Areál děkanství se nachází SZ od Husova náměstí v centru města, je vymezený ohradní zdí s branami. Na Z je situována fara, v blízkosti jejího JV nároží pak kaplanka. V od fary se nachází novodobá přízemní přístavba, sloužící jako školka. Severně od fary se rozkládá poměrně rozlehlá zahrada, v níž stojí kaple a severně od fary při zdi utilitární přístavek. Socha sv. Předmětem ochrany je děkanství (fara), kaplanka, kaple, ohradní zeď s třemi branami, socha sv. Na ploše památky se nachází nechráněný provozní objekt a školka.
Areál děkanství je barokní soubor z počátku 18. století, postavený na místě gotické fary, ze které se prý dochovaly valeně sklenuté sklepy propojené chodbami. Hlavní budova děkanství je patrová barokní stavba s plasticky zdobenou fasádou a s bronzovou pamětní deskou Josefu Antonínu Seydlovi. Kaplanka a kaple tvoří součást komplexu, která byla rekonstruována na počátku 20. století. Autorem reliéfu na fasádě je sochař Z. Dvořák. Dům čp. Původně barokní měšťanský dům s gotickými sklepy, v 17. století vlastnila dům rodina Fussů; nejznámější z nich, František Antonín, byl zemědělským odborníkem a sekretářem Vlastenecké hospodářské společnosti.
Historické domy a jejich příběhy
Jenštejnský dům je nejstarším a architektonicky nejcennějším domem v Berouně; původně gotický dům byl zničen požárem na konci 16. století a nový dům nechal postavit císařský rychtář Jindřich Čížek z Jenštejna. Na renesančním portálu je nápis Benedic Domine Domum istam et omnes habitantes in ea (Dobrořeč nám tomuto domu i obyvatelům). Dům čp. 89, Frišmanovský, říká se mu podle majitele Matouše Frišmana z Ehrenkronu; dům čp. 90, dům U Tří korun, je spojován s pověstí o mincovně a pokladu. Fasády domů činí svědectví o bohatství města v minulosti a často nesou renesační, barokní či lidové prvky.
Husovo náměstí je centrem Berouna s největší koncentrací památek. Dominantou náměstí je pseudobarokní budova radnice z roku 1903, která prošla rozsáhlou rekonstrukcí a dodnes tvoří vizuální nosnou osu prostoru. Klíčové stavby v okolí náměstí zahrnují Jenštejnský dům, Frišmanský dům, dům čp. 86 (Český dvůr) a další historické domy s gotickými sklepy. Na náměstí se nachází i sochařská a architektonická výzdoba spojená s významnými berounskými osobnostmi.
Hřbitov u Kostela Zvěstování Panny Marie, známý jako Zábranský, patří k významným místům, kde byl v 16. století založený hřbitov a následně znovu zřízen barokní kostel. Kostel sv. Jakuba Většího je třístupňový, trojlodní chrám, s renesančním a barokním vývojem; jeho interiér zdobí obrazy Jana Petra Molitora a rokoková kazatelna Josefa Šnábla. Morový sloup stojí před vchodem do kostela a připomíná oběti moru z roku 1680; obrazy na sloupu byly doplněny v roce 1936.
Děkanský areál a kaplanka
Areál děkanství - barokní budova s pětiosým průčelím a římsami - nahradila gotickou faru, z níž zůstaly sklepy se skylami. Na fasádě je bronzová pamětní deska Josefu Antonínu Seydlovi; reliéf je dílem sochaře Z. Dvořáka. Kaplanka k děkanství byla rekonstruována na počátku 20. století a tvoří jednu z hlavních částí památkového souboru. Dům čp. 24 na Seydlově náměstí patří k nejstarším domům v Berouně; jeho sklepní prostory zůstaly zachované a poskytují pohled do historické podoby města.
