Arcibiskupský palác v těsném sousedství Pražského hradu představuje jednu z nejvýznamnějších pozdně barokních staveb Prahy. Vznikl v šestnáctém století a do dnešního dne prodělal několik přestaveb mimo jiné od J. B. Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. století první pohusitský pražský arcibiskup Antonín Brus z Mohelnice přestavbou renesančního Gryspekovského paláce. Třípatrový palác zaujímá nepravidelnou protáhlou parcelu a tvoří jej čtyři křídla hlavního objektu, která jsou soustředěná kolem dvora.
V letech 1599-1600 byl palác rozšířen a 1676 zbarokizován podle návrhu J. B. Matheye, současná podoba s rokokovou fasádou je dílem J. J. Wircha z let 1764 až 65. O sochařskou výzdobu se postaral I. F. Platzer. Honosné sídlo pražských arcibiskupů vybudoval v 60. letech 16. století. Barokní přestavbu navrhl J. B. Mathey, současnou podobu s rokokovou fasádou vytvořil J. J.
Současná interiérová výzdoba paláce je výjimečná tím, že si jako celek zachovala pozdně barokní charakter. Vyniká množstvím dřevořezeb a rokokového štuku, překrásnými lustry i dobovým nábytkem, množstvím vzácného skla a porcelánu. Nádherný je také soubor devíti francouzských gobelínů s námětem Nové Indie z let 1753 až 56, obrazy M. V. Halbaxe a P. J. Brandla či fresky od D. Alexia z Kaple sv. Jana Křtitele.
Fasáda paláce, její architektonické detaily a vnitřní patra dodnes odrážejí kontinuitu barokních úprav a rokokových prvků, které utvářejí až dnes charakter sídla. Interiéry vynikají také množstvím vzácného skla a porcelánu, které doplňuje výzdobu v kaplích a reprezentačních prostorách.
Historie a architektura paláce
Architektonické počátky paláce sahají do čtrnáctého až patnáctého století, kdy byl vybudován renesanční Gryspekovský palác, z něhož potom vznikl palác dnes.
V 60. letech 16. století došlo k výstavbě honosného sídla pražských arcibiskupů, které bylo původně koncipováno jako barokní dvoukřídlé a rozšířeno v následujících stoletích.
Interiéry a umělecké dílo
Interiér si zachoval pozdně barokní charakter a je známý množstvím dřevořezeb a rokokového štuku, krásnými lustry a dobovým nábytkem.
Vevnitřní výzdobě dominuje také výzdoba kaplí a slavnostních prostor s freskami a obrazy.
Umělecké a historické prvky
Soubor devíti francouzských gobelínů s námětem Nové Indie z let 1753 až 56 dotváří impozantní národní dědictví.
Fresky a malby (např. fresky od D. Hradčanské nám. kaple) doplňují bohaté výzdoby interiérů.
Rychlokurz Pražského hradu: Vysvětlení 1000 let historie
tags: #arcibiskupstvi #prazske #interier