Tomanovým dcera Anna. Tato Anna Bohuslava Tomanová, v současné době jediná známá česká stigmatička, která celý život přinášela oběti za český národ, za hříšníky a za kněze, je u kláštereckého kostela rovněž pochována. Při této příležitosti přinášíme rozhovor s předsedou spolku, který pečuje o její odkaz, panem Ing. Petrem Vlasatým.
Rodinný a duchovní profil Anny Tomanové
Anna se narodila v Pastvinách v roce 1907 a její dětství bylo poznamenáno těžkostmi: už ve čtyřech letech měla vážný úraz při požáru sousedního stavení, který ji ovlivnil natolik, že postupně zůstala na lůžku. Vlivem tohoto osudu nebyla schopna chodit a v dětství ji rodiče ani školy nevedly, ale její duchovní probuzení nabývalo na významu díky P. Františku Morávkovi, který ji vyučoval katechismu a vedl ji k Pánu Ježíši.
V životopise se uvádí, že Anička měla zvláštní dar brát na sebe nemoci druhých, přičemž při některých případech šlo o očištění od bolesti či záchvatů. Do kostela přišla sama, ale domů ji už nést museli. Pater Morávek ji vedl k víře a k obětování, které se projevovalo v její touze obětovat se za rodinu a za hříšníky. Také její bratr Bernard, který se později stal knězem, býval hlavní inspirací jejího duchovního života a obětování, za něhož se modlila už v dětství.
Termín stigmata přišel během léta 1944, během průběhu mše svaté u lůžka Aničky v přítomnosti čtyř kněží. Zůstala pocitem oběti, která měla sloužit širšímu cíli: odčinění hříchů a duchovní smíření pro národ. Postupně se stala nejen místní osobností, ale i symbolem eucharistické úcty a potřeby adorace. Místní kostel v Klášterci nad Orlicí a farnost ji nadále považují za světelný bod víry a naděje pro věřící.
Proces beatifikace a pracovní tým
V současné době probíhá proces blahořečení Anny Tomanové. Nicméně je nutné poznamenat, že aktuálně probíhá přípravné řízení budoucího beatifikačního procesu, nikoli kožené otevření plnohodnotného beatifikačního řízení. Pověření biskupa Jana Vokála zahájilo tuto přípravnou fázi, aby byla zajištěna důvěryhodná svědectví, dokud žijí očití svědci.
Pan biskup jmenoval dva vyšetřovatele moderátora: P. Františka Mráze a P. Mirosława Piotra Fąse MSF, a notářku Mgr. Aby se povědomí o Anně Tomanové šířilo i v dalších regionech, vznikla v roce 2014 kniha Chudobka z Orlických hor. Knihu připravil P. Filip Stajner, který spolupracoval s Jaromírou Machovcovou a dal dohromady záznamy od očitých svědků; tato spolupráce byla klíčová pro budoucí postupy v procesu blahořečení.
V roce 2013 ČBK (Česká biskupská konference) neudělala celostátní dekret pro zahájení procesu, z důvodu obav z přílišného počtu probíhajících kauz. Vydáním dekretu k zahájení přípravného řízení reagoval na situaci otec biskup Vokál, a to tak, že vzniklo Sdružení Anny Bohuslavy Tomanové, které má vypracované stanovy P. Filipem Stajnerem a které bylo biskupem schváleno. V dalších letech se zintenzivnilo sdílení svědectví napříč regiony a vznikla řada materiálů a memoriálů, které slouží jako důkazy a inspirace pro další výzkum o Anně Tomanové.
Význam a zázraky v očích věřících
Posuzování stigmatu má své prameny v katolické teologii: rány na rukou, nohách a boku odpovídají záznamům o Kristových ranách a jsou známkou zvláštního duchovního daru. Většina svědků uvádí, že Anička brala na sebe nemoci a utrpení druhých, což jsou hlavní znaky jejího poselství. Zázraky, které se uvádějí, bývají popsány různě, a často se uvádí, že uzdravení přišlo díky její přímluvě, ačkoliv některé příběhy mohou mít přirozené vysvětlení.
V roce 1985 byl zahájen předběžný šetření ke kanonizaci, a to na základě dozorování diecézní komise a souhlasu Kongregace pro blahořečení a svatořečení. Na počátku 90. let byla diecézní komise opakovaně obnovována pro další kroky. Dnes se dělají další kroky pro zajištění důkazů a vypořádání s otázkami týkajícími se svatosti Anny Tomanové.
Historické a místní ohlasy
Navštěvy Aniččiny hroby a jejího kostelního místa bývají spojeny s rizikem, a proto byla její úcta dříve skrytá před veřejností. V Nitře pak P. Emil Stecker budoval archív a shromažďoval materiály pro budoucí proces blahořečení. V Klášterci nad Orlicí se mše konala na výročí Aniččina narození a vznik vzkříšené pobožnosti u jejího hrobu. Závěrečná pobožnost a premiéra dokumentu Chudobka Bílého Krále rozšířily povědomí o jejím životě mezi širší veřejnost.
Dokumentarista Jaroslav Šilar připomněl, že jeho film o Aničce získal zájem i televize Noe. Soudobé svědectví vytrvale ukazuje, že lidé vnímají Aniččino poselství jako potěšující, a to navzdory případům, kdy je společnost náchylnější k skepticismu. Filmární a literární záznamy pomáhají uchovat odkaz Anny Bohuslavy Tomanové pro další generace a zároveň ukazují, jakým způsobem její obětavost ovlivňuje současné duchovní životy ve farnostech Klášterce a okolí.
Ekumenická a duchovní perspektiva
Diskuze o Annině odkazu vede k širšímu tématu: smírná oběť a eucharistická úcta mohou být nahrazeny moderní skepsí, avšak praxe modlitby a víry zůstává klíčovou pro duchovní život věřících. V rámci místní komunity a farností se posiluje duchovní život, a to prostřednictvím modliteb, pobožností a návštěv hrobu Anny Tomanové. Návštěvníci nacházejí v Klášterci nad Orlicí významný moment, kdy se propojuje osobní víra s historickou tradicí českého duchovna a počínající beatifikační kauzy.
Chudobka Bílého Krále
Farnost nadále sleduje dění kolem úcty k Aničce a sdílí svědectví lidí, kteří zažili její působení. Přesná data a detaily jsou uchovávány v místních archivech a spolkůších zdrojích, které slouží jako důkazy pro budoucí debaty o jejím kanonizačním osudu. Snaha o otevření beatifikačního řízení je spojena s důvěrou ve schopnost slyšet svědectví současníků a jejich následné potvrzení pravdy o Annině životě.
Vyzýváme čtenáře, aby vnímal Annin život nejen jako příběh o zázracích, ale jako svědectví o smíření a obětavosti, která může inspirovat i dnes: k úctě k eucharistii, k posvěcení kněží a k duchovní výchově mládeže, jak to shrnul jeden z klíčových rozhovorů s předsedou spolku Petrem Vlasatým.
tags: #anna #tomanova #blahoreceni