Hradby, brány a opevnění města
Berounské hradby patří k nejzachovalejším středověkým fortifikacím v Čechách. Byly vybudovány na přelomu 13. a 14. století, obepínaly město a měly délku 1170 metrů. Výška hradeb se pohybovala od 9 metrů na severu po 6,5 metru u Berounky a Litavky. Dolní (Pražská) brána a Horní (Plzeňská) brána tvořící dvojici bran jsou nejcharakterističtějšími prvky městského opevnění. Dolní brána byla postavena proti původnímu brodu a její obranu zajišťovala řada technických prvků včetně padací mříže a čtyřstranného předbranního systému, které byly později posíleny v souvislosti s husitskými válkami. Horní brána má kruhový průjezd a bývala doplněna padacím mostem s hřebenem; její výzdoba prošla proměnou od dob baroka po konce 19. století.
Pražská a Plzeňská brána, spolu s věžovitými částmi, jsou dodnes vnímány jako symbol Berouna a tvoří centrální prvek městské památkové zóny. Plzeňská brána je nejstarší částí opevnění a funkčně souvisí s historickým dopravním uzlem. Kostel sv. Jakuba a morový sloup s barokními obrazy jen dotvářejí ráz tohoto historického prostoru, který je v rámci Berouna vyhlášen městskou památkovou zónou, jejíž obnova začala v roce 1994 a která byla vyhlášena 10. září 1992.
Památky a významné objekty v okolí Husova a Městského náměstí
Jenštejnský dům a Frišmanský dům představují architektonicky cenné objekty s gotickými sklepy a renesančními prvky. Duslova vila je jediným pseudorenesančním domem v Berouně a byla postavena pro majitele parní pily Martina Dusla v roce 1890. Duslova vila a další historické domy vytvářejí charakteristickou uliční síť kolem Husova náměstí, která je jednou z nejvýznamnějších částí městské památkové zóny.
Nový hřbitov byl založen v roce 1904 a vysvěcen na den sv. Václava, navrhovaný Františkem Coufalem. Hřbitovní kaple a další stavby reprezentují komplexní urbanistický a duchovní význam této části Berouna. V blízkosti kostela stojí Kaple Bolestné Panny Marie a studánka s tradicí zázraků, ke které byla zřízena křížová cesta.
Městská hora a další vyhlídky
Městská rozhledna na Městské hoře dosahuje téměř 13,6 metru a byla poprvé otevřena v roce 1936; po rekonstrukci je od roku 1999 opět veřejně přístupná. Druhá rozhledna na kopci Děd, postavená Klubem českých turistů a berounským okrašlovacím spolkem, má dnes kolem 12 metrů výšky a je spíše cílem pro pěší turisty a cyklisty, protože její poloha je vzdálenější od centra. Obě výšinné stavby nabízejí panoramatické pohledy na okolní krajinu, která zahrnuje Český kras a Křivoklátsko.

Tabulka vybraných památek a jejich období
| Objekt | Typ | Období/roky | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Děkanský areál | Barokní areál | poč. 18. století | fara, kaplanka, kaple, ohradní zeď |
| Jenštejnský dům | Měšťanský dům | 15.-16. století, renesance | nejstarší a architektonicky nejcennější dům |
| Dolní brána | Hradební brána | do 15. století; renesance 16.-18. století | obranné prvky, padací mříž, předbranní |
| Pražská brána | Hradební brána | 13. století, proměny | ochrana vstupu do města |
| Kostel sv. Jakuba | Kostel | 13. století; baroko 1736 | obrazy Molitora, Van Dyckova Snímání z kříže |
| Morový sloup | Sloup | 1681; dekorační úpravy 1936 | památka obětí moru |
| Kaple Bolestné Panny Marie | Kaple | 18. století; zázračná studánka | procesí k pramenu |
| Městská rozhledna na Městské hoře | Rozhledna | 1936; obnovy 1999 | otevřena pro veřejnost |
Berounský historický celek představuje jedinečnou kombinaci gotických a barokních staveb, fortifikací a urbanistických prvků, které společně definují atmosféru centra města. Městská památková zóna zahrnuje hradební systém s dvěma branami, historické náměstí a kolem nich rozmístěné významné domy a kostely, čímž vytváří komplexní obraz středověké a raně novověké architektury v Berouně.