Mezi knihami, po nichž se lidé pídí v antikvariátech, se velice často objevují Sedláčkovy Hrady, zámky a tvrze Království českého. Protože v lednu jsme si připomněli 95. výročí úmrtí tohoto historika, archiváře a středoškolského učitele, dovolte mi malou poznámku k jeho dílu. Jeho hlavní dílo Hrady, zámky a tvrze Království českého, zpracované na základě původních pramenů, se stalo východiskem i jeho dalších děl. Jedná se o neuvěřitelně rozsáhlé dílo. Je to 188(!) titulů, z nichž některé mají několik svazků.
Augusta Sedláčka (*1843, Mladá Vožice, † 1926, Písek) studoval městské, šlechtické i státní archivy, odbornou literaturu a vše, co zjistil, zaznamenával pečlivě do kartotéky. Proto také Písek, Mladá Vožice, Rychnov nad Kněžnou nebo Čáslav mu vděčí za to, že mají podrobně uspořádané dějiny města. Jeho Místopisný slovník historie Království českého a Českomoravskou heraldiku zase oceňuje a doceňuje nejeden autor děl literatury faktu.
Dne 14. ledna 1926 zemřel po krátké nemoci August Sedláček, český historik, genealog, heraldik, sfragistik a kastelolog. Dnes se podíváme na jeho monumentální práci Hrady, zámky a tvrze Království českého. Toto patnáctisvazkové dílo vycházelo od roku 1882 a obsahuje jedinečné ilustrace českého malíře Karla Liebschera (1851-1906). Sedláčkovo dílo je jedním z nejvýznamnějších topografických a historických soupisů českých středověkých opevněných sídel.
Autor čerpal z rozsáhlého archivního materiálu a terénních průzkumů, mapujících jednotlivé objekty, jejich stavební vývoj a původní majitele a stav v době vydání. Díky tomu byla zachycena podoba objektů před jejich devastací nebo přestavbami v průběhu 20. Práce se stala klíčovým zdrojem pro historiky, archeology a památkáře. Její pečlivý přístup, kombinující archivní výzkum, terénní pozorování a klasifikaci, položil základy moderní kastelologie.
Sedláček se bedlivě věnoval archivnímu výzkumu, sbíral údaje z různých historických pramenů (zemské desky, urbáře, listiny a další) a při terénním průzkumu navštívil desítky objektů. I přes obrovské úsilí se Sedláček dopustil četných omylů. Často při dataci vycházel z první písemné zmínky o lokalitě, což neodpovídalo skutečnému datu vzniku stavby (například hrad v Pavlovicích na Hradecku). Někdy předpokládal kontinuitu sídla, jež nebyla historicky doložena (například Hrádek u Chlumu u Třeboně, zbytky „hradu“ u Ledenic), a zaměňoval historické objekty s jinými (zejména u zaniklých tvrzí, například „Hrádek“ u Křesetic). Také chybně pracoval s lidovými názvy (například „u hrádku“) a nedostatečně rozlišoval mezi jednotlivými stavebními fázemi a fortifikačními typy.
Hlavním problémem při práci se Sedláčkovými Hrady, zámky a tvrzemi je zastaralá terminologie, nestejná kvalita pramenné základny a regionální členění, které neodpovídá dnešnímu správnímu ani badatelskému vymezení. Navzdory dnešnímu kritickému hodnocení náleží jeho dílo k základním kamenům české kastelologie. Původní vydání bylo bohatě ilustrováno, zatímco pozdější reedice doplnily fotografie a reprodukce. Ty často obsahují vylepšený tisk a nové pohledy na objekty. I když Sedláčkův dílo není bez vad, je stále velmi hodnotným pramenem, klíčovým pro studium české středověké architektury.
S Sedláčkovými Hrady, zámky a tvrzemi souvisí i širší kontext: Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, stejně jako Místopisný slovník historický a další edice, které rozšiřují předmět studia o heraldiku, genealogii a sfragistiku.
5000 kreseb erbů a více než 3600 autentických středověkých pramenů tvoří základ atlasy erbů a pečetí, kterou Sedláček připravil v rámci pětisvazkového souboru, popisující českou a moravskou šlechtu. První svazek obsahuje úvodní editorovu studii a kompletní kritický a ediční aparát.
Atlasy erbů a pečetí jsou dokladem originální vědecké a grafické tvorby konce 19. století. Čtvrtý svazek přináší edici erbů moravské středověké šlechty; pátý svazek obsahuje faksimile atlasu šlechtických pečetí. Reprodukce Sedláčkových kreseb a edici jeho textů doplňují editorovy poznámky.
Atlas erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty, rozvržený do pěti svazků, přináší více než 5000 kreseb erbů, zachycených s dokumentární přesností na základě více než 3600 autentických středověkých pramenů. Znaky jsou vnitřně utříděny podle heraldických znamení.
Další z jeho děl, Sbírka českých pověstí (XI.-XVI. století), shromažďuje ústní podání a kronikářské záznamy. Vznikla tak zajímavá sbírka, která je cenným dokumentem jak po stránce historické, tak literární.
Jako reálný obraz Sedláčkovy práce lze vidět, že jeho dílo, i s nedokonalostmi, zůstává zásadním referenčním bodem pro studium české středověké architektury a regionální historie.
Hrad Hartenberg u Sokolova - 22. díl (1/2) seriálu Hrady, zámky a tvrze českého severozápadu
- Hlavní dílo Hrady, zámky a tvrze Království českého představuje klíčový zdroj pro historiky a památkáře a byl popisovaný jako patnáctisvazkové dílo s bohatými ilustracemi Karla Liebschera.
- Atlasy erbů a pečetí české a moravské středověké šlechty tvoří další vrstvu Sedláčkovy práce a rozšiřují heraldický a sfragistický kontext.
- V souvislosti s regionální historiografií Sedláček svým způsobem otevřel cestu k dalším pracem s tematikou historicko-topografickou a položil základy moderní kastelologie.
Význam Sedláčka pro historickou vědu přetrvává i po jeho smrti: i přes omyly a zastaralou terminologii jeho dílo patří k základům české kastelologie a nadále slouží jako důležitý zdroj pro studium hradů, zámků a tvrzí v Království českém.